Report: Nejdek Illegal Enduro

Autor: Keli, kategorie: Report, vydáno: 6.10.2011

Když mě před časem v mailu pípla zprava od Radka Broze s pozvánkou na Nejdek Illegal Enduro neváhal jsem ani okamžik a rozhodnutí bylo jasné. V Krušných horách jsem byl pouze několikrát na Klínovci na sjezdovém poháru a jinak byly pro mě Krušné hory velkým tajemstvím.

Přijeli jsme s poměrně naivní představou, že si v rámci sobotního tréninku objedeme celou trasu dvakrát. Hned první kopec nám ukázal, že objet celou trať dvakrát za den asi není v silách obyčejného smrtelníka.

Samotný závod se skládal z šesti etap, pěti dolekopcom a jedné výjezdové. Na start každé z etap se bylo nutno dopravit po vlastní ose v předem daném limitu, který byl, až na jednu výjimku, poměrně milosrdný. Což se ovšem o místních kopcích nedá říct, ne nadarmo se Krušné hory jmenují krušné, dostat se nahoru na kopec je opravdu krušné. Naštěstí jsme s Filipem Matušem od třetí výjezdové etapy hnali celé startovní pole před sebou a tak se dal závod zvládnout i na kole s jednopřevodníkem s napínákem. Popravdě řečeno, mnoho času na kole jsem do kopců nestrávil.

Každá z etap měla příznačný název, který ji poměrně dobře vystihoval. Popisovat jednotlivé etapy je nemožné, protože jejich délka byla až překvapivě velká. Nebudu ale daleko od pravdy, když řeknu, že obtížnost místních tratí zcela jistě převyšuje obtížnost většiny českých DH tratí!!!

Ze startu první měřené etapy šel strach, jen málokdo si neškrtnul převodníkem o kameny

V každé etapě bylo možné získat maximálně 2000 bodů, přičemž závodník s nejrychlejším časem získal 2000 a nejpomalejší bodů nula. Z rozdílu časů těchto dvou závodníků se získal čas, 2000 bodů bylo vyděleno tímto časem a získali jsme počet bodů na jednu sekundu. Závodníci na druhém až předposledním místě byli ohodnoceni dle vzorce 2000 – ztráta na vítěze vynásobená počtem bodů na jednu sekundu. Systém na první pohled velice složitý, ale opak je pravdou. A navíc bodování bylo poměrně spravedlivé.

Gaspi – technika, zkušenosti, ale i hodně slušná fyzička

Co se týče startovního pole, tak bylo opravdu hvězdně nabité, kolikrát se vám poštěstí startovat v závodě s celkovým vítězem Českého poháru v cross country 2011 Honzou Škarnitzlem, freeride legendou Gaspim nebo fotografem Robem Trnkou…

O náročnosti vypovídá záznam nastoupaných metrů

Celkovým vítězem se logicky stal ten kdo měl v celkovém součtu ze všech etap bodů nejvíce. Po sečtení výsledků bylo zřejmé, že znalost místních tratí je obrovskou výhodou a jeden z místních stavitelů Vít Stoklasa aka 200kláda vyhrál s náskokem téměř sta bodů. Druhé místo vybojoval Rob Trnka a třetí dojíždí Honza Škarnitzl, který ukázal, že na ixcéčkaře má výbornou techniku.

A o svoje dojmy se s námi podělí i Káďa, pro kterého bylo nejdecký závod prvním setkáním s enduro závoděním.

Moje cesta do Nejdku začala na jabberu nějak takto:

++Keli: dostal jsem pozvanku na iLegal Enduro Nejdek 2011, pojedes se mnou?
++
++<zepár odkazu na fotky z minulýho ročníku>
++
++Keli: vypada dobre, ne? zadnej extrem
++Kada: nikoho s xc helmou teda nevidim :)
++Keli: pocitam, ze to bude vic XC nez enduro.
++Kada: no jel bych

Na tenhle rozhovor a na část „Sopka – easy trail s klopenkami“ z pozvánky jsem si vzpomněl v sobotu ráno, kdy stojíme s Kelim, MT a Kotletou nad metr a půl vysokým dropem na vrcholu kopce Sopka. Ve významu spojení „easy trail“ mi drop s dopadem mezi stromy trochu chybí. Klopenky tam byly, v tomto pozvánka nelhala.

Po lese jezdím hodně rád a terény kolem Nejdku byly naprosto parádní. Skill mi teda moc moc chyběl, ale někdo holt startovní pole musí uzavírat. Poprvé v životě jsem měl možnost vidět, jakým kalupem se dá kalit skrz les, když to někdo umí.

Pavel Veselý zdolává jednu z úzkých lávek

V neděli jsem měl ze začátku velký obavy, abych svojí „rychlostí“ nezdržoval organizaci, ale naštěstí to profi jezdcům do kopců v přejezdech nějak nejelo… Překvapilo mě, že i hvězdy oboru jsou normální pohodoví týpci (dokud je nespustí na kole z kopce, to se mění v nesmrtelné roboty).

Já jsem si Nejdek Illegal Enduro 2011 hodně užil, i když jsem spoustu pasáží sešoupal po svých. Díkec Kelimu za šanci si toto zajet a hlavně autorům tratě za neskutečnou práci při přípravě místních trailů.