Legends of Gugu - Heli-eBike Camp v Rumunsku je velkolepý zážitek

Autor: Adam Maršál, vydáno: 21.11.2025

"Je to přesně tak dobré, jak si myslíte," říká průvodce Richard Gasperotti

Může mít e-bike camp ještě větší míru přípomoci? Rozhodně ano, pokud účastníci létají na vrchol hor helikoptérou. Přesně to se dělo na eBike Campu v Rumunsku v létě 2025, který vedl profesionální e-biker Richard Gasperotti. V tomto článku vysvětluje, proč to není žádná snobárna, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Místo

Ten nápad nepřišel ze dne na den, jednoduše postupně dozrával. Všechno začalo v rumunském středisku Muntele Micv Karpatech, asi dvě hodiny jízdy od Timisoary, kde se českých biker Richard Gasperotti potkal s bývalým motokrosařem Christianem Duncou. 

Je to ohromující místo v nádherných horách, kde můžete celé dny bloudit, aniž byste potkali jediného člověka, snad jen pár pastevců koz. Vrcholy jsou oblých tvarů, ale výstupy strmé. Na některé vede vyjetá cesta, jiné se ztrácejí kdesi v terénu, takže dřív než si to uvědomíte, ocitnete se uprostřed ryzí divočiny. Takový zážitek se nedá popsat, musí se prožít.

Mnohonásobný účastník Red Bull Rampage Richard Gasperotti a závodník Red Bull Romaniacs Cristian Dunca se během společného dobrodružství v loňském roce shodli, že si tohle prostě nemůžou nechat pro sebe. Rozhodli se zážitek zpřístupnit širší veřejnosti.

"Zvláštní poděkování patří Richardu Gasperottimu za důvěru, kterou vložil do našeho týmu. Bez jeho zkušeností a kontaktů ve světě MTB by nebylo možné dát projektu mezinárodní rozměr, jaký si zaslouží. Většina hostů, kteří se k nám připojili, dorazila právě díky Gaspiho pověsti - a jsem si jistý, že teď budou šířit zprávu dál: že Rumunsko má jedny z nejkrásnějších divokých MTB trailů, které stojí za objevování," říká Cristian Dunca.

Základnu skupiny tvořil horský chalet v sedle, kam se dá dostat pouze na kole - rodina Dunca ho zásobuje vrtulníkem. Gaspi s Cristianem zmapovali traily v okolí už o rok dříve, takže přesně věděli, kam účastníky vzít. Pomyslným zlatým hřebem měl být výlet na posvátnou horu starých Dáků Mount Gugu nebo odvážný sjezd po kamenitém trailu, který Gaspi pojmenoval Coffee Lady.

Koncept

Na papíře to zní jako naprosté šílenství - vozit majitele elektrokol po horách vrtulníkem. Ale kdo někdy byl v Karpatech, ten pochopí, že to dává smysl.

"Především je to dáno profilem terénu. Stezky tu často vedou doslova kolmo vzhůru po extrémně prudkých svazích. Ať už máte kondici nebo technické schopnosti jakékoli, na normálním biobiku byste museli sesednout a tlačit. E-bike všechno mění. Nedokážu říct, o kolik procent víc kopců díky němu zvládnete vyjet, ale ten rozdíl je obrovský," vysvětluje Gaspi, který už skoro deset let působí jako ambasador Bosch eBike Systems. 

"Buď tlačíte, nebo jedete - tak jednoduché to je," dodává. Tyto brutálně strmé výjezdy a nekonečné vzdálenosti vedly k druhé části nápadu: co kdyby se cyklisté mohli nechat vysadit hlouběji v horách, aby jim zbylo víc energie na cestu zpět? A tak se zrodil koncept heli-e-bikingu.

Gaspi už v minulosti podobným způsobem létal do divočiny v Britské Kolumbii, a to jak vrtulníkem, tak i hydroplánem. S Cristianem Duncou bylo plánování mnohem jednodušší, protože jeho otec Romeo Dunca je špičkový pilot s více než 7 500 nalétanými hodinami - víc, než kolik má nejeden vojenský pilot. S vrtulníky Airbus zajišťuje nejrůznější logistické lety v nepřístupných horách, ale zároveň poskytuje služby i lyžařům a bikerům.

Rovnost

"Nevím, jestli to je nějaká westernová legenda, ale jednou jsem slyšel povídání o tom, že Smith & Wesson ukončil rozdíl mezi slabými a silnými. Samozřejmě to nejde brát doslovně, ale něco podobného se stalo i díky rozšíření e-biků," říká Gaspi a dodává, že ebiky z velké části srovnají rozdíly mezi kondicemi jednotlivých jezdců.

Podle něj elektrokola řeší spoustu problémů: "Když pořádáte bike camp v bikeparku nebo někde na jednom kopci, rozdíly ve fyzičce tolik nevadí. Kdo nemůže, prostě se vrátí do hotelu. Ale ve vysokých horách, daleko od civilizace, to možné není. A právě tam pomáhá elektromotor. Díky němu může zůstat celá skupina pohromadě."

Není třeba se dělit na podskupiny - všichni dokážou držet tempo. "Nikdo si nestěžuje, že už nemůže. Prostě si nastaví větší míru přípomoci. Lidé nemudrují, nenadávají, a naopak si víc pomáhají navzájem. Celkově je to mnohem kolektivnější zážitek než na biobiku, kde má každý někde v koutku duše obavu, že mu dojdou síly a bude ostatním na obtíž," dodává Gaspi.

Zážitek

"Zážitek je už samotný let helikoptérou - a pro účastníky jsme jich měli naplánováno hned několik," říká Gaspi. První pravidlo, které se musí každý naučit: nikdy se nepřibližovat k zádi stroje, kde se točí vyrovnávací rotor.

"Při nástupu musíme mít vždycky navázaný oční kontakt s pilotem," doplňuje. Do vrtulníku se vejde až šest lidí, což znamenalo, že se do každého cíle létalo nadvakrát. Kola cestovala zavěšená pod vrtulníkem ve speciálním kovovém boxu, do kterého se vejde až dvanáct kol.

Kromě samotného ježdění v horách čekala na účastníky i řada dalších zážitků. Vedle občasných obav ze setkání s medvědem, kteří zde žijí volně, to byly i mnohem příjemnější chvíle jako třeba grilování ryb chycených v místním jezeře nebo ochutnávky vín od místních vinařů.

"Jak to hodnotím? Měli jsme jen samé pozitivní ohlasy. A už teď se nám na příští rok hlásí zájemci z Norska, Německa, Rakouska a Švýcarska. Obávám se, že se sem budu muset příští rok nastěhovat minimálně na měsíc," směje se Gaspi.

"Atmosféra v campu byla úžasná. Vášeň spojuje lidi. Během pěti dní jsme se z party jezdců stali komunitou. Trávili jsme čas spolu, tvrdě jezdili, sdíleli jídlo a každý den uzavírali opravdovými příběhy. Připomnělo mi to staré dobré časy, kdy nám technologie ještě nebraly tolik pozornosti. Pro mě je to skutečný význam slova dobrodružství: být přítomen, žít přítomný okamžik a propojovat se díky společné lásce k horám a jízdě," říká Cristian Dunca a už teď se těší na další dobrodružství v Karpatech v roce 2026.

Info o kempech na rok 2026 najdete zde.