Spotcheck: Bikepark Kopřivná pod Pradědem

Autor: Čert, kategorie: Spotcheck, vydáno: 22.7.2014

Jeseníky už dávno nejsou jenom Rychleby a Kouty. Loni otevřený bikepark Kopřivná v Malé Morávce se pro letošek zase o kus vylepšil a dolekop.com v podobě prázdninového inspektor Čerta se rozhodl zjistit, co může Kopřivná nabídnout letos.

S Kopřivnou už jsem se sice seznámil na FDF Bikeshop Enduro Campu, nicméně absence slunce a lanovky s dojmem z bikeparku docela zamává. Předpověď slibovala slunečno, laso jelo a já se první červencový víkend vypravil zkontrolovat jak se daří Kamilu Tatarkovičovi realizovat svoje trailbuildové nápady. Cesta do Malé Morávky z Brna je otázka cca 2 hodin, nicméně je potřeba se obrnit na posledních 20 km, které velmi okořeňují všemožné objížďky. Jakmile jste ale v Rýmařově, už můžete nasazovat chrániče, máte skoro vyhráno.

Bikepark Kopřivná je jedna část většího komplexu, který se označuje FunPark Kopřivná, aby v tom nebyl zmatek. V zásadě to znamená, že k bikeparku lze velmi snadno sehnat ubytování jak luxusněji v Hotelu Kopřivná, tak ekonomičtěji v ubytovně Mája. Navíc nabízí FunPark milion mimobikových aktivit, od lezecké stěny, přes půjčovnu terénních koloběžek a tříkolek až po sumertubing. Všechny tyhle vymoženosti dodávají bikeparku rodinný ráz, takže zřejmě nebude problém zbavit se dětí, pokud tímto výdobytkem civilizace disponujete, na nějaké z atrakcí a vypadnout si zajezdit.

Ale už k samotnému bikeparku. První věc kterou je nutní vyřídit je nákup permice, tady dochází k příjemnému překvapení, protože celodenní jízdné vychází na velmi slušné tři sta. Pokud neoplýváte vlastním kolem, není samozřejmě problém vybavit se v půjčovně, i tady jsou ceny velmi snesitelné.

První výjezd nahoru. Obsluha lasa jsou fajn, kluci kteří prohodí pár slov, bez problému a rychle nasadí kolo na sedačku a jede se nahoru, palec nahoru patří za oblepení sedačky molitanem v místech kde se kolo dotýká, #žádný_odřený_rá­my_z_lanovky. Laso by sice mohlo jet rychleji, ale zase má člověk čas vychutnat si rozhledy a hlavně ticho, Kopřivná zrovna nepraskala ve švech, na trailech se prohánělo všehovšudy 10 lidí, na to že byla sobota a prázdniny rozhodně žádný velký nával.

První stanutí na vrcholku. Oficiálně v Mapě bikepark uvádí 6 tratí. Family 1, 2, 3, Freeride, Downhill a Singletrack. To zní dobře, bohužel Family 1 je označení silnice vedoucí k lanovce po které se jezdí na koloběžkách, Family 2 zase vymlíkovaná klikatice po sjezdovce pro terénní trojkolky a Singletrack vede od spodní stanice lanovky k té horní takže ani po tom se nesvezu. Na rozježdění nastupuju na nejnovější trail, Family 3 o které se v materiálech píše: „Jednoduchá a bezpečná dráha plná rozmanitých boulí a zatáček. Trať o délce 3, 1 km vhodná pro celou rodinu i zkušenější jezdce.“

V reálu je to parádní tříkilometrový flowtrail, který je jakoby rozdělen na tři části, první část je relativně málo z kopce, sice s hromadou zrychlovacích boulí, ale většina klopenek mi přišla až moc zavřená a pár zatáčel bylo i odklopených, tady je potřeba na užívačku trochu šlapat. Zhruba po 500 metrech je drobné šlapací místo, asi 100m po rovině po kterých se spád kopce trochu zlepší, zatáčky o něco víc otevřou a boule svádí ke skákání, zatáček je navíc míň, takže tenhle kus je hodně fullspeed divočina. Ta končí dojezdem ke spodní cestě, po ní 15 metrů nahoru a tentokrát nájezd do posledního úseku. Ten se sice nezdá, ale díky výborně odvedené práci kopáčů tady najdete ty nejlepší klopky v celém bikeparku, navíc se jede po poměrně hladké hlíně, takže ani kameny neovlivňují pocit naprosté nirvány, když vás klopenka neuvěřitelně plynule nasaje a vyplivne. Po klopenkové extázi vystřelíte z lesa a rovno palba dolů asi 100m po sjezdovce k turniketu a znovu. Family 3 mě baví moc, ale hlavně proto, že jsem do Kopřivné táhnul obě kola a flow ježdění s občasným šlápnutím je to co Patriot chce. Dávám ještě párkrát, cítím se svěže a je čas vyzkoušet Singletrack.

Tenhle trail je koncipován spíš jako výjezd, nicméně to mu nijak neubírá na zábavnosti. Díky tomu že je namotaný mezi stromy v zábavných traverzech a vede velmi členitým terénem, jízda zaměstná člověka natolik, že si ani nevšimne že vlastně jede do kopce. Zhruba v půlce je navíc i pár míst po rovině které mírně připomínají ježdění na singltreku. Za tenhle způsob dopravy nahoru si stavitelé rovněž zaslouží velkou pochvalu. Ačkoli mě Singletrack baví hodně, ten si dávám jenom jednou, v autě přezouvám na těžší kalibr kola a jdu vytrestat Ninju Dh na Freeride. Freeridová trať je typická bikeparková záležitost plná klopenek, lavic, skoků občas kořeněná, občas kámen, hodně mě na ní baví i to, jak se mění tempo, otevřené klopky, zavřené, dlouhý hladký úsek. Jo Freeridová baví moc. Jezdím ji až do šesti hodin, kdy se koná poslední jízda nahoru, odchod spát a zítřek si nechávám na trať s všeříkajícím názvem Downhill. O znamená o něco míň prudkých a rozbitých míst ale o to víc rychlých hladkých pasáží, přírodních i umělých skoků. Prvních pár desítek metrů sice působí docela sjezdově, díky velkému množství kamenů, zavřeným zatáčkám a slušnému padáku dolů, trať se ale velmi rychle „srovná“ a hodně se podobá té freeridové. Po přejezdu dřevěného mostu přes dráhu pro tříkolky se také na trail Freeride napojí a prostřední (nutno říct velmi rychlou) pasáž mají společnou, liší se pouze závěrem, protože Downhill vede na „přesdírák“ a na lavici zatímco freeridová ústí na dvou dropech. Ačkoli by Downhill „hardkorového“ sjezdaře asi úplně neuspokojil, ostatně je relativně jednoduchý a krátký, myslím si že běžné nezávoďáky bude bavit stejně jako mě práve svou rozmanitostí. Zatímco nahoře se člověk snaží najít co nejrychlejší a nejhladší cestu mezi kameny a kořeny, za minutu už dupe po hladké pěšině aby se na posíláku proletěl až za kořeny, chvíli na to už jenom vymačkává díru do gripů a „drží“ to jak se dá v rozbitém.

Poslední velkou atrakcí je možnost zcela zdarma zahopsat si do Big Air Bagu, vymoženosti kterou dříve nabízely jenom vybrané evropské lokality.

Zkrátka a dobře, Bikepark, potažmo Funpark Kopřivná je místo kde se dá solidně blbnout celý víkend jak sám, tak s rodinou, navíc Family trail 3 je záležitost kterou si užije snad každý kdo je dost starý na to, aby se udržel na kole. Zbylé tratě vedoucí dolekop.com jsou výborně řešené bikeparkové tratě na kterých je rozhodně vidět, že člověk který za nimi stojí už něco viděl a odjezdil. Ačkoli toho zatím v Kopřivné není moc, pokud vše půjde tímhle směrem, dost se těším na to, co KT a jeho tým Diggerů vymyslí zase příští sezónu. Prozatím můžu Kopřivnou doporučit všem, kteří neví co s víkendem, nebo chtějí stihnout co nejvíc a takový „čtyřatlon“ Rychleby-DM-Kouty-Kopřivná ve čtyřech dnech taky není zrovna malá výzva. Veškeré info www.koprivna.cz a já děkuju jak lidem z Kopřivné, tak Kamilu Tatarkovičovi za to, co se jim povedlo vybudovat vlastně z ničeho. A taky děkuju za to, že se dá v celém areálu (bufet, kasa, restaurace, hotel) platit kartou a já nemusel jezdit do Rýmařova k bankomatu. Jeďte do Kopřivné, je to tam žůžo!