ČP č.3 - Klínovec - report

Autor: Keli, vydáno: 18.7.2005

V sobotu ráno vyrazila naše výprava na cestu směrem Boží Dar, z Brna je to pořádný flák cesty, takže čas odjezdu opravdu brzký. Cesta docela utíkala a po skoro pěti hodinách jízdy jsme dorazili na místo, nejprve jsme se jeli kouknout na Boží Dar na fourcross, ale jako na sviňu jsme se trefili přesne na konec tréninku a čekat na kvaldu se nám nechtělo, takže těžko říct, jak to tam dopadlo. Jediné co víme, je že nečekaně vyhrál Prokop a Márošák se v kvaldě vyštípal a odneslo to rameno, takže nemohl závodit ani ve 4× ani v DH.

Poté jsme se přesunuli pod Klínovec k spodní stanici jednosedačkové lanovky, kde byl trénink již v plném proudu. My jsme však nikam nespěchali, nejdřív lehký zewl a potom polehoučku obléct a na lanovku a jedeme nahoru. Lanovka jede na vrchol dvanáct a půl minuty, takže je dost času na kochání krajinou, z horní třetiny je už vidět na trať, z lanovky to na první pohled vypadá na pohodu. A už je tu výstup z lanovky, hned u stanice je start tratě.

Trať na Klínovci podle mnohých patří k nejtěžších DH tratí na území České republiky, pro letošní ročník dostala lehký facelift a já bych jízdu na této trati nazval Pohádka tisíce a jednoho dropu, protože množství dropů na trati je neuvěřitelné. Ale postupně, po startu to vypadá, že to není ani moc rozbité, ale všude jsou volné kameny a díry, které nejsou dobře vidět. První překážkou na trati je asi šest metrů dlouhý dvoják, který lze ovšem s nimimální ztrátou objet a tuto variantu volí hodně riderů. Adam Wágner zvolil skok a nedopadlo to dobře, štípanec v tréninku a to znaméná konec jeho závodním ambicím. Ale pokračujme, následuje skok pod lanovkou, kope pekelně na zadek, rychle srovnat a je to malinký skok na placku, uff, nulová rychlost, je potřeba šlapat. Dostáváme se k prvním dropíkům, jsou v cestičce, ve všech možných místech, před zatáčkou, za zatáčkou, v rovině, no prostě všude a jeden drop-gap přes cestu. Když dojíždím tuto pasáž zlehka mě bolí pracky, ale bude hůř, přijíždí se k Vancouveru, dropové pasáži v prudkém svahu, všude volné kameny a kořeny, pro mě a hodně hobíků boj, vidím Čepa jak to drtí s lehkostí, jako by jel po asfaltce, nechápu. Následuje výjezd z lesa, drop z cesty, za ním dva schody a několik traverzů po sjezdovce, ruce vůbec nechápou, brzdím co to dá. Říkam si, ať už to skončí, poslední traverz a jedeme rovně, hurá, nemusí se brzdit, jede se po kamenaté cestě, docela to sviští, dva výjezdy do břehů, plný šutrů a kořenů, následuje šikana a je tu obrovská dřevěná konstrukce, drop-gap, vypadá to strašně, ale je to pohoda, nájezd do svahu a přes potok výjezd na cestu, tady jede dobře a jsme u dolní stanice lanovky, konec se blíží, dva výjezdy do břehu, zas asfaltka nájezd do lesa, cílový skok na placku a jsme doma. V rukou neudržím snad ani kartáček na zuby, ale trať pěkná ;-).

V neděli se na start postavilo nejméně jezdců v letošních pohárových závodech, bylo jich lehce pod 200. Prvními na startu jsou pevňáci, Červajz to drtí a vyhrává, druhý Vrbič, třetí flek bere lokální ETbiker Stokláda, trénink na trati je vidět.
V ženách při neučasti Kataríny Šiškové, která se minulý týden zranila v Kálnici, když nezvládla nástrahy mokré dřevěné startovací rampy a koleno řeklo ne, zvítězila Bohdana Půlpánová, před stále se zrychlující Renatou Válkovou.
Kategorii Masters vyhrál Srba před Tlaškem a Kubíčkem.
Hobíky opět vyhrál Jirka Hudeček před Petrem Kantorkem a Radkem Hrehorem. Vítěz semi Čárys se v druhé jízdě někde pozapoměl a nedokázal obhájit i v fanjlu. Dovolil bych si upozornit na skvělé páté místo Tomáše Marčíka z Cyklo Pavka Brno, který jezdí nenápadně, ale kur**vsky rychle, páté místo bral i ve Špindlu. Mimochodem Tomáš je můj spolužák ze základky ;-).
Elita byla značně prořídlá, ale to nijak nesnižuje výkon Vlasty Hynčici, který opět vyhrál a stal se tak mistrem ČR. Mezi druhým Matějem Charvátem a Filipem Matušem to bylo na těsno, Matěj byl o 2 desetiny rychlejší.

Další a poslední pohárový závod je 25.9. 2005 v Bystřici pod Hostýnem.
Fotogalerie je zde