Test: Beast Hunter - podruhé a úplně jinak

Autor: Čert, kategorie: Test, vydáno: 30.7.2018

Tohle kolo Beast Bikes Hunter sice Keli už vlastně jednou testoval (zde). Ale jenom krátkodobě a taky to vlastně nebylo „tohle kolo“.

Abych to vysvětlil. Tentokrát jsem měl na test nejenom dost času i prostoru, ale taky mírně upraveného Beasta. Mimo ultimátní klaunovský polep pomocí hydrografiky, měl Hunter na přání ostré gumy Michelin Rock'R 2 ve měkké směsi a hlavně Angle set od Cane Creeku, hlavové složení, které umožní položit si úhel hlavy. V tomto případě je hlava položená o jeden stupeň a když připočteme i zvýšenou spodní misku hlavovky, hlavový úhel se usadil někde pod 66°. Dejme tomu že to může být třeba 65,8.

Najednou mám tím pádem v ruce 140 mm trailbike, ovšem v geometrii a víceméně i v osazení, za které by se nemuselo stydět kdejaké moderní enduro. Jenom pro připomenutí, Beast Hunter má 448 reach v Mku, 430mm zadní stavbu, 12mm bb drop, sedlový úhel 75° a hlavovku momentálně výše zmíněných +/-66°. Zadní odpružení je samozřejmě pověšené na virtuálním systému, který je víceméně shodný s tím, co používá třeba Mondraker. Prostě virtuál s plovoucím uchycením tlumiče na kyvkách.

Od prvního nasednutí, vlastně už před ním při pohledu na geometrii a zaměření kola, se mi na mysl dere srovnání s nedávno testovaným Canyonem Spectral. Stejně zdvihu, velice podobná geometrie, asi zhruba stejná hmotnost. A to jsem si slíbil, že srovnávat kola nikdy nebudu.

Ve výjezdu je Beast naprosto skvělý, kolo neuvěřitelně letí i bez zamčeného tlumiče. To ale podle mě nebude primárně zadní stavbou, lví podíl na tom budou mít hlavně superlehoučká karbonová kola Quai Isos, které chlapi z Beastu dováží do Evropy. I když je mám v rámci dlouhodobého testování na Pomeranči a zhruba vím, jak pekelně dobře jedou, v tomhle případě je pocit samozřejmě ještě umocněný menším zdvihem a jezdivější geometrií.

Asi se dá čekat, že tohle kolo bude přímo excelovat na hopsavých a jezdivých trailech typu Jedovnice a jiné pumptracky z kopce. A taky exceluje. Výborně vyvážená geometrie a rychlá kola ženou kolo dopředu a z vás mačkají veškeré watty, které dokážou vaše stehna vytvořit z těch piv, co jste jim dodali. Při skákání a klopkách je velice cítit super vyvážení a naladění zadní stavby, která je skvěle progresivní, někomu by možná mohlo přijít až moc. Přesně jak říkal Keli dřív, nebojím se narvat dozadu klidně 35% Sagu a kolo je pořád rychlé a „nežvejká se“ i při použití poměrně „obyčejného“ tlumiče RockShox (bez možnosti nastavení pomalé a rychlé komprese zvlášť) Samozřejmě, při trailování přepínám do prostřední polohy páčky, ale i bez ní není jízda vyloženě tragická. Takže i při použití s levným tlumičem, případně pružinou, by mělo kolo fungovat jako výborné hopsadlo. A položená hlava mi určitě nevadí, ostatně když výše zmíněný Pomeranč má hlavu 64,5° a „už sem si na to zvykl“, je cokoli postavenějšího „kompletní xc“.

Prostě tam, kde má kolo být tradičně skvělé, je skvělé. Všechna ta kouzla s hlavovkou a gumama se projeví při jízdě z opravdického kopce. Zrovna to vyšlo, že jsem měl Beasta u sebe, když se rozjížděla Kopřivná, kde mimo drncavého Gravity, zábavného Fun trailu zbyla (samozřejmě neofiko) spousta zkratek a propojek z Enduroserie. A taky nově nakopaná sjezdová trať poměrně zvráceně prudkých rozměrů. Proto si troufnu říct, že Beast Hunter je z kopce opravdu skvělý stroj, který velice překonává jakékoli očekávání. Od lehkého trailbiku se dá čekat ledacos, určitě vás na první dobrou nenapadne, že to na něm půjde „nas*at“ z kopce. Minimálně já nečekal, že to půjde až tak.

Síla Beastu je samozřejmě ve výborně vyladěním tlumení, kdy kolo pracuje s celým zdvihem přesně tak, jak má. Proto nemáte pocit, že by bylo zdvihu málo a přitom nejste na dorazech. Vlastně skoro nikdy. Položená hlava a ostré pneu samozřejmě udělají moc, ale kolo uklidňuje i delší reach a ne zbytečně krátká zadní stavba. Hunter samozřejmě není mini sjezďák, ovšem coby závodní enduro je velice dobře použitelný. Přitom není problém na něm trávit celý den při ježdění okolo domu, na lehkých single trailech, najíždět na něm kiláky a ve finále i poskákat bikepark. A to je z hlediska nabídky Beastu, Hunter primárně kolo na zábavu, na závodění je primárně plánovaná dvacetdevítka se 160mm zdvihu Soul. Pokud se bojíte větších kol a máte závodní ambice, můžete být klidní, i tahle karbonová sedmadváca je na tyhle účely víc než dobrá.

Ještě vložka ke geometrii, potažmo k osazení tohoto kola. Samozřejmě, kluci vám kolo vyspecifikují jak budete chtít, na mém kole byl 50mm dlouhý představec a 20mm vysoká řídítka. Co se týče délky, vzhledem k 448mm reache jsem nahodil 35mm představec kvůli lepší ovladatelnosti a hravosti. Resp. mi přišlo ideální doplnit položenejší hlavu delším představcem. Ve sjezdu mi ale 50 nevadila, delší představec umí kolo trochu „uklidnit“.

Právě proto je super možnost si díky Beast Bikes naladit kolo fakt do posledního detailu. Pokud trochu tušíte jaký komponent na kole jak funguje a co ovlivňuje, dokážete z těchto rámu vytřískat víc, než se dá první pohled zdát. Protože rám je v základu dobře vymyšlený. Není moc vysoký ani moc nízký, ani moc krátký ani moc dlouhý. A chod je zkrátka skvělý. Jo, na můj vkus je tam zbytečně moc čepů a ložisek. Ale zvykneš si.