Video: obtížnost tratí aneb není zelená jako zelená

Autor: Keli, kategorie: Video, vydáno: 7.2.2023

Je obvyklé, že každý bikepark a trailcentrum své tratě odlišuje dle obtížnosti. Typické je barevné rozdělení, od zelené až po černou. Jiný kraj jiný mrav říká se, u nás se až na výjimky se zelenými traily nesetkáte, jinde ve světě ano. Jak vypadá obvyklá zelená, nejlehčí lajna v kanadském Whistleru ti ukáže video Martina Vrbického z Fullface productions.

Od zelené po černou

Hodnocení obtížnosti tras pro horská kola se nejčastěji dělí podle nejobtížnějšího úseku na dané trati, obdobně jako třeba při lezení na skalách, cesta je hodnocena dle nejobtížnějšího kroku.
U nás se můžeme potkat s rozdělením na snadné dráhy (zelené, Green): vhodné pro začátečníky, neobsahující žádné technické pasáže a jsou většinou docela rovné. Středně těžké (modré, Blue): mohou obsahovat některé kratší technické pasáže, ale jsou stále dobře sjízdné pro většinu jezdců. Těžké (červené): obsahují delší a náročnější technické pasáže a vyžadují více zkušeností a dovedností, poslední kategorií jsou velmi těžké (černé, Black) určené pro zkušené jezdce a vyžadují vynikající techniku a fyzickou kondici. Tyto trasy mohou být extrémně náročné a nebezpečné.

Od bílé po double diamond

V západní Evropě a v zámoří se často používá hodnocení dle International Mountain Bike Association (IMBA), které dráhy rozlišuje na pět základních typů: Easiest (označený bílým kruhem), Easy (zelený kruh), More difficult (modrý čtverec), Very difficult (černá, jeden diamant) a Extremely difficult (červená, dvojitý černý diamant).

Je důležité si uvědomit, že rozdělení obtížnostu může být subjektivní dle stavitele a může se také lišit podle zvyklostí a lokality. Důkazem je zelený trail z Whistleru, jakou barvu by měl asi v českém bikeparku?