Test: zimní tretry SIDI Atomus MID GTX, silniční král do zimního terénu

Autor: Dan Klimeš, kategorie: Test, vydáno: 20.2.2026

Znáte to rčení, že na dobré věci se vyplatí počkat? Nebo že to nebo ono si pořídím, až budu starší? Anebo úplně jinak. Prostě jsem si pořídil zimní tretry a teď si rvu vlasy, kdybych tedy nějaký měl, že jsem to neudělal dřív. Po letech experimentování, vylepšování běžných cyklobot, vrstvení ponožek a zkoušení různých vložek jsem se plácnul přes kapsu a udělal si radost (koupeno na Mojekolo.cz, aktuální cena 4.899 Kč). A to jsem ještě netušil, že radost to bude vícenásobná. 

První radost nastala, když jsem se rozhodl, že si je pořídím a nastalo období výběru. Jeden obchod, druhý, třetí, jeden pár, druhý, třetí, a to hned v několika velikostech. Od zaběhnutých značek až po ty méně známé. Od alá silničních po téměř pohorky. A pak to přišlo: druhá radost! SIDI Atomus MID GTX pro nášlapné pedály.

Ano, SIDI. Ne, nezbláznil jsem se. Tento italský výrobce klasických silničních treter samozřejmě již dlouhé roky vyrábí i tretry bikové. Takové, co vycházely tvarem i materiály z těch silničních. A protože je to firma progresivní, nechtějí si nechat ujet vlak, tak mají v nabídce i boty volnější, pohodlnější, chodivější, vhodné pro gravity disciplíny a taky zimní. 

Takže tu mám kotníkové tretry se zavazováním na tkaničky. V kombinaci šedé, hnědé a černé. Na první pohled bota, která barevnou kombinací rozhodně zaujme. Takže najednou radost třetí, když mi pasují k bundě i některým komponentům na kole.

Běžně mám délku vnitřní stélky 275 mm (schválně uvádím takto, aby si případný zájemce mohl sám změřit) a tady mi sedí velikost 43 s váhou okolo 960 g. Je to taková velikost, ve které mi s tenkou ponožkou noha nejezdí a vejdu se i s ponožkou tlustší, aniž by mne někde něco tlačilo. 

Co je zajímavé, tak uvnitř boty se nenachází obligátní kožíšek, ale Gore-Texová EPE membrána, která tvoří samostatnou nevyjímatelnou vložku v celé botě. S velkou nadsázkou působí trochu dojmem alu-fólie, která je přišitá pouze k límci boty. Na svém místě ji drží běžná vložka a samozřejmě noha samotná. Svršek kombinuje několik materiálů a vysokou neoprenovou manžetu. Díky suchému zipu se bota dá dobře otevřít a obouvání je pohodlné.

     

Poprvé jsem v botech vyjel koncem října, kdy se teploty začaly pohybovat pod 10°C. Stačila tenká ponožka a ani po několika hodinách nemám pocit chladu. Vlastně nemám pocit žádný. Nohy nemám zmrzlé ani zpocené, studené ani přehřáté. Nejnižší teploty, při kterých jsem boty vyzkoušel bylo cca -8°C. Taky jsem jezdil nejen v terénu na e-biku, ale i na hardtailu a gravelu, tudíž různá kadence šlapání, což mělo vliv na celkové prokrvení/prohřátí. V teplotách okolo nuly a méně jsem používal již ponožky tlustší. Nejdříve rádoby značkové, ale v těch mi byla zima. Nebyla to chyba bot, ponožky jsem zkusil i s běžnými botami a nakonec letěly do koše. Sáhl jsem po tenkých merinech a šlo to. Pod mínus jsem vlezl do svých oblíbených z velbloudí srsti. A to je jiná liga. Až opravdu při delší vyjížďce okolo nejnižších teplot jsem začal cítit chlad na prsty. Musím připomenout, že boty mají zespodu montážní prostor pro kufry, který je vždy místem, kudy do boty proudí chlad.

A bohužel nejen chlad. Ale i vlhkost a nečistoty. Což o to, vlhkost vyschne, ale nečistoty kvůli nemožnosti membránu vyndat se budou nejspíš uvnitř boty hromadit. Je otázkou, kolik se jich tam při jízdě dostane. 

Vlastně při jízdě to asi za tak moc nebude, spíš při tlačení kola. Boty mají odolnou a hrubou podrážku, která udrží slušný grip v bahně i na jiném kluzkém povrchu. Tretry jsou celkově velmi odolné. Svršek kombinuje několik druhů materiálů včetně gumy například na špičce. 

Dost bylo tlachání o materiálech boty, pojďme jezdit. Výrobce mluví o konstrukci Firmor Lateral Support, která má poskytovat výbornou stabilitu a kontrolu nad kolem. Známe ty reklamní slogany, že?! Ale ono na tom asi něco je. Bota mi sedí přesně tak, jak má a i když by se podle prvního pohledu do boty mohlo zdát, že membrána bude v botě klouzat, opak je pravdou. Nohy mi nekloužu ani dopředu ani do boku. Opravdu mám pocit stability a pohodlí. Za celou dobu mne nikde netlačily. 

Po několika stovkách kilometrů a třech měsících používání nejeví boty téměř žádné známky používání. Nikde nepraskají, vlhkost neprolíná. Podrážka je jako nová, ale přiznávám, že raději kopec s větším úsilím vyjedu než s menším vytlačím. Jako nezbytnou péči používám pouze kartáč a špínu jím odstraním. Jinak nic.

Vlastně ještě něco. I když má podrážka vyšší vzorek, našlápnutí do pedálů jde úplně samo. Používám několik typů pedálů od Crankbrothers a s žádnými jsem neměl problém. A to už by fakt mohl být konec, ale ještě není. Komu by se totiž nelíbila moje hnědá barevná kombinace, tak na trhu je i provedení celé černé. 

Foto: Jára Sijka a já

Podobné články

Komentáře

Publikovat jako anonymní uživatel - přihlášení, registrace


Přepnout barvu pozadí