Test: enduro pláště od Maxxisu - Minion SS a Aggressor

Autor: Keli, kategorie: Test, vydáno: 12.1.2017

Maxxis je silně etablovaná značka v oblasti horských kol a její pláště najdeme jak přímo továrně osazená na mnoha kolech, tak díky poměrně přívětivé cenové politice i jako pláště po kterých šáhneš, až se ty původní na kole namontované ojedou.
Plášť je jednou ze zásadních komponent horských kol. Je to jediná věc, která tě spojuje se zemí a jeho vlastnosti mohou jízdu výrazně ovlivnit a to jak v pozitivním, tak negativním směru. Na trhu je celá řada různých dezénů, směsí, šířek a provedení plášťů, od rychlých hladkých až po velmi hrubé. V loňském dlouhodobém testu jsem jezdil pláště od Maxxisu – semislickový Minion SS a univerzální Aggressor.

Maxxis Minion SS

Co se týče semislicků pro gravity disciplíny, tak do nedávna hrál Maxxis druhé housle, ano, byly v nabídce ikony jako TT či Ardent, ale jejich použití na sjezd či enduro bylo limitováno ať již nabídkou šířek, směsí či zesílení boků. Ruku na srdce Maxxis v podstatě neměl co nabídnout.
To se však změnilo příchodem pláště Maxxis Minion SS, který kombinuje výhody semislicku a klasického drapáku. Označení SS je návodné, znamená Semi Slick. Mimo záznam, zkratka SS by asi ve německé firmě Schwalbe neprošla.

Maxxis Minion SS je na první pohled rychlý semislick s výraznými bočními štuplíky, totožnými jako jsou u populárních plášťů Minionu DHF a DHR 2.
V průřezu je eSeSko hodně hranaté a díky tomu se opravdu pěkně zařezává do zatáček, ani hodně odkloněná šikmina není problém. Boční štuple drží i v ní. Samozřejmě limity pláště poznáš snadno, při velmi, opakuji velmi, agresivním průjezdu zatáčkou ve velkém náklonu, kdy plášť drží téměř jen na těchto štuplících má tendenci se utrhávat. Styčná plocha pláště se zemí je malá a výškový rozdíl mezi prostředním běhounem a bočními výstupky hraje proti tobě. Naštěstí chování je dobře předvídatelné a stačí zmenšit náklon a plášť se opět chytne.
Co se týče brzdného výkonu, tak ten není srovnatelný s jakýmkoliv hrubým pláštěm, ale na semislick brzdí velmi dobře. Nicméně, v otázce brzdných vlastností jsme s kolegou Čertem ve při, on tvrdí, že Minion SS brzdí ve srovnání s ostatními semislickovými na trhu plášti nejhůře, já to cítím zcela opačně.

Určení je patrné již ze vzhledu, na blátě se semislickem mnoho parády neuděláte. Tvrdý podklad je místo, kde se Minion cítí jako doma. Mimo mnoha kilometrů v okolí Brna jsem s pláštěm objel i tři enduro závody, bikeparkové enduro v Koutech a naopak přírodní enduro na Ještědu – za suchého počasí, které na závodech panovalo to byla naprosto ideální volba. Jako zadní plášť samozřejmě, dopředu by si semislick na přírodní dráhy plné hrabanky dal asi jen sebevrah.

K dispozici je jak šířce 2,5, tak 2,3 palce a ve všech variantách směsí, co Maxxis nabízí. V provedení s lehkým Double-Down butylem, Exo protection a vybrané varianty s SilkWorm ochranou – zesílením v oblasti běhounu proti defektům. Testovaný kousek byl v šíři 2,3 palce v provedení s ochranou proti proříznutí Exo protection a TubelessReady variantě, tedy plášť o kterém budeš s největší pravděpodobností uvažovat pokud je tvojí bikovou disciplínou enduro. Jeho váha se pohybuje lehce na 750 gramů. Maxxis nabízí i sjezdové varianty Minion SS s butylem a ve tří směsovém provedení 3C a nebo měkké Super Tacky, šíře 2,3" je k dispozici pouze v tvrdém dvou směsovém (60a/62a) provedení.
Díky tvrdé směsi testovaného pláště je velmi zajímavá jeho výdrž, najel jsem s ním mnoho a nejsou patrné žádné známky opotřebení.

Vytvoření bezdušového kola je snadné jako u všech plášťů Maxxis, chytnout plášť do patek jde snadno i jen za pomoci dílenské pumpy, ta z Lidlu funguje bezvadně (minimálně tedy v kombinaci s ráfky WTB na testovacím bajku).

Maxxis Minion SS je skvělý rychlý plášť, který tě podrží i v měkkém terénu. Rozdíl v odvalování oproti hrubým plášťům je naprosto zásadní, možná to okamžitě nepoznáš v terénu, ale na tvrdém podkladu, například na asfaltu, prostě letí nehorázně. Jak jednou vyzkoušíš, těžko budeš chtít měnit. Jeho jedinou vadou je striktně jednostranné zaměření, jinde než na suchu tě bude limitovat.

Maxxis Aggressor

Druhou novinkou na letošek je Maxxis Aggressor. Plášť, který má dle Maxxisu nastolit nový standard enduro plášťů. Jedná se univerzální plášť, který užiješ všude tam, kde se nejezdí na extra tvrdém podkladu a ani ve velkém mokru.
Plášť je určen jak pro přední, tak zadní kolo. Osobně jsem vyzkoušel obě varianty a na zadním kole mně vyhovoval více, možná i proto, že je k dispozici pouze v úzkém provedení 2,3 palce.

Poměrně řídký vzorek s malými, nízkými štuplíky se velmi dobře odvaluje, ale ve srovnání s výše testovaným Minionem SS jednoznačně prohrává. Nicméně ve srovnání například s oblíbeným High Rollerem 2 se odvaluje pocitově o trochu lépe.
Samotný vzorek nenadchne, ani neurazí – nic výrazně revolučního o proti jiným plášťům nenabízí – prostě univerzál. Vzorek také není extra vysoký, takže i na menším blátě máš pocit menší trakce, nižší výstupky se snadněji zanesou a ani čištění nepatří mezi nejsilnější stránky Aggressora. Nicméně jako zadní plášť je to dobrá volba stejně jak výše zmíněný Minion SS – především pokud si jedeš v „mullet“ módu – vepředu byznys, vzadu párty, přední kolo vede a zatáčí a zadní ať si plápolá kam chce. A s Aggressorem si plápolání užiješ opravdu hodně, i zde je směs gumy výhradně tvrdá, takže se musíš spokojit s kompromisem přilnavosti a schopnosti odvalování.
V měkkém podkladu na šikminách se boční výstupky zařezávají ochotně, ale ve srovnání s výše zmíněným High Rollerem a nebo i testovaným Minion SS – především díky nižší výšce – trochu hůře. I u brzdění opět nižší vzorek ovlivňuje jeho schopnosti, nižší výška vzorku se méně zařízne a díky tomu Aggressor nepatří k nejlépe brzdícím plášťům. I když se tak Aggressor jmenuje, jeho brzdění není nijak extra agresivní.

Asi největší devizou Aggressora je jeho bok, ten je buď v provedení Exo protection nebo novinkovém Dual Down boku – obdobě sjezdového butylu nižší váhou, tedy s použitím silnější bočnice, která je odolnější proti defektům a také zabrání „žvýkání“ pláště při malých tlacích. V šířce 2,3 palce je váha lehce na jedno kilo, právě tuto variantu jsem měl na kole a na omak bych řekl, že se jedná o klasický butylový plášť. Rozdíl mezi klasickým butylem je téměř neznatelný.
Protože má lenost udělat bezdušáka byla velká, tak jsem jezdil poměrně dlouho s duší a to se mi vymstilo, i přes dvě atmosféry v duši jsem ji cvaknul, butyl není samozřejmě všemocný a velkou ránu nezachrání. Ostatně defekt je vždy chyba jezdce, především když ten defekt byl na předním kole, že. Naštěstí, stejně jako u SSka, vyrobit „bezduš“ jde extra snadno, když použiješ náš návod (Návod: jak na bezdušáka v sedmi krocích), tak to máš určitě do deseti minut.

K dispozici je jen šířce 2,3 palce pro 27,5 a 29" kola. A toto je největší slabina Aggressora, při použití na širším ráfku je už tak docela nízký plášť ještě nižší. Na 27 milimetrů širokém ráfku není tento jev až tak patrný, ale na 35mm širokých ráfcích je to již velmi výrazné a řekl bych, že plášť je na takto širokých ráfcích na hranici použitelnosti.

Maxxis je velmi častá montážní guma, takže se dá očekávat, mohutné rozšíření především Minionu SS na sériová kola. Ostatně na několika loni testovaných kolech jsem jej s ním již potkal. U Aggressoru to bude složitější, především model s Double Down boky patří mezi ty dražší, takže na sériových kolech zřejmě často neuvidíme, protože se zde výrobci snaží tlačit cenu co nejníže. Vyšší cena a kompromisy ve výkonu jsou dle mého názoru největší překážky, které bude Aggressor muset překonat, aby se dostal na kola běžných jezdců.

Jezdecké foto: Milan Smetaník, Pan Antik