SP č.2 Jasenská dolina - report

Autor: Keli, vydáno: 19.6.2005

V sobotu (18.června) brzo po ránu nasedla brněnská tříčlenná výprava do auta a nabrala směr k našim východním sousedum, cílem cesty byla Jasenská Dolina u Martina, cesta uběhla bez problému, menší zmatky nastali v Jasenskej doline, kde nikdo z místních netušil, že se zde jedou nějaké závodu, po chvíli hledání jsme potkali Červajze a společně nalezli místo závodu – lyžařské středisko Lehota, skládající se z jedné sjezdovky a jedné tatrapomy, která bělala jezdcum dost problému, protože místy byla sjezdovka dost prudká a tak byly na cestě nahoru vidět triky, za které by se nestyděl lecjaký dirtař, nejčastěji probíhali triky typu no-foot to crash, superman to crash.


Panorama v Jasenskej dolině

Pokud jezdci úspěšně zdolali tatrapomu, tak se po menším výstupu dostali na start trati. Trať se postupně upravovala, takže při sobotním tréninku byla trať těžší než v nedělním závodě, většina uzavrěných zatáček se trochu otevřela a tím se trať stala plynulejší a jezdivější. V krátkosti popis trati: start – padák po kamenech – esíčko následované dropíkem (cca 30cm), po dopadu zatáčka, přeskok klád, seskok na cestu, tam strašná hamtačka v puli cesty přerušená menším množstvím kořenu, následovala opět hamtačka, zatáčka na louce a vjezd do lesa, tady bylo několik zatáček, které se projížděli v mále rychlosti, po projetí lesa drop bez dopadu na louku (většina jezdcu volila objezd dropu, protože se tak neztralilo tolik z rychlosti). A to už si drandíme traverzem po odkloněné louce, zatáčka a následoval dvoják, délka cca 5–6m, na dopadu cca 20cm vysoký schod (zhruba polovina lidí skok objížděla zpomalovací šikanou, která ovšem nezpomalovala nijak zásadně), následovalo esíčko na šotolinovém povrchu, nájezd na dřevěný odpalovák, po dopadu plný brzdy a nájezd do posledního lesa, opět zatáčky v malé rychlosti, seskok z lesa a následovala cílová louka s několika esíčky a cíl. Trať měřila odhadem 1300–1400 metru a nejlepší časy se zajížděli lehce pod 2 minuty.


Pokud chcete vyhrávat, nesmíte podcenit pitný režim – Michal Červenka

Na start závodu se celkem přihlásilo okolo 130 závodníku a tři závodnice. V ženách bylo o vítězce předem jasno, protože na startu se objevila Katarína Šisková a ta potvrdila svoji pověst a s přehledem zvítězila s náskokem pěti sekund před polskou závodnící Annou Sojka a třetí flek brala Helena Božková.
V veteránské kategorii vyšel z česko, slovensko, maďarského souboje, vítězně jezdec Remerx-Manitou Pavel Kubíček. I v hobících brali čehuni první flek, s náskokem čtyř sekund si zlatou medaili odvezl Jirka Gergel (Miko Cycles Přerov). V pevňácích to byla otázka jenom o kolik, protože se na start postavil Michal Červenka, který sice v Krupce sedlal fulla DeVinci, ale tady se opět objevil na svém červeném apačovi, Michal zalítl v neuvěřitelným čase a s přehledem zvítězil, jenom tak na okraj v hobby-full by s tímto časem bral druhý flek – BIG RESPECT. Juniorskou kategorii ovládli mladíci z Polska a brali první dva fleky. V poslední kategorii se po dlouhé době objevil i pořadatel finále Slovenského poháru v Podkonicích, čerstvý inženýr Pišta Čeman a zalítl 11.místo. O špici se prali Polc s Hynčicou, v prvním kole s náskokem pěti vteřin vyhrál Pipo Polc, který jako jediný se v tomto kole dostal pod dvě minuty. Druhé kolo bylo již vyrovnanější, Vlasta stahoval jako o život, ale kousek před cílem mu to trochu uchcalo a musel to rozšlapávat na těžký převod z nulové rychlosti, ale i tak se zlepšil na 1:58:87. Ani tento čas však nebyl lepší než Pipuv z prvního kola a když Pipo dojel do cíle, jenom svým časem potvrdil kdo měl dnes nejlepší formu, svuj čas z prvního kola ještě o pul vteřiny vylepšil.

Po skončení závodu proběhlo vyhlášení a jezdci se rozjeli do domu.

Kompletní výsledky najdete na webu časoměriču vos-tpk, rozsáhlou fotogalerii potom na ride.sk a nebo také v náší fotogalerii