Test: pláště Michelin Wild Enduro - pokud je tvou prioritou cesta dolů

Autor: Keli, vydáno: 17.8.2022

Jezdíš Enduro? Divoké Enduro? Pak je jasná volba, které pláště použít. Wild Enduro od Michelin ti určitě budou fungovat dokonale. Jaké jsou? Odpovím v recenzi.

Do škatulky Enduro se toho schová hrozně moc. Začíná to už u kol, některá kola kategorie Enduro jsou spíše lehké trailbike a na straně druhé, jsou i enduro kola, které jsou spíše malé sjezďáky.
A u plášťů je to podobné. Michelin Wild Enduro svojí konstrukcí míří spíše do kategorie druhé. Poznáš to okamžitě v ruce. Zaprvé podle váhy a za druhé podle tuhosti bočnic. Vyztužené bočnice jsou skoro jako u sjezdových plášťů. To samé se dá říct i o vzorku, tedy minimálně to platí Enduro Front, přední verze je hodně agresivní. Zadní varianta, s označením Rear, je více jezdivá.

Univerzál na vše povrchy

Výrobce Wild Enduro doporučuje do téměř všech typů povrchů, od tvrdého až po blátivé. Toto zmíněné platí především pro přední verzi Front, kterou lze pak vézt i na zadním kole.
Já vyzkoušel Front na předku a Rear na zadku (na zadním kole, aby nedošlo k nedorozumění). Tato kombinace by měla být hodně univerzální. 

A já zmíněnou univerzálnost mohu jen potvrdit. Přední guma vede, zadní jede! Moje oblíbené pravidlo, které zde funguje dokonale. I když, slovo jede je třeba brát s rezervou. Vyšší hmotnost pláště a jeho dost lepivá směs nejsou zrovna ideální předpoklady pro snadné odvalování. Pokud je tvou prioritou cesta z kopce dolů a opačný směr bereš jako nutné zlo, nebudeš mít s horším odvalováním problém. Pokud máš poměr priorit z kopce / do kopce více vyrovnaný, pak hledej jinde, Wild Enduro nebude tvoje parketa.
Wild Enduro exceluje ve sjezdech, ve výjezdech bych se ho nebál označit jako podprůměrný. Michelin nejede na kompromis, aby to trochu drželo a trochu jelo, u těch to plášťů je hlavní důraz na sjezd.

Neprorazíš!

Konstrukce plášťů je pokročilá. O zesílených bočnicích již byla řeč. Downhill Shield Technology je nejvíc, co Michelin aktuálně má, stejné provedení najdeš i na Dh pláštích. U Wild Enduro k tomu výrobce přidal navíc i Low Pressure Reinforcement, další vrstvu navíc, která se nachází v oblasti patek a zabraňuje deformaci pláště při použití extra nízkých tlaků. Nejen bočnice, ale i směs běhounu je velmi podobná jako u sjezdových gum, nejměkčí variantu směsi Magi-X DH prostě pro maximální grip jednoznačně chceš.

Šlo to až podezřele snadno

Oba pláště mají průměr 29" a šíři 2,4", žádný jiný rozměr aktuálně Michelin nenabízí.
Wild Endura jsem nazul na ráfky WTB Kom s vnitřní šířkou 30 mm. Spousta lidí se mne ptala jak šli pláště nahodit. Michelin totiž provází pověra, že se velmi špatně obouvají. Já Wild Enduro obul bez použití montpák. Šlo to snadno. I nahození bezduše bylo doslova zadarmo, i bez použití kompresoru jen s klasickou velkou dílenskou pumpou. Jasně, je to v rukách! A nebo také na použitých ráfcích.

Šikmina a odklon, to je jejich doména

V průřezu je tvar Wild Enduro hodně hranatý, s výraznými bočními výstupky. Takový tvar oceníš v odkloněných šikminách. Ty já miluji a vyhledávám. Ostré boční výstupky se můžou lépe zakousnout do terénu a plášť doslova řeže povrch. Boční výstupky jsou dostatečně pevné, aby se ani při největším náklonu neohnuly. Pomáhat jim k tomu jejich dost předimenzovaná základna. Jízdní vlastnosti jsou dobře předvídatelné, v podstatě neexistuje situace, kdy by tě svým chováním překvapily.
Naopak na tvrdém povrchu je hranatý profil trochu na obtíž, plášť se nemůže do povrchu tolik zaříznout a má pak menší styčnou plochu než kdyby byl kulatější. Jestliže jsem psal, že na měkkém povrchu jsou pláště velmi předvídatelné, tak na tvrdém je to přesně opačně. Při rovné jízdě pláště drží skvěle, potíž začíná v náklonu, tam přesně nevíš, kdy ti v guma ustřelí.

Drobné rozdíly najdeme

Přední i zadní verze jsou si dost podobné, u obou se na středu střídá dva a dva štuplíky, ale pár rozdílů zde navíc najdeš. Nejvíce patrné jsou nižší štuplíky středového běhounu u zadního pláště. A na stejném plášti také jednoznačně upoutá absence zkosení náběhových hran u všech výstupků.
Obě verze mají lehce, ale opravdu lehce naříznuté výstupky, hloubka zářezů je snad jen půl milimetru. To zásadní vliv na grip mít nebude, ale rozhodně se to podepíše na delší životnosti pláště.

Zadní v mokru nefunguje

Jedinou slabinou je bláto, tam se zadní plášť nechytá. Nebo lépe řečeno bláto se na něj chytá více než ochotně. Navíc se už nechce pustit. Čistící schopnost zadního pláště je výrazně horší než přední varianty. Není proto divu, že do mokra resp. bláta Michelin doporučuje nasadit i přední plášť i dozadu. 

Nestojí málo, ale jsou drahé?

Pláště Michelin jsou drahé. Jsou hrozně drahé. Ale když si vezmu jakou mají výdrž a vlastnosti, tak mi cena nepřijde nějak přepálená. "Blbost. Srovnej si to například s cenou pneumatiky na auto, tu koupíš i levněji." Jasně, jenže to srovnáváš nesrovnatelné. Tohle jsou závodní pláště na závody světového Enduro World Series, musíš je porovnávat například s pneumatikami pro závodní vozy WRC Rallye. Tam už jsou ty ceny úplně jinde než u pneu Vraník.

Navíc ve prospěch Michelinu mluví i výdrž. Ze zkušenosti vím, že mi loni vydržel jeden pár všechny tréninkové i závodní jízdy na českém poháru ve sjezdu. Věřím, že u těchto endurových to bude velmi podobné.