Enduro: Češi na EWS Punta Ala

Autor: Keli, Rob Trnka, kategorie: Video, vydáno: 23.5.2013

Prvního světového endura se zúčastnilo i několik Čechů, o svoje dojmy se podělil Michal Prokop a Milan Smetaník. K tomu nám poskytl skvělé fotky Rob Trnka, navíc s trefnými poznámkami.

Našeho nejlepšího v cíli, na 89. místě klasifikovaného Michala Prokopa, jsme se zeptali jak viděl svůj závod a příčiny ztráty téměř čtyř minut na prvního Fabiena Barela: „Co co se týče mě v závodu, tak já jsem to dvakrát solidně poslal k zemi, jednou se mě do cesty postavil strom a podruhý jsem musel rovnat přední kolo. Bylo to jen tak tak, že jsem dojel k mechanikům, aby to dali dohromady.“

Jednou větou bych první závod World Enduro series popsal: „Mazec, regulérní DH s vyhrocenejma přejezdama s DH špičkou.“

„Enduro fakt jede, což potvrzuje až neuvěřitelnej zájem médií, a z "bike industry“ tam byli všichni velký hráči. No a to obsazení netřeba komentovat. Trošku bude trvat než se vyřeší otázka tréninku a najíždění trati, jelikož týden před závodama tam nikdo nechce bejt. Teď se v podstatě vyváželo, aby sis to stihnul najet. Těch 60 km bylo opravdu vyživnejch. Pro mě opět zase velká zkušenost. Jsem tam trochu za exota a všichni se spíš diví, že to objedu, když mi chybí 10 let práce z DH a XC," dodává Michal.

Michalem zmíněné vyvážení trochu popírá základní princip endura a spíše jej přibližuje ke sjezdu. Mnozí ze závodníků v Punta Ala doslova trávili týdny a najížděli si trať, většina závodníků pak využívala vývozu i v tréninku v sobotu. Ale například vítězka ženské kategorie Tracy Moseley ze zmíněného důvodu „shuttle“ odmítla a celý si to najela pouze na kole.

Do cíle prvního světového endura se zúčastnilo přes 450 závodníků, do cíle se z nich nepodívalo celých 78, bohužel mezi nimi byla i dvojice z týmu Gigantic Racing Team.

Milan Smetaník vysvětluje, co bylo příčinou, že on a David Mestek nedojel: „No v podstatě jsme ani neodstartovali, trať byla naprosto brutální co se týče fyzičky i techniky. A jelikož jsme neměli v tréninku vývoz a všechno objeli na kolech – resp. na dvě RZ jsme vůbec nedojeli, ty kopce byly až neuvěřitelně prudké. Během dvou dnů to bez vývozu nešlo rozumně najet a tak jsme před závodem usoudili, že bude lepší když nenastoupíme než riskovat zranění při jízdě víceméně na oči. Upřímně řečeno, obtížnost nás dost překvapila, před nedávnem jsme se zúčastnili závodu Super Enduro v Sestri Levante a obtížnost World Series byla úplně někde jinde.“

A jak viděl tento závod Rob Trnka se podívejte níže.

Prokop – tréninky skončily. Ale zítra bude trpět asi nejvíc ze všech. Zase.

hezká holka fotí za mě

AC jede ne s ku teč ně

Gracia chvíli nedělá pitchoviny a hned je zase vepředu. Hm.

Sympaťák Clementz nastupuje k maturitě ve „své“ disciplíně, když se dostavila nejsilnější konkurence v historii.

Psali část historie MTB DH. Peat a Nico. Teď spolu startují do prvního světovýho endura.

Barel se usmívá, ale je to maniak. Pojetí jeho jízdy lehce vyvolá otázku: Kam to ještě jde dál? Minnaar byl jeho kolega na startu.

Prokop dojíždí první erzetu. Není pomalej, jenže je zase oválenej.

Graves je řezník řezník řezník. Už nemá Schwalbe, takže nepíchá gumy, což jeho definitivnímu pojetí závodění prospělo. Ale jeho nohou bych teď být nechtěl.

Nico. Stále stejnej. Šíleně rychlej. Šíleně přesnej a stále si při jízdě povídá. Umět francouzky, zajímalo by mě jestli si odříkává itenerář. Stale je nevyzpytatelnej pro fotografy. Jeho výběr stop je zcela odlišnej od všech ostatních. I tady je poměrně rychlej. Škoda, že na prázdným zadním kole. Holt mu gumy nově dodává Schwalbe. Naneštěstí.

Přejezdy tydy byly poměrně nekompromisní. Na odpočinek to nebylo.

Lopes bláto z Kalifornie moc nezná, ale i tak na 120mm (!) vůbec ostudu neudělal a usídlil se na patnáctým fleku.

Křemílek Clementz zvládl maturitu bez zaváhání a jasně prokázel, že je to PAN enduro. Tleskám.

Barel je šílenec. Hláskuju znova, kdyby tomu někdo nerozuměl. ší le nec.