Rachel Atherton: Vlastními slovy

Autor: Keli, vydáno: 22.4.2017

První závod Světového poháru začíná v Lourdes ve Francii ve dnech 29. – 30. dubna. Britská hvězda Rachel Atherton loni zaznamenala 15 vítězství v řadě na závodech Světového poháru a Mistrovství světa, v roce 2016 to byla „dokonalá sezóna“, ale vždy tomu tak nebylo. Královna sjezdových závodů mluví o svých začátcích na dvou kolech.

Když jsem jako malá osmiletá holka závodila v BMX, nemohla jsem vyhrát žádný závod. Byla tu totiž dívka jménem Charlie Phillipsová, sestra bývalého Mistra světa Liama Phillipse, a ta mě vždycky porazila. Po cestě na závody jsem si vždy v autě zpívala irskou lidovou píseň To Win Just Once (Aspoň jednou vyhrát). V té době jsem získala hlad po vítězstvích.
Nakonec to přišlo, ale neplánovala jsem, že bych toho vyhrála tolik, ačkoli vítězství pro mne byly vždycky silnou motivací a motorem, když jsem byla malá.

V minule sezoně jsem si ani neuvědomila, že můžu vyrovnat rekord v počtu za sebou jdoucích vítězství, který držela Anne-Caroline Chaussonová. Vlastně až do chvíle, kdy se to podařilo. Tým to věděl, ale držel to od mně dál, abych se zbytečně nestresovala!
Když se mi fakt dařilo, tak jsem v hlavě často slyšela hlas „Anne-Caro“ – AC byla moje absolutní hrdinka a pořád jsem nervózní, když s ní mluvím.

Ale samozřejmě největší vlivy byly blíže k domovu a do značné míry za vše vděčím svým bratrům, Danovi a Gee. Já bych nezačala bajkovat a závodit, kdyby oni nejezdili.
Když jsme začali spolu závodit na horských kolech, Dan mi řekl „jestli chceš být nejlepší, musíš víc jezdit na kole, nejen na závodech, musíš víc trénovat“, ale já jsem chtěla jen závodit a chodit do sportovní školy.
Pak Dan a Gee začali vyhrávat závody a já si pomyslela „to chci taky“ a tak jsem se dostala do závodění hlouběji.

Vyrůstání s kluky bylo prostě šílené, chtěla jsem s nimi dělat vše, co dělali oni. Neměla jsem ponětí, jaké je to být dívka, byla jsem spíše jako kluk, nosila jsem jejich staré oblečení a jezdila na jejich starých kolech.
Bylo hrozné, když jsem se jako 14letá dívka úplně bez skillu pokoušela dostat se dolů z kopce, ale nebyla jiná cesta, takže jsem se musela naučit jezdit.

Volné AM/EM/XC kraťasy s odnímatelnou vložkou Maňana Wear

A když kluci začali závodit v zahraničí, tak mi moc chyběli – jediný způsob, jak se s nimi setkat za celé léto bylo začít taky závodit!
Dan, jako nejstarší bratr, pro mě udělal všechno: dostala jsem jeho stará kola, naučil mě, jak jezdit a řekl mi, „jestli chceš závodit na Světových pohárech, musíš začít nosit brýle“. Moje odpověď byla: „Tak to v žádným případě!“, alespoň zpočátku.

Myslím, že snažit se dohonit někoho, kdo je trochu rychlejší než vy, z vás vytáhne to nejlepší – nemyslím si, že je důležité, jestli je to muž nebo žena.
Když se dívám zpátky, moji bratři byli silnější než já, byli lepší v technice a proto jsem se vždy snažila s nimi držet krok.
Muži jsou obecně agresivnější (samozřejmě existují výjimky) v přístupu řešení problémů, více bezohlednější, silnější… Tak se prostě lidská rasa vyvíjela, ale ženy, pokud jde o horskou cyklistiku, mohou být často mnohem šikovnější, mnohem vypočítavější a více analytické. Protože nejsme fyzicky tak silné, musíme být chytřejší. Obě pohlaví se mohou navzájem učit.
Od mužů jsem se naučila být sobecká a sebevědomá, ale protože jsem žena, naučila jsem se být chytrá ve svých volbách, umím poslouchat své tělo a věřit v sebe. Chcete-li být skvělým sportovcem, je důležité být v kontaktu s oběma stranami.

Vrátím se k mým bratrům, mít jejich podporu, mít možnost se ptát na otázky a smát se s nimi mi určitě umožnilo uklidnit se a vyrůst jako rozená závodnice.
Nikdy nezapomenu na ten pocit Andorry 2008, kdy jsme všichni vyhráli Světové poháry v našich disciplínách. Bylo to úžasné a já jsem myslela, že prasknu pýchou.
Častokrát bych radši obětovala svoje vítězství v závodě kdyby to místo mě mohl vyhrát Gee – je to hrozně těžké, být v pohodě, když vidíš, že se tvým sourozencům nedaří a nebo jsou zranění.

Všichni jsme vyrostli a už nežijeme spolu. Když Dan přestal závodit a začala jsem jezdit a trénovat sama.
Takže trávíme více času od sebe a já už slepě nenásleduji bratry. Jsem žena, která umí samostatně cvičit, trénovat a jezdit na kole, a chci, aby ženy všude měli stejné uznání a respekt jako muži.

A jestli udržím dres s duhovými pruhy pro Mistryni světa? Ráda bych, ale je to takový závod buď a nebo – jeden den, jedna jízda, žádná jistota.

Podobné články

Komentáře

Publikovat jako anonymní uživatel - přihlášení, registrace

profilová fotka Jiri Vojta 23.4.2017 v 10:54

Radost to cist. Co dokazala ta jejich particka zaslouzi veliky respekt. Ale podle jen malo kdo si umi predstavit kolik je za vsim driny.