Rozhovor: kdo je Kristýna Havlická

Autor: Čert, vydáno: 27.6.2017

Kristýna Havlická, jezdí na kole enduro, skáče skoky a závodí v kategorii U21. Pojďme si ji ale představit blíže, respektive Kristýna se nám představí sama v následujícím rozhovoru s Čertem.

DK: Ahoj, dělal jsem si důkladnej průzkum, takže vím, že se jmenuješ Kristýna Havlická, jezdíš na kole to endůro, skáčeš skoky a závodíš v kategorii U21, takže je ti 14 nebo tak něco. A neumísťuješ se vůbec špatně, naposled vítězství ve tvojí kategorii na Ještědu. Můžeš tyhle informace o sobě trochu rozšířit?
Kristýna: Čauky, jo máš pravdu. Na kole jsem jako doma. Teda můj domov je momentálně v Budišově nad Budišovkou, ale víš jak to myslím. Co se týče enduru tak jsem zkusila první závod v roce 2015 v Koutech nad Desnou. Sice na půjčené testovačce a tratě na oči, ale nedopadlo to zle. Na testovačkách sem vlastně jezdila až do minulého roku, kdy jsem si pak koupila mojeho prvního fulla. Moje stavebko a peníze z brigád šli do kola. Teď si říkám, že se to asi vyplatilo.

A teď bych nějak doplnila to info o mě. Kdyby mi bylo tolik, jak říkáš že mi je, tak by to bylo fajn. Měla bych na to více času. Ale už je mi 18 a ta myšlenka, že příští rok budu maturovat je hrozná :D. Studuju na umělecké škole v Ostravě, přesněji grafiku. Bohužel jsem na intru a na kolo se dostanu jen o víkendu a to ještě musím do práce, aby byly penízky na závody a na nějaký ten rohlík se šunkou :D.

DK: Strava je samozřejmě důležitá součást závodního kolotoče, co si dáváš na rohlík se šunkou ještě? A jíš na občerstvovačkách na závodech spíš sekanou a chleba se sádlem nebo jabka a banány?
Kristýna: No ten rohlík se šunkou pak potká máslo a podle GPS navigace se dostanou do mého žaludku. Na občerstvovačkách mám někdy takový hlad, že kombinuju všechno dohromady :D, ale s samozřejmě s mírou. Jinak se snažím jíst zdravě. Hold na intru je to někdy těžké a na večeři se někdy tak čínská polévka objeví.

DK:Standardní otázka, jak ses dostala ke kolu a od kdy jezdíš?
Kristýna: Od kterého roku přesně nevím, ale vím že to byl takový krásný slunečný den a v ten den mi něco řeklo, že toto je sport pro mě. Teda ke kolu mě dostala hlavně mamča, ale to jsme jezdily spolu MTB maratony (ona jezdí doteď). Jeden z těch závodů se jel v Koutech nad Desnou a trať vedla přes traily (tuším rok 2012). No a tam jsem to všechno nahnala a byl z toho první flek. Já byla vždycky blázen do adrenalinu a přitom jsem dříve dělala atletiku a florbal. Ale teď se chci naplno věnovat hlavně enduru a v zimě sem tam nějaký ten slopestyle na prkně.

DK: Jak se cítíš jako holka v takhle chlapským sportu?
Kristýna: Ani nevim, čoveče. Někdy mám pocit, že to ani nejde poznat pod tou integrální helmou, že jsem holka :D.

DK: Rozhodně ti závidím, že ráno před závodama nemáte na záchodech fronty, doceňuješ vůbec jakou strašnou výhodu máš?
Kristýna: Když jsem ve stresu, tak na záchodech trávím dost času :D. Ale je fakt, že je u nás vetšinou volno tak to pak stihnu i na start.

DK:Čím bys přitáhla víc holek k ježdění na kole z kopce?
Kristýna: Ať to každá určitě zkusí. Je to sranda. Je to adrenalin. Je to životní styl. Člověk pozná kus světa, přírodu z trošku jiný perspektivy a plno přátel.

DK:Jaký máš závodní ambice? Čeho bys ráda dosáhla?
Kristýna: Tak cíl je jasnej – letos konečně objet celou sérii a dojet si pro celkový první flek a příští rok skok do profíku s cílem umístit se na bedně. No a nějaká ta myšlenka jít ještě dál než česká série je určitě.

DK: Bojuješ s předzávodním stresem? V mým případě je to jedno, 120 nebo 150, ale ty jezdíš na bednu. Trápí tě předstartovní nervozita nebo si dáš rohlík se šunkou a hodíš se do klidu?
Kristýna: Pro mě je vždycky nejhorší 1RZ. Tam mám krizi a trvá mi než se rozjezdím. Hodně mi třeba pomáhá, když jedu s bandou kámošů nahoru a povídám si s nima. Přijdu tak na jiné myšlenky, ale stres je vždycky.

DK: Jakej máš přístup k tréningu?
Kristýna: Na rovinu ti řeknu, že mám čas na jízdu na kole jen o víkendu a prázdninách. Přes týden moc času není. Umělka dá zabrat. A neumím si představit ten další rok jak se budu připravovat na příjmačky a maturu. Ale chodím na stěnu a sem tam si zajdu na brusle. Škoda, že tu školu nemám někde v horách :D to by to astma nebylo překážkou. A zimní příprava probíhá učením malých dětí na lyžích a na snowboardu (nezdá se to, ale to makačka :D).

DK: Nebojíš se na „malým kole“ vyslat docela velký věci, přemýšlíš o „coby kdyby“ nebo to prostě pošleš a čekáš jak to dopadne?
Kristýna: Moje každá věta před jakýmkoliv sjezdem nebo skokem je ,,Buď teď a nebo nikdy!„. Mám strach a kolikrát když se podívám zpětně na videjko jak to vlastně letím tak si říkám ,,jak jsem to vlastně ustála“. Příklad přescesťáku z Ještědu :D. Ale ten pocit z toho, že to skočíš, je k nezaplacení. Pak máš radost jako kdyby si vyhrál milión ve sportce a přitom je to úplná maličkost.

DK:Co sponzoring? Máš sponzory? A jak řešíš spolupráci, výstupy, co zkrátka děláš proto, aby ses jim „vyplácela“?
Kristýna: Od letošního roku jezdím za Sportovní kurzy. V podstatě jezdím pod Vojtou Švánem. Pomáhá mi, vozí mě na závody, půjčil mi kolo na závod do Koutů nad Desnou, opravuje mi kolo, radí mi v technice jízdy a jak se ještě více posunout. Já se jim to snažím na oplátku vrátit vítězstvím. Zatím jinak nikde nic podepsané s nikým nemám. A z části to financuje moje mamča, její přítel, babička, děda a já co si vydělám mimo školu.

DK: Kdysi mi kdosi řekl, „Víš kolik peněz stojí závodění? Úplně všechny!“ už seš takhle posedlá, nebo máš ještě pořád opravdickej (nezávodní) život a utrácíš peníze i jinak?
Kristýna: V podstatě dávám peníze hlavně do kola, výbavy, závodů a na cestu na různé spoty. Ono, když jedeš do bikeparku tak každá peněženka brečí. No a pak šetřím aspoň na ten rohlík s tou šunkou :D. Ten se hodí na cestu.

DK: Když jsi dřív jezdila na půjčenejch kolech, pár kol už jsi musela projet. Myslíš že ti to pomohlo v tom, co bys chtěla jezdit, nebo „materiál“ vůbec neřešíš a prostě jezdíš na tom, co ti přijde pod ruku?
Kristýna: Řešila se hlavně cena. Dostala jsem slevu na kolo a tím to haslo. Zkusila jsem si toho Rocka přímo na závodech, ale teď už bych šla do jiného. Pro mě hlavně větší zdvih a teleskopku. Dřív sem se v tom nevyznala jako teď a ten v tom obchodě taky moc ne, ale kdybych to věděla tak dneska jezdím na jiné mašině. Cenu řeším doteď, ale už mám pomocníka, který se v tom vyzná a má zkušenosti. Tak snad na další sezónu bude jiná raketa. :)

DK: Dík z tvůj čas a za rozhovor, ať se daří! Pokud bys chtěla poděkovat mamce, babičce, strejdovi, tetě, kámošům, psovi a tak, máš prostor.
Kristýna: Taky díky tobě za příležitost k rozhovoru na všem peckovním webu. No a další moje dík patří všem kdo mě podporuje. Ať je to rodina nebo kamarádi. A samozřejmě velké díky patří Vojtovi Švánovi za podporu.



Foto: osobní archiv Kristýny Havlické

Podobné články

Komentáře

Publikovat jako anonymní uživatel - přihlášení, registrace

anonymní uživatel mr (rebros.martin [zavinac] gmail.com) 28.6.2017 v 8:09

Bomba, holka co ma koule. :) A dle foto, taky styl

profilová fotka Daniel 28.6.2017 v 5:35

Yes Budišov !!!