Dlouhodobý test: Cannondale Jekyll 3 - po více jak půl roce

Autor: Keli, vydáno: 26.2.2018

Když se mi před časem naskytla možnost získat na dlouhodobý test enduro bike Cannondale Jekyll, nešlo odpovědět jinak než ano. A krátce nato přijela ohromná krabice a z ní vyskočil karbonový červenočerný bajk – Cannondale Jekyll 3 – tedy ten nejlevnější karbon z nabídky Jeklů. Karbonový ovšem není celý, jen přední rámový trojúhelník, vahadlo a šmitec. Zbytek je hliník. Podobné řešení, tedy, že zadní stavba je hliníková najdeme na spoustě dalších kol – za mne nic s čím bych měl sebemenší problém.

Stejné kolo, měl pro klasický redakční test i Čert loni na jaře, jeho názor si můžeš přečíst zde: Cannondale Jekyll Carbon 3 – čistokrevný závoďák.

Cannondale Jekyll – historie se (ne)opakuje

Historický exkurz, Jekyll je odkaz na hororovou novelu skotského spisovatele Roberta Louise Stevensona z roku 1886 Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyde – jeden člověk, co měl dvě tváře, jednu hodnou a druhou zlou – stejně tak je i Jekl – do kopce hodný, z kopce divočák.

Jekyll je označení kol, které Cannondale používá již dlouhá léta, mezi veřejností byla tato kola známá svojí možností změny geometrie a to přímo za jízdy. Stačilo jen zmáčknutí páčky na řídítkách ovládající speciální tahový tlumič (fungující opačně než drtivá většina, co znáš, pístnice se nezasouvá, ale naopak vytahuje). Změna umožnila z položené stabilní sjezdové geometrie změnu na více postavenou, stoupací a to spolu i se změnou zdvihu.

To nechybí ani u nového Jekylla, tedy nechybí i chybí. Změna zdvihu zde je, změna geometrie není. A opět je zde proprietární tlumič, s označením Fox Gemini a velkou boulí u jednoho z jeho ok. Ovládací páčkou z řídítek skrze lanko ovládáš otočné kolečko, které tlumič přepíná ze 165 na 130mm zdvihu. Zní to fantasticky, funguje to spolehlivě, ale k čemu to je? Geometrie zůstává zachována, sag se nemění, jen ti to míň chodí a o trochu lépe se šlape. Vyjádřit empiricky „trochu“ je z mého pohledu velmi blízko neměřitelných hodnot. Na výjezdu si spíš přepneš mód na tlumiči na trail nebo zavřeno než by jsi měnil zdvih a houpal se. Za sebe jsem po cca třech týdnech zkoušení udělal radikální rozhodnutí a ovládací páčku odpojil a uvolnil si tak místo na řídítkách. Mnohem více bych ocenil dálkové ovládání tlumiče, ale bohužel základní tlumič Float Evol montáž dálkového ovládání oficiálně neumožňuje, nicméně je to pěkné místo pro možný zásah kutila :).

Osazení je solidní střed

Komponentová skladba je vyvážená, nikde žádný vyloženě slabý, ani výrazně silný komponent. Takový ten průměr na domácí žvýkáníčko… Tlumení od lišky, vidlice Fox 36 Performance Elite s FIT4 patronou a třemi módy (ovlivňující pomalou kompresi, nahoru-trail-dolů) a tlumič Float Evol s tzv. Gemini technologií umožnující změnu zdvihu na tlumiči… o tom až potom, teda předtím. Pohon a brzdy dodalo Shimano, řady SLX a XT. Výplety s 29mm širokými ráfky WTB Frequency a pláště Maxxis Maxxis DHF 2,5 vepředu a DHR 2,4 obojí ve Wide trail provedení pro macaté ráfky. Kokpit nese logo Cannondale a posledními komponenty, které nesmím vynechat je sedlo Fabric, které drží teleskopická sedlovka TranzX se 125mm zdvihu.

Tohle sem, tohle ven

Jelikož mám Jekylla na dlouho, rozhodl jsem se pro jeho drobnou komponentovou obměnu. Prostě některé komponenty vyměnit ať již kvůli osobní preferenci, tak z testovacích důvodů. Takže se šlo na věc. První komponent, co šel pryč je sedlovka, sice fungovala bezvadně, ale 125mm zdvihu je málo. Jakmile jednou dáš 150mm, tak už do menšího zdvihu nepůjdeš… především pokud vozíš sedlo hodně vysoko, když šlapu mám hodně natažené nohy a při zasunuté sedlovce mi ty dva a půl centimetry chyběly. Takže TranzX do krabice a z klece byl vypuštěn Lev, Lev Integra 150mm.
Napínák, absence napínáku na enduro mašině je chyba, takže vodítko Manobike nahodit. Kokpit, Spank kokpit – řídítka s pěnou uvnitř SPIKE 800 Vibrocore s 800mm délkou a 35mm představec SPIKE Race nahrazují továrně osazené 780mm řídítka a představec, přestože ty standardní byly skvělé a padly výborně do rukou. A gripy s logem Cannondale vozím pořád, jsou parádní, akorát úzké, akorát měkké.

V průběhu testování došlo ještě k výměně napínáku za model s bashguardem (ManoBike EN Top) a 30zubový převodník byl nahrazen pilou disponující o dva zuby více.

Geometrie – moderní, ale ne radikální

To jak se na kole bude jezdit ovlivní nejvíce geometrie, pokud ji máš nedobrou, tak ani sebelepší komponenty kolo na výši nevytáhnou. To ale naštěstí není případ Jekylla, oproti předešlých modelů nezůstal na kameni kámen a se svými předchůdci nemá kromě jména nic společného. Slack, long and low – mantra všech současných kol – položený, dlouhý a nízký a ani Jekyll nevybočuje. Nicméně nejde nikde do extrému, žádná z hodnot neuhodí výrazně do očí. Ano, krátká, 420mm dlouhá zadní stavba patří k tomu nejkratšímu, co na kolech najdeš, ale jsou i kratší. Jekyll je dlouhé kolo, jeho přední rámový trojúhelník disponuje reachem s hodnotou 469mm ve velikosti L (té testované), ale opět takový Nicolai Geometron má reach o dobrých 5cm delší!

Úhel vidlice, 65 stupňů, je hodně položený, ale zase, jinde najdeme i míň. BB drop, umístění středu 8 milimetrů od spojnici os středů nábojů je příjemná hodnota, ale napovídá, že si občas klikama při šlapání škrtneš.

Méně citlivý, ale zato fest progresivní

Když označím Jekyll jako necitlivý, tak nebudu daleko od pravdy. Drobné nerovnosti jsou pod jeho rozlišovací úroveň a vůbec je neřeší – to při 30% sagu. Skoro třetina zdvihu ti zmizí jen při nasednutí a přitom je zdvih doslova nekonečný. Opora ve střední části je příkladná a o nějakém propadání do zdvihu nelze absolutně mluvit. Dát doraz, to musí být opravdu rána jako do piána. Podařilo se mi to jednou a výsledkem kromě ohlušující rány byl proražený zadní plášť a zdeformovaný ráfek – myslím, že jako definice „rány do piána“ by to docela šlo. Mimochodem, narovnání ráfku WTB Frequency i29 bylo až překvapivě snadné, ráfek je totiž velmi měkký.

Necitlivost při počátku zdvihu je u závodního stroje výhodou, nepotřebuješ vymést všechny dolíky a hrbolky, ty potřebuješ jet rychle, hodně rychle a tohle Jekyll umí. Co neumí, být freeridovou houpačkou, která ti vyžehlí i jehličí na dráze.

Jsem opravdu zvědavý, jak se kolo bude chovat s pružinovým tlumičem, u českého dovozce RockShox firmy Aspire Sports už na Jekylla čeká RockShox Super Deluxe Coil s dálkovým zamykáním.

Přepákovaný jednočep s hlavním čepem umístěným nad šlapací osou má své výhody a své nevýhody. Největší nevýhodou je výrazně snížená aktivita při brždění zadní brzdou, je to citelné a to je prostě daň. Brzdy brzdí závod! Naopak výhodou je velká tuhost, méně čepů, míň míst, kde se něco může kroutit. Prostě něco za něco.

Detaily a spousta zkratek

Cannondale je známý tím, že svá kola má dotažená do detailu a ani zde to není jinak. Na Jeklu najdeš spoustu drobných detailů, které potěší, ať už je karbonová ochrana spodní rámové trubky, ochranu čepu zadní stavby u kazety či třeba samosvorné osy LOCK'R v přepákování. Ale jsou zde i detaily, které nepotěší, minimálně mne netěší. Vedení kabeláže vnitřkem, ano z hlediska designu není o čem, ale z hlediska praktičnosti… peklo. Nicméně, díky za kvalitní „cable stoppery“, díky ním se bowdeny a hadice v rámu ani nehnou a nikde nic neklepe.
Jekyll je samozřejmě Boost, tedy zadní náboj má 148mm šířku, ale do rámu nedáš ledajaké kolo, tady vládne AI – Asymmetric Integration, zadní kolo je vyoseno o 3mm mimo osu náboje. Důvod, umožnilo to kratší lepší průchodnost pláště zadní stavbou a vyžádala si to i 55mm řetězová linka, kterou Cannondale zde použil.

SI – System Integration, to je další zkratka, kterou na kole najdeš, honosí se jí kliky z dílny Cannondale. Spiderless kliky, bez čtyřpackového unašeče převodníků a s převodníkem namontovaných přímo na klice, klasické řešení mnoha značek, bohužel pokud chceš ale do SI klik nový převodník musíš sáhnout jen po Cdale převodnících, jiný tam nedáš. A demontáž převodníku si doma taky neuděláš, pokud nemáš speciální nářadí, opět kompatibilní pouze s SI klikama… fůůů, tohle taky nepotěší.
Co se týče převodníku, tak standardně je osazen 30zubový převodník. 30zubů na kole určené jako závodní enduro raketa? To je snad omyl, ne? No není. Takže následovala výměna za 32zububovou variantu, 34 zubů by se asi taky vešlo, ale místo mezi zadní stavbou a převodníkem by nebylo mnoho, s šestatřicítkou by jsi podle mýho asi zadní stavbu štrejchal.

Na kopci a pod kopcem

Jekylla jako závodní stroj prostě chceš, je to kolo, které přesně splňuje představu o tom co má závodní kolo splňovat. Tuhost, odolnost a rychlost. Pohodlí, pohodlí u Jekylla nehledej.

Dlouhý rozvor dělá kolo pěkně stabilní, ale díky krátké zadní stavbě je zatáčení fakt radost. Můj předchozí závoďák byl GT Sanction, měl o fous kratší rozvor, takže byl stejně stabilní jako Jekl, ale měl o dva centimetry delší zadní stavbu. Rozdíl jsem poznal okamžitě, dalo by se říct, že v první zatáčce. Zlomit Jekylla do jakkoliv zavřené zatáčky není problém, switchbacky jdou projet s prstem v nose.
Krátká zadní stavba se váže i ke skákání, vyslat i z minimálního odpalu pořádný polet je easy, je až překvapující jak dobře kolo posílá do vzduchu.

Hodně položenou vidlici má každé moderní závodní enduro a Jekyll s 65 stupni není výjimkou, díky ní mám na kole ve sjezdu pocit jako na sjezďáku, co nezvládnu svojí technikou prostě nechám Jeklovi ať si s tím poradí, trochu jako tak, kam ho nasměřuješ, tam jede bez ohledu na cokoliv. Mít takovou jistotu je pecka, zvláště když jezdíš trochu prasečím stylem, tak jako já. Dostat kolo na limit, kdy ti řekne, „hej, tohle je už přes čáru“ se mi zatím nepodařilo. Možná kdybych byl Jeromé Clementz.

Aby jsi si mohl ale užít skákání a downhillování, tak musíš nejdřív vyjet na kopec. Tady můžeš použít přepínací páčku mezi Flow a Hustle, ale moc ti to nepomůže, kolo se pořád dost pohupuje… 30% sagu je 30% sagu, takže je nezbytné šáhnout na páčku zamykání tlumiče. Páčka je opačně než u jiných kol, tedy neotáčí se nad tělem tlumiče, ale na druhé straně mimo něj na čepy, nezvyklé a chvíli trvá než si zvykneš. Popravdě řečeno, já si nezvykl do teď a pořád šmátrám na špatné straně. Tlumič nabízí tři režimy, otevřeno, trail a zamčeno, zamčeno je fakt zamčeno, máš skoro pevňáka, na asfaltu boží, v i jen lehoučkém terénu nepoužitelné. Přilnavost zadního kola je slabá a často ti to podklouzne. Trail mód je výjezdu v terénu optimální volba. Zde je třeba pochválit odladění tlumiče, módy jsou přesně jak je chceš, zamčeno asfalt, trail na trailu a otevřeno na sjezd.

Komu doporučit?

Rozhodně závodníkovi. Pokud se řídíš heslem „full gas“ – furt plnej, tak tě Jekyll posune dál. Dodá jistotu a uřízne ti nějakou tu sekundu z výsledného času. Na hodně šlapavých trailech, na takových, kterých v českém enduru kolotoči najdeš bohužel hrozně moc, ti Jekyll tolik nepomůže. Chce to jezdit na pořádným kopci, rozsekaný eRZety plné hodně technických míst, ale i top speed úseků, to je místo, kde poznáš hlavní výhody tohoto kola.

Pokud je vrcholem tvýho ježdění Wales na Rychlebách (nic proti tomuto trailu), tak Jekyll pro tebe není, sáhni raději po Triggerovi, menším bráchovi Jekylla, který nemá tak moc agresivní geometrii (ale stále velmi, velmi enduro specific), má trochu míň zdvihu, ale nabídne víc zábavy.

Podobné články

Komentáře

Publikovat jako anonymní uživatel - přihlášení, registrace

anonymní uživatel HYDE 27.2.2018 v 11:22

neviem si pomoct ale tento ram mi pride ako 10rokov stara masina... kolik nedotazenych whipu snese ta zadni stavba nez se rozzvrjka? :) inak verim ze je to pecka!