Rozhovor: Kuba Vencl

Autor: Tomáš Petřina, kategorie: Rozhovor, vydáno: 8.7.2014

Na rozhovor jsme si tentokrát pozvali jednu z našich největších slopestylových hvězd a to konkrétně Kubu Vencla. A protože se slope stylu tady na dolekop.com moc nevěnujeme, pojďme si ho představit v rozhovoru Tomáše Petřiny.

T: Ahoj Kubo, vítáme tě u nás na dolekop.com. Pro ty co tě neznají, tak se nám trochu představ.
J: Ahoj! Tak vezmu to stručně. Jmenuji se Jakub Vencl a je mi 24 let. Narodil jsem se v Praze, kde taky bydlím. Kolo mě provází už od mládí, kdy jsem začínal s biketrialem, ve kterém jsem to v roce 2005 dotáhl až na Mistra Evropy v Juniorech. V roce 2007 jsem jezdil svoji poslední sezónu naplno trial a postupně se přeorientoval na Dirtjump a Slopestyle, kterým se věnuji až do současnosti.

T: Bezva, co považuješ za největší úspěchy ve svojí kariéře?
J: V trialu to je jednoznačně už zmiňovaný Mistr Evropy. Z posledních let si asi nejvíc cením umístění v top 10 na velkých závodech v seriálu FMB World Tour. Například 6. místo na Vienna Air King a 26Trix, 3. na Bikes and Beats v Saalbachu nebo 8. na Redbull Bergline.

T: Ty jsi přišel na kolo již útlém věku, pověz nám o tom, jak jsi se vypracoval z malého kluka, co jen blbne na kole, v podstatě v mezinárodní hvězdu Slope stylu?
J: No nevím jestli zrovna na hvězdu… Ale každopádně je to z největší části hlavně proto, že mě kola strašně moc baví. Není to jen disciplína, kterou zrovna dělám, ale kola obecně. Proto jsem na něm asi vždycky trávil spoustu času a to se musí někde odrazit.

T: Tvůj vzor, nebo kdo tě k této disciplíně přivedl?
J: Tohle už jsem zmiňoval mockrát, ale první impuls byl z mojí rodiny a to hlavně táta, který mi tenhle svět ukázal. Celá naše rodina je dost zatížená na cyklistiku, takže to tak asi mělo být. Jinak těch lidí kteří mě ovlivnili ve směru vývoje bylo víc. Myslím, že parta Damjan Siriški, Spaceman, Petr Kraus a Michal Matys mezi ně určitě patří.

T: Máš nějakou metu, které bys chtěl dosáhnout?
J: Tohle je dost těžký říct. Před sezónou jsem chtěl útočit na vysoké umístnění na závodech. V tuhle chvíli bych zase chtěl hlavně být co nejdřív na 100% fit. Ale každopádně závodní ambice mi zůstávají, to se zatím nezměnilo. Chtěl bych se konečně po letech dostat na Crankworx ve Whistleru.

T: Pověz nám něco o závodech, jak to probíhá. Někdo si tě prostě na závody vybere, pošle ti pozvánku, nebo si vybíráš ty, kam pojedeš?
J: U většiny velkých akcí je pozvánka nezbytná, ale samozřejmě si vybírám sám, kam pojedu. Ale víceméně pokud jsem fit, tak se snažím jezdit na co nejprestižnější akce. Myslím si, že je potřeba se pohybovat mezi top jezdci, pokud chce člověk uspět. Jinak občas se stane, že někdo z mých sponzorů chce, abych jel na konkrétní akci, ale často jsou to závody, kam bych jel tak i tak.

T: U nás tě moc na závodech nevídáme, je to tím, že u nás moc kvalitních závodů nekoná?
J: Dá se říct, že je to hlavní důvod. Bohužel většina akcí se koná mezi květnem a zářím, a pokud už se u nás nějaká akce koná, je velká pravděpodobnost, že se někde ve světě jede akce, kde nechci chybět. Na podzim bývá trochu volněji a vždycky rád zajedu na dobrou akci v našich luzích.

T: Jak to probíhá během závodu, je veliká rivalita se soupeři? Nebo je to na pohodu a fandíte si navzájem?**
J: Samozřejmě že nějaká forma rivality je na závodech vždycky. U freestylových disciplín ale člověk soupeří v první řadě sám se sebou, takže žádná nenávist nebo tak něco. Většina lidí se spolu na závodech kamarádí. Nikdy jsem nezažil, že by někdo druhému přál pád nebo tak něco. Prostě karmu nechceš naštvat!

T: Co zranění, ty se ti bohužel nevyhýbají, co?
J: Bohužel je to tak. Za poslední 3 roky jsem strávil spoustu času rekonvalescencí po všemožných zraněních. Mám operované obě kolena kvůli přetrhaným vazům, měl jsem zlomené zápěstí a teď naposledy to byl kotník. Ve Španělsku jsem trénoval nový trik 360backflip a při jednom pokusu jsem to přetočil a trochu smolně spadl. Zlomil jsem si lýtkovou kost, holenní naštípl a ještě si přetrhal vazy, takže další operace byla nakonec nevyhnutelná. Občas si dělám srandu, že jsem sběratel operací… :D

T: Jsi tedy čerstvě po zranění, jak to bude vypadat s letošní sezónou? Stihneš ještě nějaké závody?
J: V tuhle chvíli už začínám pomalu zase jezdit, ale ještě pár týdnů bude trvat, než budu jezdit na 100%. Hodně mi toho uteklo a taky jsem neměl šanci sbírat body v FMB sérii, takže jen doufám, že se mi podaří na nějaké větší závody protlačit. Rozhodně toho chci stihnout co nejvíc.

T: Pojďme se podívat na tvoje kolo, trochu nám ho popiš?
J: Svoje “závodní“ kolo mám postavené na rámu Rose The Bruce ve velikosti L. Rám nese mojí vlastní geometrii a tudíž mi padne do ruky. Vidlice už od nepaměti jezdím od RST a na dirťáku vozím model Titan15 na 100mm zdvihu. Novinkou jsou pro mě komponenty od Azonicu, který přišel s celou řadou super věcí. Momentálně jsem nasadil řidítka Flow 2“, Představec Riot a extra plochý pedály Wicked. Zbytek komponentů ladím v mtb stylu, takže sedlo klasika s ližinama, kliky Shimano Saint a podobně. Kolo má v tomhle setupu slušnou váhu kolem 11,5 kilo.

T: Jsi ladič? Ladíš si kolo do barev, a řešíš gramy?**
J: Samozřejmě že mám rád, když kolo vypadá dobře, ale nějak extrémně to neřeším. Jedinou zvláštností jsou vidlice, které jsou speciálně pro mě v komplet červené barvě. Jinak zbytek komponentů je normálně k dostání. Černá, stříbrná a červená je osvědčená klasika. Kolo mi musí především fungovat, na to si potrpím. Po gramech nejdu nijak drasticky, první je vždycky funkce a pak až váha.

T: Máš ještě nějaké kolo, na kterém jen tak jezdíš třeba pro rohlíky do sámošky?
J: Kol mám rozhodně víc, ale v Praze holt nechceš nechat kolo před obchodem, takže na nákup chodím raději pěšky. Nejnovější kousek je Enduro bike Rose Granite Chief. Je to čistokrevnej endurák na 27,5“ kolech se 140mm zdvihem. Podle módních trendů jsem pořešil jen jeden převodník a musím říct, že zatím se mi to osvědčilo. Jinak mám taky kola na Freeride a Slopestyle, ale na ty se bohužel nedostanu tak často jak bych si představoval.

T: A je tady poslední otázka. Jaké máš do budoucna plány?
J: V tuhle chvíli se hlavně dát dohromady po zranění a dostat se zpátky do formy ze začátku roku. Pokud se bude dařit, tak odjet ještě pár závodů. Chtěl bych do konce sezóny ještě natočit minimálně jedno větší video. Nápady jsou, tak snad to bude stát za to.

T: Děkujeme ti za tvůj čas, přejeme ti hodně zdraví a úspěchu a zase někdy tady u nás. Díky moc. Čau!

Sledujte Kubu na internetu:
FB: www.facebook.com/jakub.vencl
web: www.jakubvencl.com
Instagram: www­.instagram.com/ja­kubvencl

Foto: archiv Jakuba Vencla