Report: Rock Machine Enduro Race Ještěd

Autor: Keli, kategorie: Report, vydáno: 8.6.2015

Další enduro závod na českém území je za námi, druhé kolo Enduro série se včera odjelo v Liberci respektive na tratích v okolí místní dominanty Ještědu. Před závodem vrtala hlavou všem fandům endura otázka, zda-li Michal Prokop udrží svoji letošní suverenitu a neporazitelnost, nebo již pozná svého pokořitele.





Na všechny závodníky kategorie Race čekalo celkem 33 kilometrů po obou stranách ještědského hřebene, kde Freeride Team Ještěd vytyčil celkem šest RZ. Část vedla bikeparkem a část po stezkách mimo, s dvěma transfery pomohla lanovka na Skalku, zbytek nezbývalo než vydupat za svoje. Takže v návaznosti na diskuzi u minulého závodu Enduro Série z Koutů bylo těžké určit, zda-li je to pure či dirty, vesnické nebo bikeparkové enduro, naštěstí diskuze je otevřena a bezejmenní dvou či více písmenní přispěvatelé mají možnost nám opět rozšířit obzory.





Stejně jako minulý závod i tentokrát jsem jel na oči, čas vyhrazený sobotnímu tréninku jsem věnoval točení rodinohodin na Singletreku pod Smrkem a nelituji, toto místo stojí za návštěvu. Nečekejte terény jako v Rychlebkách, ale zábavu si užijete i tak.



Trasa ještědského závodu by se dala rozdělit na dvě poloviny, první tři RZ se jeli na odvrácené straně od Liberce a zbylé tři se zase jeli na liberecké straně, takže jsme měli Liberec doslova pod nosem. Délka jednotlivých RZ se pohybovala od 1,3km až po 2,4 km, průměrné převýšení v rámci RZ bylo okolo tří set metrů, jen čtyřka s téměř 400 a trojka s 115 metry vybočily.





Počasí na Ještědu bylo během závodního víkendu velmi rozdílné, zatímco v sobotu bylo slunečno a extrémní vedro, v neděli pak naopak relativní zima a zataženo, v průběhu závodu i vydatně zapršelo.

Nedělní závod začal nezvykle startem již v 9 ráno z prostoru parkoviště u spodní stanice lanovky na Skalku. Následoval krátký přesun k lanovce a zde nastal první a asi jediný problém celého závodu, bez lístků to nešlo, chvíle řešení a nakonec Tandlis dostává a následně rozdává permice na lano a masa jezdců se vyváží na kopec. Důvodem brzkého startu závodů je, že lanovka jezdí z technických důvodů pouze v půlhodinových intervalech.





Startoval jsem v první skupině a start první RZ jsme i s krátkým transferem od lana stihli snad s hodinovou rezervou. První RZ mě velmi bavila, dlouhá, technická a zábavná, stejně jako většina ostatních RZ byla velmi kamenitá a kořenitá, padat se rozhodně nedoporučovalo. Naopak doporučovalo se jet zlehka a snažit se nemít defekt, mnoha jezdců se toto bohužel nedařilo a do cíle dojížděli na prázdném kole – toto platilo pro všechny rychlostky.

Jak byla první dlouhá, tak druhá byla velmi krátká s minimem zatáček, třemi slovy – palba rovně lesem.





Ve třetí RZ skončily naděje vítězce prvního závodu Enduro série z Koutů Elen Římanové, když jí ulomená patka znemožnila pokračovat. Mimochodem třetí rychlostka patřila k nejméně oblíbeným a to především kvůli výjezdu resp. pro většinu startovního pole výtlači, ač jsem z něj radost neměl, tak takový kopec asi do závodu patří. Všechny ostatní zkoušky byly hodně sjezdové, kde se příliš nešlapalo, trojka to vynahradila a oddělila zrno od plev. Kdo se v přípravě na sezónu neflákal na kopec vyjel a my ostatní nasadili pěškobus. Po zdolání největšího kopce následovaly ještě dva žduchance do kopce a prudký, náročný sjezd. Bohužel zde, jinak výborné značení, trochu zaváhalo a odjezd ze skalky nebyl úplně ideálně naznačen, myslím, že jsem nebyl jediný, který se vydal místo po dráze do lesa. Tuto RZ jako jedinou v rámci celého závodu nejela kategorie hobby.

Čtvrtá RZ vedla po staré a následně po nové sjezdové dráze, tuto dráhu za sucha projeli jen první závodníci, všichni ostatní poznali jaké to je jet tuto extrémně dlouhou, místy velmi prudkou a těžkou dráhu za mokra, protože nebe se otevřelo a ještědský hřeben zalívalo přívalem vody.





Dostat se na start předposlední páté RZ bylo třeba pokořit nejtěžší výjezd dne. Aby někoho nenapadlo podvádět a jet lanovkou dostal každý z jezdců polovině kopce samolepku na číslo jako důkaz jízdy s využitím vlastní energie na kopec. Zda-li někdo zkoušel podvádět nevím, ale ostuda by to asi byla veliká. Trať pětka byla velmi rozbitá a jelo se na ní strašně, ale strašně rychle. Za mokra to bylo hodně o morálu a já osobně jsem se místy docela bál o život.





Na poslední RZ se jelo stejným způsobem jako na první – lanovkou. A z ní šlo ještě naposledy načíst trať La Spagetta, ta doznala totiž několika změn oproti sobotnímu tréninku, kvůli počasí byly zamlíkovány všechny dřevěné překážky, bez potažení pletivem by jízda na nich byla příliš nebezpečná. Když naše skupina startovala, na kopci již nepršelo a v údolí se převalovala mlha z níž v dáli vystupovaly vrcholy Jizerských hor, no romantika veliká.





Na startu nechyběl nikdo z české enduro špičky. Po absenci v prvním závodě byl v Liberci i Jirka Fikejz, který neměl v závodě štěstí, po prvních čtyřech vyhraných RZ pro něj závod skončil v páté, když na jednom z mnoha kořenů chytl defekt obou kol a bylo po závodě. Cesta k vítězství se tak otevřela dalším. A tím byl Přemek Tejchman, tomu se na Ještědu nezávodilo ideálně, dle svých slov se nemohl pořádně dostat do tempa, ale přesto byl velmi rychlý. Druhý dojíždí Michal Prokop, který se Přemetem jezdil vyrovnané časy, jen ve třetí zaváhal, nabral ztrátu přes deset sekund a bylo víceméně rozhodnuto. Třetí flek urval vyrovnanými výkony Míla Myšík. S již relativně velkým rozdílem je na čtvrtém místě Tomáš Kutin, který zde na Ještědu testoval jedenácti rychlostní řazení Shimano XT pro rok 2016 a zřejmě tedy řadí dobře. Páté místo bere nejlepší slovenský zástupce Matej Vitko.



.<>



Všechny ženy, které se dostaly až do cíle se umístili na bedně, první Lucie Kubínová ukázala, že je velmi ve formě, byla silná ve výjezdech a i z kopce jí to šlo dobře. Druhá Jana Horáková na první ztrácela přes minutu a půl. Třetí, jinak ve všech RZ velmi dobrá Andrea Drengubáková měla smůlu v poslední RZ, když po technických problémech La Spagettu víc seběhla než sjela.

Ostatní kategorie jen telegraficky a ve zkratce první místa, Masters Tomáš Vopálenský, hobby Junioři Martin Pešťák, Hobby muži Ondra Valchář, hobby ženy Dominika Durčáková. Kompletní výsledky zde.



 


Druhé kolo Enduro Série dokázalo zvednout rukavici hozenou prvním závodem v Koutech a pokračovalo ve vysoko nastaveném standardu, závod klapal jak na drátkách, dráhy a výkony jezdců i pořadatelů výborné. Za mě opět parádní závod, díky za něj!



Další kolo se jede na konci června na Zadově a sám jsem zvědav, zda-li jeden z nejméně oblíbených závodů v celém seriálu pozvedne svoji kvalitu a bude z něj enduro nebo opět další XC kritérium rozdělené do několika částí. Uvidíme.

Podobné články

Diskuze

anonymní uživatel Farmer 8.6.2015 v 13:28

prvni

anonymní uživatel Michal Dirt 8.6.2015 v 18:22

Hehe, jak vidim tu fotku s jizdou po rafku, hnedjsem si vzpomel na Mirka z Melnika a jeho 3x pichlou dusi a servanou prehazku behem sobotniho pojezdeni pred 2 tydny. Chlape jestli to ctes..jak to dopadlo pri vraceni toho peklostroje? :-)

anonymní uživatel Luigi 9.6.2015 v 12:39

PRIMO !!!! DIO PORCO !!!!!!!!!!

Komentáře

Publikovat jako anonymní uživatel - přihlášení, registrace


Přepnout barvu pozadí