Report: Český pohár ve sjezdu na Bílé - mokru pojedu stejnou bídu jako na suchu

Autor: Keli, kategorie: Report, vydáno: 26.5.2022

V loňském roce byla Bílá bonusovým závodem. Takovou třešničkou na dortu pro ty, kteří poctivě sjezdovali celý léto a tak se mohli za odměnu ještě párkrát sklouznout na beskydským kopci, dát si borůvkovej knédl nebo frgál. Žádnej hrot, prostě pohodička posledního hezkýho víkendu. Nevelká účast navíc umožnila namotat kotel jízd. To byl super nápad, protože sem vůbec v poslední tréningové ráno před závodem neparkoval bedrama na pařez. Sjezd ale není čutaná, takže s pomocí hromady legálních drog tam vrupnu i ty dva závodní štychy. To se ukazuje jako ještě o něco lepší nápad, mega zodpovědnej a tak si připravuju velice zajímavej off season. Kdyby byl někdo zvědav, co na takovej přístup říká pojišťovna, nejlépe to lze popsat jako "chvílu hledám v kapse a pak vytáhnu prostředník" .

K mé velké radosti byla letos Bílá zvolena jako otvírák celýho seriálu. A protože já to tu mám rád, je jasný, že jedem. Ovšem tentokrát je situace trochu jiná. První, co tě praští do očí, je sníh na sjezdovce. A nemyslím zbytky sněhu po lyžařské sezóně, myslím tím, že sjezdovka je pod sněhem a v něm sou občas vyhrnutý pásy plný vody, který tě s mokrou gumou pošlou zase zpátky do lesa.

Další rozdíl je počet zůčastněných. Hlad po zimě asi zafungoval a tak je jasný, že víc se toho prokecá ve frontě, než pojezdí na kopcu. Já, kterej neumím uplně ráno vstávat, stíham jen 4 tréningy, narozdíl od Broni, kterej dává víc jízd a, jemu přirozeně, i mnohem víc kecání. Wapka, převlíct, nahlásit se na ubytku a jedem pro chálku do Frýdlantu. Panoptikum tohodle města by vydalo na vlastní report, nicméně můžu alespoň doporučit návštěvu místního obchoďáku.

Cestou zpátky blokujem v serpentýnách M2ku, čemuž Broňa spokojeně říká "udržel sem ho za sebou". Já si posbírám nákup a trochu provinile du sednout na véču a radečka. S prosbou, aby byl hlavně tak dobrej jako každej rok, ho shltnu na první dobrou a du si pro další. Jo, pivo je v Beskydech prostě top, tohle neni samoser Holba nebo jiný jesenický parodie na tenhle nápoj. Nakonec jich tam s Krucifeldou namotáme ještě pár do zásoby a dem to zalomit.

Ráno ne uplně spěcháme, což nám, vzhledem k posunutí startu už na 10:30, dává krásnou jednu jízdu na rozehřátí. A jedna jízda je přesně o jednu míň, než málo. Nicméně je potřeba pracovat s tím, co máme a já si teda písknu tréningově i semíčko. Jet "tréningově", když tiká časomíra je další z mých top nápadů do sbírky, takže to vůbec nedojebu při nájezdu do spodních kořenů. Naštěstí, velmi zázračně odmrzákuju po svejch, zpět do kokpitu, ale chytit tempo už je tady nemožný, takže mrzákuju až dolů, kde sebou plácnu na poslední sníh do finishe.

Polední pauzu vyplním jídlem a spánkem, do kterýho mě neustále kecá Broňa, který, hryzajíc si nehty, pozoruje blížící se mrak. Nakonec z něj něco spadne, což já kvituju, bo vím, že na mokru pojedu stejnou bídu jako na suchu. Tahle taktika se vyplácí, fklidečku, tentokrát bez akrobacie, si sjedu finálovou jízdu a máme hotovo.

Za mě byla Bílá opět top. Rozhodně lepší otvírák, než Rokytka, neb mě dřevěný odpalováky na louce uplně neuspokojujou. Broňova klička prý souhlasí.

Foto: emmebarages / galerie zde