Ondřej Grund a TWL #1 - Míra Kopecký

Autor: Keli, vydáno: 3.5.2021

Víš, co znamená zkratka TWL? Tvl, to nevím. TWL značí Two Wheel Life, nový seriál, který vymyslel fotograf Ondřej Grund. V něm bude navštěvovat zajímavé osoby, které mají co říct a spojili svůj život s bajkem. Prvním vyzpovídaným se stal Míra Kopecký. Trail builder a bajker.

Ondřej Grund: "Každý měsíc zavítám za někým z bike oboru a vyzpovídám ho. K tomu dodám originální fotky... Fotíme vždy na home-spotu, nebo v prostředí, kde se biker nejvíc pohybuje. Fotíme za jakýchkoliv podmínek, nebudeme brát ohled na počasí. Můžete se tak vždy těšit na originální fotky a životní příběhy bikerů..."

Tak jdeme na to!

První koho jsem vyzpovídal je trailbuilder Míra Kopecký. Člověk, který stojí za vybudováním mnoha pumptracků po celé ČR, několika trailcenter včetně trailů v Jedovnicích / Mariánském údolí (Singletrail Moravský kras) a bikeparku na Dolní Moravě. Právě na Dolní Moravu jsem zavítal a dovezl od tam epic galerku!

      

Jak jsi se dostal ke kopání trailů?

Začalo to tím, že jsem před 24-ti lety propadl bajku. Začátky byly spíš takové turistické projížďky přírodou, někdy to hodilo i 80 km... Pamatuji na to, jak kdyby to bylo dnes, hlavně na tu bolest otlačeného zadku od sedla. Asi po dvou letech šlapání v sedle jsem poznal partu Zlatohorských bajkerů a tam to celé začalo. Chtěli jsme skákat jak borci v kanadském videu... No jo, ale když chceš skákat tak si musíš i něco postavit. Tak začal první nelegál. Stavby mini skoků, takové ty posíláky na placku. Časem se k nám přidali další bajkeři, to už nás bylo asi 15... dobrá banda. Sehnali jsme pozemek, kde jsme si stavěli bikepark "Petráky". To už byly jiné stavby ve stylu slopestyle, dropy, dirty, wallride. Moje první větší zkušenost se stavbou dřevěných a hliněných skoků. Časem Petráky skončily, parta se rozpadla... Už se nechtělo mladým makat, měli jiné zájmy. 

Říkal jsem si: "Kde teď budu skákat, kde budu stavět skoky?" Koupil jsem pozemek 7000 m2. "Yes! Mám kde stavět, mám kde skákat..." Tak začala éra Dirtové Zahrádky - Dirt Garden. Začátky na zahrádce byla těžká ruční práce, ale vize a nadšení z něčeho nového byla na prvním místě. Krásná čistá práce s hlínou, dokonalé tvary odrazů, dopadů a klopenek. To byla má vize! Asi první dva roky jsem veškerý volný čas trávil na Zahrádce a společnost mi dělala jen lopata, na rukou mozoly a na mozolech další mozoly. Od té doby mozoly nemám. Na vesnici už si o mě vykládali, že jsem blázen. Tak se to rozkřiklo a začali za mnou jezdit mlaďoši z okolí, i ze sousedního Polska. To už nás byla znovu slušná banda. Pár kluků přiložilo ruku k dílu a Zahrádka najednou ožila. Zařídil jsem bagr a skoky rostly, jak houby po dešti. Každou sezonu vyrostlo něco nového. 

Jednoho dne jsem hledal inspiraci na Youtube. Koukal jsem, jak Brian Lopes jezdí na zahradě na boulích, nešlape a má kudlu jako blázen... 
Co to je? Nechápal jsem... Říkal jsem si, že to musím postavit i u sebe. Hledal jsem ještě pár videí na inspiraci a zjistil jsem, že se to nazývá "pumptrack". V ČR zatím neznámá věc. Tak jsem se do toho pustil. Vyrostlo pár boulí, dvě klopenky a zjistil jsem jak to funguje. Pumptrack byl na světě a řekl bych, že i první v ČR. Další rok už byl pumptrack malý, tak jsem si zavolal bagr, co mi udělal plac 70x30m na nový pumptrack. V práci jsem si půjčil kolový nakladač, naházel nahrubo tvar pumtracku a měsíc jsem plácal lopatou boule i klopenky. Tenkrát se za mnou stavil Pavel Horník (náčelník Rychlebských stezek) a poprvé jezdil na pumptracku, byl z toho nadšený... Říkal: "Ty vole! To je dobrý! To nám musíš postavit u základny!" Za víkend byl další pumptrack hotový. Za pár let volal Pavel znovu... "Máme novou základnu potřebujeme nový pumptrack." Domluvili jsem se, a já ho postavil. Stojí tam dodnes.

Začala éra trailů. Byl jsem zaměstnán ve stavební firmě, která dostala zakázku na výstavbu trailů Vidnavský okruh a Lipovské stezky. Tam se mi tenkrát rozsvítilo... Po dvaceti letech konečně dělám co mě baví a už nechci dělat nic jiného! Dvacet let na stavbách mi stačilo. Shodou okolností přijel na Lipovské stezky Petr Vaněk (Singletrail Moravský kras). Hledal tenkrát trailbuildery pro svůj projekt a nabídl mi práci. Můj koníček se stal prací a začala moje kariéra na živnost. Co víc si přát? Nikdy by mě nenapadlo, že se tím budu živit. Pár let jsem strávil v Jedovnicích a v Mariánském údolí na Singletrail Moravský Kras. Pro mě velká zkušenost a posun, ale všechno jednou končí... i práce pro Singletrail Moravský kras.

Co bude dál?.... Pokračuj ve čtení článku na webu ondrejgrund.cz