Jak na to: nastavení správného tlaku v pláštích

Autor: Keli, kategorie: Obchodní sdělení, vydáno: 24.3.2021

Pláště na kole jsou jedním z naprosto zásadních komponentů na každém kole. Jedná se možná docela nejdůležitější komponent, které kolo nese. Důvod? Je to totiž jediná součástka, která nás fyzicky spojuje se zemí. Můžete mít sebelepší vidlici, sebelepší tlumič, nejlepší rám i brzdy, ale pokud máte špatné pláště, tak je výsledný výkon radikálně horší než když je to obráceně.

Nestačí mít jen vynikající pláště, ještě důležitější je použitý tlak vzduchu v nich. A stanovením správného tlaku vzduchu se bude zabývat právě tento článek. A je jedno jestli se jedná o horské, silniční nebo trekingové kolo. Ač se článek zaměřuje na kola do terénu, uvedená pravidla obecně platí pro všechny typy kol.

 

Je to ve vzduchu

Na začátek musí zaznít nezbytná teorie. Funkce pneumatiky obecně a to jak na horském, tak třeba i na silničním kole, je nesení hmotnosti kola a jezdce, absorpce nárazů, přenos záběrových i brzdných sil na povrch, zachování a změna směru jízdy. Prostě guma musí přenést sílu na zem při šlapání i při brždění a zároveň poskytnout dostatek přilnavosti pro usnadnění ovládání. Poměr jednotlivých složek (odvalování, brždění, přilnavosti) se liší dle disciplíny a určení pláště. Stejně tak se liší konstrukce, materiál a provedení. Jiný plášť je logicky na silničce a jiný plášť zase na sjezdovém kole.

Ve všech pláštích, snad kromě kol z městských půjčoven, je uvnitř vzduch a pro něj platí vždy stejné pravidla. Vzduch na jedné straně tvoří podporu konstrukce pláště a na druhou stranu je to zároveň i tlumící médium, které absorbuje nárazy z terénu.

Aby vše fungovalo optimálně, je naprosto zásadní správná kombinace pláště, ráfku a tlaku. Pokud spojíme extra úzký ráfek a extra širokou pneu, tak to nebude fungovat. A platí to samozřejmě i opačně. Důvody jasně pochopíš z možný průřezů ráfku a pláště.

Tvrdší není rychlejší

Hladká jízda je rychlá jízda. Často rozšířené pravidlo nesprávně říká, že pokud pláště nabombím na vysoký tlak - pojedu rychleji. To bohužel platí pouze v ideálním světě, nikoliv v reálném světě. Pokud mám velmi tvrdé pláště a pohybuji se na velmi hladkém povrchu výše zmíněná premisa funguje. Nicméně i hladká silnice je při bližším pohledu hrbolatá a extrémně nafouknuté pláště nepojedou tak rychle jako ty méně nahuštěné. Jak to? Důvod je zřejmý, každý i sebemenší hrbolek není hodně nafouklý plášť schopen absorbovat a musí jej přejet. To znamená, že musí jet chvíli do kopečka. Do kopečka ztrácí rychlost. Naopak méně nafouklý plášť se obalí okolo nerovnosti, pohltí ji a tím pádem kolo nejede do kopečka a jede stále v jedné linii - velmi zjednodušeně řečeno nekoná žádnou práci navíc a také nespotřebovává žádnou energii navíc.

To samé, ale v bledě modrém se děje i při brzdění, tvrdší plášť po povrchu nerovností poskakuje, zatímco méně nafouklý plášť se přes překážky pěkně převaluje. Výše zmíněné platí jak na silnici, tak v terénu, kde je situace ještě výraznější.

Jak určit správný tlak?

Odpověď na tuto otázku není jednoduchá. Vstupuje do hry spoustu parametrů. Nelze říct obecně jedno číslo, jednu univerzální hodnotou, která by fungovala každému. Každý plášť se chová trochu jinak a také každý jezdec má jiný jízdní styl či hmotnost. Nicméně obecné pravidlo zde je: čím nižší, tím lepší. Na každém plášti je uvedená minimální a maximální hodnota tlaku, ale často jsou hodnoty trochu mimo realitu. Minimální hodnotu často nelze dodržet. Protože je příliš velký, guma je moc tvrdá.

Jedině manometr měří přesně!

Ještě než se dostaneme k samotnému nastavení, jedna zásadní věc. Pro stanovení správného tlaku je potřeba manometr - tlakoměr, kterým ověříte tlak v plášti. A je jedno jestli je digitální či analogový.

Kontrola tlaku zmáčknutím rukou je tak hrozně nepřesná, že ji nelze použít.
"Teď kecáš, já mám v ruce cit a poznám to!"

Já tvrdím, že to nepoznáš, protože záleží na konstrukci pláště a na jeho tuhosti.
Plášť s dvojitým bokem s protiprůrazovou ochranou a obyčejný plášť za pár korun mohou mít uvnitř stejný tlak vzduchu, ale přitom pocit v ruce je zásadně odlišný. Jedině manometr ti ukáže přesnou hodnotu. Je jedno v jakých budeš měřit tlak v jednotkách jestli v barech (bar), fyzikální atmosféra (atm) nebo librách na čtvercový palec (psi), hodnoty jsou důležité jen pro tebe!

Převodní tabulka mezi jednotek tlaků

1 bar	14,50377 psi
1 bar	1,019716 atm
1 atm	14,696 psi

A praktická věc na konci tohoto části: Je dobré mít manometr vlastní, protože naměřené hodnoty různých manometrů se od sebe mohou lišit. Ještě jeden podstatný detail - zapomeň na manometr na obyčejné pumpičce, ten je obvykle jen hrubě orientační!

Základní tlak - "wot a fak?"

Základní tlak alfa a omega nastavování. Základní tlak je základní výchozí hodnota tlaku, které začínáme nastavovat. Každý jezdec má vlastní, individuální základní tlak. Ano, každý si základní tlak může zjistit a určit sám, a nebo využít zkušenosti, nicméně pokud zkušenost nemáš, začni s následujícími hodnotami:

Typ pláště	Tlak přední kolo	Tlak zadní kolo
Bezdušový plášť	1,8 bar (26 psi)	2,0 bar (29 psi)
Plášť s duší:	2,0 bar (29 psi)	2,2 bar (32 psi)

Z tabulky je patrné, že pokud vozíš duše, musíš mít vyšší tlak - to je daň za duše. A nejen proto duše nechceš...

Zjišťujeme vlastní základní tlak

Pro nastavování potřebujeme manometr, pumpičku a ideálně krátký rozmanitý okruh nebo trať, která obsahuje všechny prvky a povrchy pro které tlak nastavujeme. Stejně jak bylo řečeno výše žádný univerzální tlak, se kterým pláště fungují dokonale všude neexistuje, tak stejné platí i pro různé povrchy. Jiný tlak budeme potřebovat na kamenité trati, jiný tlak na vyhlazeném floutrejlu a jiný zase ve sněhu.

A vliv má samozřejmě i jízdní styl, je rozdíl jestli jedu šnekolend s dětmi na hladkém flow trailu v příměstském trailcentru nebo jedu rychle a agresivně v bikeparku. Přestože obě trati mohou mít hladký povrch, tak při agresivní jízdě v klopenkách dochází k většímu přetížení a je nutno vézt vyšší tlak.

S nastaveným základním tlakem vyrazíme na naši testovací trať a projedeme. Získáme tak základní pocit z kola. V následujícím okruhu tlak snížíme, snižujeme postupně po velmi malých krocích, po desetinnách. A opět okruh projedeme. Snažíme se vnímat rozdíly oproti předchozímu. Tuto činnost neustále opakujeme - snižujeme tlak a projíždíme a to až do té doby než se jízdní vlastnosti budou horšit. Tedy tlak bude tak nízký, že plášť nebude držet svůj tvar, bude se takzvaně žvýkat nebo bude hrozit naražení ráfku skrze plášť. Zde jsme narazili na hranici a víme, že takto nízký tlak na tomto typu trati nelze použít - je třeba jej opět navýšit.

Ač to vypadá jako velmi zdlouhavý proces, v podstatě je to rychlovka. Postupem času, díky zkušenosti, již víš, že tvůj základní tlak není 1,8 a 2 atm, ale například 1,4 a 1,6 atm a tím se ti celý proces výrazně zrychluje.

Rychlejší chce tvrdší

Až máš určen svůj základní tlak, tak následný tuning a úprava pro jiný typ trati je již snazší. Vám, že pojedu rychleji v rozbitém terénu, tlak v pláštích zvýším a naopak, pojedu pomaleji v méně rozbitém terénu, na blátě či sněhu, tlak snížím. A jako vždy, po malých krůčcích.

Foukej, foukej větříčku - nafoukni mi gumičku

Návod jak si správně nastavit tlak známe, teď jej stačí jen použít. Správně nastavený tlak v pláštích posune tvé ježdění o notný kus dopředu. S podstatě nulovou finanční a časovou investicí budeš ty i tvé kolo jezdit lépe. A to se vyplatí, ne?