Projekt JČR: natáčení pokračuje

Autor: Mad Moss Films, vydáno: 3.9.2012

Máme za sebou další dva měsíce plné práce a také slušnou várku ujetých a nachozených kilometrů. Léto se nám pomalu blíží do finishe, ale náš projekt jede pořád dál, „nezastavujeme, máme zpoždění“ dalo by se říct. Popravdě situace na jihu vzhledem k opakovaným přívalovým dešťům, nebyla nikterak příjemná a veškeré hliněné lokality dostaly co proto, stejně tak i náš plán a časová představa. Každopádně když to šlo, tak jsme nelenili, vzali auto a užili těch několik prosluněných dní a závodů. Které to byly a jak to dopadlo? Čtěte dál a vše se dozvíte.

29. června, poslední školní den, jsme se domluvili s Pavlem „Schwarou“
Schwarzem, že vyrazíme do bikeparku na Lipně, než se spustí každodenní letní provoz. Schwara souhlasil, takže jsme ho ráno nabrali v Budějovicích a vyrazili. Zaparkovali jsme v půlce trati pod lanovkou, ať se nemusíme s věcma tahat až z parkoviště. Schwara nasadil opalovák, protože to slušně topilo a šlo se na věc. Točili jsme až do večera a nachodili toho nahoru dolu poměrně dost, hledaly se nový lajny, průjezdy, rychlost a styl, radost pohledět, prostě kdo umí ten umí. Večer už jen zastávka na zasloužený jídlo, takže spokojenost ze všech stran.

Téměř přesně na měsíc od našeho posledního točení, které jsme uváděli v předešlém článku, probíhal ve Volyni dirtový jam vol. 5, který pořádal Jakub „Kuba“ Pubal a místní letci 14. července. Přijelo klasické silné jádro jihočeských dirtových jezdců, pravidelně se účastnících těchto akcí. Nemá smysl zde jednotlivě vypisovat jména, nechte se překvapit, stačí jen říct, že všichni byli spokojení, i když nás zastihnul deštík a trochu foukalo. Točilo se to hlavou dolu, dokola, pod nohama všemožný motanice a na závěr, když sluníčko vykouklo, dalo se i několik měřených jízd na pump tracku. Pohodička, davy lidí, občerstvení, jam jak má být i s večerní open air živou muzikou.

Pokračovali jsme až 27. července zato velkou třídenní akcí na Špičáku v bikeparku s Přemyslem „Přémou“ Mikoláškem a Alexandrem „Demo“ Sidorem. Vzhledem ke stejnému věku a možná proto, že jsme odrostli na stejných bikových záležitostech, jsme si hned padli do noty a show mohla začít. První den nás čekalo natočit klasiku, tedy trať Black Friday, základ ale bylo vynést nářadí na vrchol a to nebylo vůbec zadarmo. Zdolání kopce samo o sobě zabere trochu času, natož s několika kily navíc. Přesto vše proběhlo dobře a opět jsme točili téměř celý den za svitu slunce, které ale na podvečer opět vystřídala vydatná přeháňka a my utíkali rychle z kopce dolů. Následoval gril, piva, ohňostroj a drby až do ranních hodin druhého dne.

Na ten byla v plánu sjezdová trať Struggle, která ale k naší smůle byla uzavřená kvůli přípravám na IXS Evropský pohár, což jsme zjistili, až když jsme byli se vším opět na vrcholu kopce. Rozhodli jsme se teda natočit alespoň pár horních kamenných rovinek a pasáží a vše za sebou zase uklidit. Přesto jsme byli chyceni a z tratě vyhozeni, za což se zpětně omlouváme, ale nebylo moc na výběr. Komické bylo, že než jsme sešli z kopce dolů, byla trať pro veřejnost otevřena. Co si o tom myslet? Večer se však blížil, takže kluci dali ještě několik jízd a my balili na cestu. Demo ale ještě stihl zlomit své RB v poslední jízdě a tím si trochu zkomplikovat následující závody. Padlo pár sprostých slov, nějaký ten vtípek a proběhl přesun na Lipno, kde už jsme netočili a jen užívali volno.

Ráno nás ale opět čekalo překvapení, vzhledem k provozu Stezky v korunách stromů nás vzbudil místní člověk od parkoviště, jakože ten stan a ty věci kolem tady nemůžeme mít a ať to jako fofrem uklidíme, že odpoledne tam bude mít 600 aut. Co se dá dělat, v dnešní době už prudí prostě každej. Nenechali jsme si ale volno zkazit, když počasí ještě přálo na koupačku a nějaký to opalování.

4. srpen následující víkend se už počtvrté na Lipně konal Frbikes Fun downhill, tentokrát se závodní jízdou v sobotu. My jsme přijeli už v pátek na večer. Přes noc zde moc lidí nekempovalo, takže jsme udělali menší posezení v deseti lidech a poměrně brzo to zabalili. Druhý den už vše bylo jinak, závoďáci dorazili, rozdělily se čísla a šlo se trénovat. Klasické letošní léto nezklamalo a prašnou trať zkropilo několik přeháněk, takže spodní neklopené zatáčky na louce opět klouzaly. Poměrně dost do výsledků promluvili zahraniční jezdci z Rakouska, hlavní příčky ale naši udrželi a hlavně jízda Elity opět měla atmosféru i napětí. Všichni dřeli seč mohli, přesto favoriti potvrdili své kvality a první flek urval Demo i na půjčeném kole, v závěsu druhý Přéma a třetí nestárnoucí Schwara. O další příčky těsně pod bednou se podělili kluci z RM teamu, kteří tomu drží kamkoliv přijedou. Proběhlo i pár srand na cílových lavicích a poté jsme vyrazili k domovu. Schwarovo hodnocení můžete číst zde.

Neměli jsme ani moc času a už jsme uháněli na další akci, víše zmiňovaný IXS Evropský pohár na Špičáku, který probíhal o víkendu 11–12. srpna. Přijeli jsme zase už v pátek večer s vírou, že chytíme rozumné místo na parkování, alespoň u místního nádraží, což se úplně nepovedlo, přesto nám to až tak nevadilo. Proběhla riders párty, o které víme jen z doslechu a pak jsme celý den dokumentovali. Sobota moc neslibovala, zataženo, zima, přeháňky, sem tam někdo padal, někdy se to obešlo bez horské služby, v několika případech ale nebylo zbytí a doktoři museli zasáhnout. Den nám poměrně utekl a večer jsme strávili v depu u RM teamu, probrala se strategie, promazali stroje i jezdci na druhý den a pak nás zima donutila jít spát. Hvězdy nad hlavou, léto, 5°C, co víc chtít. Jasná noc nám ale přinesla i jasný den, takže se v závodě prášilo ostošest, pěkně to hřálo a zase se jezdilo a padalo. Hojná česká účast byla podpořena účastí jezdců nejen evropských zemí a tak bylo stále na co koukat. Kompletní výsledky a podrobnější report.

V úterý 14. srpna jsme byli domluveni s Martinem „Onýsem“ Čapkem (v tuto dobu čerstvým mistrem ČR v dirtu) na opravenou velkou lajnu v Milevsku a jak bylo domluveno, tak se i stalo. Při příjezdu na Vápenku jsme zahrabali auto v bahínku, ale nakonec se nám podařilo vyhrabat a začít točit. Martin trochu poplácal odrazy, doházel dopady, narovnal koberce a bylo připraveno. Velká lajna má vážně slušné rozměry, daří se nám natáhnout s autem lanovku a chytit několik pěkných jízd, pak se ale zvedá vítr a dochází energie, takže máme v úmyslu sem ještě letos zavítat.

Na další víkend v sobotu 18. srpna odpoledne jsme domluvili menší session na dirtech v Dubném známé jako Hajsák s Janem „Tchitchou“ Kočerem, dorazili i další, kteří zde staví Ríša Tušl, Zbyňek „Bahy“ Bahula a Petr Homola. Bahy byl však trochu indisponován, tak dal pár jízd, pohoupal se a utíkal do křoví. Ostatní jezdili vše co se dalo až téměř do noci, na pohodu v klidu a přátelské atmosféře, to my už jsme byli ale zase na cestě dál.

23. srpen předpověď ukazovala rozumně, takže jsme se rozhodli zajet do Brandlína kouknout k Demovi na jeho lávky, které jsou rozeseté po celém místním lese. Přidal se i Přéma a po menší přípravě se šlo jezdit. Jak jsem už zmiňoval, klucí se ježděním baví a umí si ze sebe udělat srandu, takže jsme si tohle točení vážně užili všichni. Naskákali se všechny typy dropů, lávek, gapů, různých posíláků, nějaké ty dirty a na večer po rychlé přeháňce se šla drtit tréninková dh tratička, plná slizkých kamenů. Už toho sice nebylo moc vidět, ale o to větší fun to byl. Při odjezdu jsme se ještě chvilku pokochali západem slunce do údolí a Brandlín opustili.

Ještě ten samý týden v neděli 26. srpna jsme znovu zavolali Schwarovi, se kterým jsme tyto dva měsíce začínali, že je s ním i ukončíme. Zajeli jsme na jeho secret spot, roadgap kousek za Budějovicemi, který se pořádně nedá vyjádřit fotkou ani videem. Délka, výška, lehká kopnička, punkový rozjezd a sjezdový dopad, tak by se dal tento skok definovat. Schwara chvilku opravuje odplavenou hranku, my čistíme trochu bujné maliny a pak se zaskakuje. Několik jízd na lanovku, pár na fotku a je po práci. K zaparkovanému autu to sice bylo daleko a se štaflemi dvakrát tak, co bysme ale neudělali, po výšlapu Špičáku, je toto lehká rozcvička, která nám i uzavírá tyto dva měsíce.

Kvůli nepřízni počasí, jsme se do toho mohli pořádně položit až v srpnu, o to víc jsme si ale tripy užívali a především objeli ty vzdálenější místa a akce. Sice nás toho ještě hodně čeká, doufáme ale v babí léto a že se nám vše podaří s pomocí všech zúčastněných dotáhnout do takové podoby, kterou chceme, aby ste se v zimě mohli všichni bavit stejně jako my v průběhu roku.

Na našem facebooku http://www.facebook.com/MadMossFilms se poměrně značně rozrostlo množství fotek, takže kdo chce vidět v obraze o čem je tady psáno může. Doufáme, že za další dva měsíce v dalším článku, už budeme moci psát, že dolaďujeme detaily a informovat Vás o dalším průběhu projektu.

Díky za Váš čas, podporu a užívejte zbytek léta.