Report: Scott Enduro X Race Sušice

Autor: Matěj Matoušek, Daniel Cryen, kategorie: Report, vydáno: 15.5.2014

Nebývá zvykem abychom z jednoho závodu přinesli dva reporty, ale občas se to stává. Po nedělním shrnutí od všeuměla Bolka Samka, dnes máme report od Matěje Matouška. Aby to nebyl jen suchý Matesův repec, zeptali jsme se trojice nejrychlejších závodníků Čepa, Fikejze a Tejchmana na několik otázek.





Až do 10. května si museli počkat bikeři, kteří se těšili na tuzemské enduro závody. Ten první, patřící do třídílné série Scott Enduro X Race, se konal v západočeské Sušici. Zde se enduro závod jel již v loňském roce. Při premiéře si jezdci stěžovali na přílišnou jednoduchost tratí, připomínající spíše závod v crosscountry. Organizátoři pro letošek slibovali tratě nové a těžší, což se jim také částečně povedlo. Vzhledem k tomu, že byl ve svátek a závod byl vypsán na sobotu, což já osobně nepovažuji za šťastné řešení, byli na tratích vidět jezdci už během čtvrtka. Trénink nikterak omezen nebyl, tratě byli dlouho dopředu známé a tak nebyl důvod, proč se neprojet ještě za sucha. V pátek probíhali tréninky a také registrace, při které jezdec dostal číslo, mapu a samolepku na rám s časy startů. V sobotu ráno se ještě rozdali čipy a vše již bylo připraveno na start v pravé poledne. Jako první vystartoval na přejezd k první RZ loňský vítěz Jiří Fikejz, za ním po půl minutě další 4 nejrychlejší z minulého roku. Dalo se čekat, že rozhodovat se bude právě na začátku.



K samotnému závodu, přejezd na první RZ zvolili pořadatelé opravdu tak akorát. Člověk si při něm rozhodně neodpočinul a ani na startu neměla spousta jezdců moc času se vydýchat, pokud start vůbec stihli. Trénovaní jezdci limit samozřejmě splnili, nicméně pokud má být závod pro širokou veřejnost, která zřejmě nesedí celou zimu na silničce a nenajíždí kilometry, mohl být limit benevolentnejší. Přitom stačilo posunout čas startu a vše by se krásně stihlo. První RZ začínala po nově postaveném trailu, který po chvilce klesaní začal mírně stoupat, poté se ale zlomil dolekopcom a následovala prudší, techničtější pasáž, mírnějším lesem se dojelo k divácky vděčnému kameni, ostrá levá a následoval sprint po rovině mezi stromy do cíle. Jezdec měl za sebou nejkratší a nejspíš nejméně zábavnou RZ a pokračoval k té druhé.





Přesun na druhou, a ostatně i všechny další rychlostní zkoušky, už nemohl dělat většině lidí problémy, zde bylo času více než dostatek. Druhý měřený úsek začínal v ne příliš populárním směru nahoru. Po dvou kratších stoupáních, se trail opět vydal správným směrem, tentokrát na delší dobu a dost technicky přes a mezi kameny. V nejtěžší pasáži bylo na jakoukoli gravity disciplínu nečekané množství diváků, kteří dokonce odměňovali jezdce potleskem. Po projetí poslední rock garden začalo znatelně ubývat nejen diváků, ale také klesání. Po průjezdu bahnem a přejezdem lávky proto šla sedlovka nahoru a začala dřina na lesní pěšince která vedla přinejlepším po rovině. Když už člověk v lehkých mdlobách viděl konec pešinky, “zábava” teprve začínala. Nechci samozřejmě tvrdit, že do endura nepatří rovina nebo stoupání, ale určitě by se neměli závody rozhodovat na téměř 2 kilometrové šotolinové cestě patřící tak na XC maraton nebo Kolo pro život.





Následoval krátký, jednoduchý a příjemný přejezd na třetí RZ. Ta vedla převážně po cestách a cestičkách, ne moc dolekopcom, ale díky bohu už ani ne moc do kopce. Přesto patřila mezi šlapavější a po velmi náročné druhé dostali nohy opět náležitě zabrat. Odpočívali tu ale ruce, a tak někteří jezdci ani nepřepínali odpružení z přejezdového režimu “trail”. Po projetí cílem byla naší další metou občerstvovací stanice, kde by velmi milé slečny byli nejradši, kdybyste snědli vše, co vám nabízeli. Krátká pauza a už vesele stoupáme. Veselí jsme byli hlavně proto, že poslední dvě RZ vedoucí z kopce Svatoboru byli mnohem milosrdnější k našim již značně unaveným nohám. Rychlostní zkouška s pořadovým číslem 4 byla sice kratší, zato plná technických pasáží ať již na začátku nepříjemné kamenné schody anebo níže palba po kořenech, co jen hlava dovolila. Následoval poslední transfer většinou absolovovaný spíše vedle kola, než na něm.





Poslední RZ byla nejblíže tomu, co si pod pojmem enduro představují v zahraničí. Tato zkouška byla velmi technická, obsahovala snad vše, co člověk od dobré tratě očekává, rychlé i pomalejší úseky, skoky, dropy, techniku. Také po skončení závodu bylo právě na tento trail slyšet nejvíc chvály a v cíli bylo i přes velké vyčerpání vidět i onen pověstný rohlík na obličeji. Zbývá už jenom vyhlásit vítěze. V kategorii něžného pohlaví vítězí Elen Římanová před Simonou Liškovou a Zuzanou Pirzkalovou, v Masters potom stupínek nejvyšší obsadil Tomáš Vopálenský, který porazil Milana Smetaníka a Jindřicha Deutshe. V juniorech jel nejrychleji Jakub Ingršt, za ním pak Václav Kosnar a Martin Pešťák. V hlavní kategorii muži na třetím místě skončil Pavel Čep, druhý dojel Přemek Tejchman a vítězstí si vysprintoval loňský vítěz Jiří Fikejz.



Zeptali jsme se jak sušický závod viděla trojice nejlepších v elitní kategorii. Všem jsme položili stejné otázky: „Jak vypadal letošní ročník závodu Enduro X Race v Sušici z tvého pohledu? Jak jsi spokojen se svým výkonem? Co říkáš na druhou, extrémně šlapavou etapu, je to ještě vůbec enduro? Která RZ se ti líbila nejvíce?“

Přemek Tejchman – Commencal FDF Team Oproti loňsku se RZ velice zkvalitnily a přibylo pár technických pasáží. Škoda jen té druhé RZ, ze super technického začátku se to zvrtlo v totální nesmysl, kdyby po tom strašným šlapání byla ještě nějaká technika – chápu, ale je totální nesmysl šlapat 5 minut jako blázen a pak cíl. Tohle podle mě nemělo s endurem nic společného, jinak ostatní RZ byli super. Nejvíce se mi líbila 4 a 5. Závod se rozhodl ve druhé šlapané RZ, ale se svým výkonem jsem spokojen. Vím, že musím ještě zapracovat na roadu.

Jiri Fikejz – AGang Enduroteam.cz
Letošní ročník vidím jako velký posun. RZty byly hodně komplexní od vyžehleného singlu až po čistě DH sekce a každá RZ měla opravdu pěkné pasáže. Dvojku hodnotím pozitivně a i když časovka na konec bolela opravdu dost, tak převládá pozitivní hodnocení hlavně z předělané nejprudší pasáže. Myslím, že není úplně dobře řešit donekonečna co je a co není správná enduro trať. Pokud mám připomínku, můžu pořadateli přispět konstruktivní kritikou a doporučit mu změnu a neříkat, že tohle není enduro. Pokud nechci přijmout jeho trať, můžu jít v den závodu radši fotit, je to jednoduché a pro všechny stejné. K enduru prostě šlapání a dřina patří. Získal jsem tam rozhodující náskok a pak jsem se snažil jet víc v klidu a na sjezdové 4–5RZ spíš hlídat stopu. Tratě hodnotím velmi dobře všechny a nejlépe se mi jel vršek 2RZ a 5RZ, nová jednička taky velmi dobrá.





Pavel Čep – GT bicycles opportunity
Letošní Sušice byla o poznání jinde než ta loňská! Od tratí až po výsledky a zájem pořadatelů to byl super připravenej závod! Můj výsledek je výbornej, protože času na trénink mám fakt hodně málo, zatímco kluci do toho pořádně šlapou;-) . Já do toho závodu teď dávam fakt 100% a druhej den jsem jakoby mě někdo požvejkal a vyplivnul! Druhá RZ jde z extrémní, technicky náročný pasáže rovnou do extrémního fyzickýho zápřahu. Podle mýho můžeme hodnotit jenom jestli se nám to líbí nebo nelíbí. Je to závod, je to tak postavený a výhodu má samozřejmě ten nejlíp připravenej jezdec. Jirka ukázal, že tady na něj prostě nemáme. To je jediný co nás musí štvát! A rozhodně motivovat. Každopádně málem mě ta rovinka stála život;-) Nejlepší pro mě byla RZ1, 4 a 5.
Pokud jde ale o český enduro celkově, hrozně by mě potěšilo, kdyby se všeobecně přestala mezi jezdcema do nekonečna rozebírat nutnost vozit integrálku, páteřák a podobně. V cizině se nad tím nikdo ani nepozastaví a jede se. Prostě to tak je! Úplně zbytečný téma. Jóó a čas na transfery rozhodně trochu vyhrotit! Žádný 30–40min čekání na startu. Toho jsme si na sjezdu užili dost, ne?;-)



 


Foto: Daniel Cryen

Podobné články

Komentáře

Publikovat jako anonymní uživatel - přihlášení, registrace


anonymní uživatel Petr 16.5.2014 v 22:46

Co batoh s integrovaným páteřákem? To pořadatelé uznaj?

anonymní uživatel plasa J 16.5.2014 v 18:00

Na prejezdu na druhou RZ sem videl valet se u cesty "paterak" z krabice od mlika + daktejpu, mrda!:D

anonymní uživatel Lubo 16.5.2014 v 16:54

to h.mad: tak když tlačiš tak sis jí mohl sudat woe

anonymní uživatel h.mad 16.5.2014 v 13:39

Páteřák je nutnej, ale přišlo mi, že kdybys měl obyč bágl tak tě pustí, měli bejt důslednější, kdybych věděl, že na přejezdu se může sundavat integrála malou helmu bych nebral. Závod super, organizace taky, ale proč je skoro o 5 km kratší než je ohlášeno ?

anonymní uživatel schejta (schejta) 15.5.2014 v 15:38

a jak je to teda s tím páteřákem v tomto serialu ?? je to teda nutnost? Chystám se na druhý kolo který je 23.8 v Granč-Petrovce(SK), zda nestaci jenom neco takovýho thumbs1.ebaystatic.com/... + batoh

Přepnout barvu pozadí