Test: Lapierre Zesty 329

Autor: Čert, kategorie: Test, vydáno: 24.9.2015

Nejenom sjezdem a endurem je člověk živ, co takhle trochu devětadvacítkového trailování v režii Francouzů? Test Lapierre Zesty 329 uvnitř.

Asi nemá cenu kdovíjak rozebírat rozměry a kol dopředu a dozadu ale v když to velmi zjednoduším, 26" je mrtvá jak disko, 27,5" je pro lidi, co si chtějí na kole užít zábavu a posunout se a 29" je pro lidi, co chtějí uměřenou porci zábavy ale být: buď super rychlí a nebo míň nadření.

Když jsem testoval 27,5" Zesty, projevila se spíš jako obratné 4× kolo, než enduro/allmountain bike na celodenní vyjížďky. A když je v nabídce stejný model jenom na větších kolech, byl by hřích ho nevyzkoušet.
K dispozici tentokrát nebyl top model s elektrickým tlumením, ale naopak nejnižší model s cenovkou, která při aktuální akci ukazuje 49 990 Kč.

Všechno se točí okolo rámu. A nutno dodat že už pohled do geometrických tabulek ve mně vyvolalo na jednu stranu nadšení, na druhou stranu i pocit, že devětadvacítková Zestyna je v rámci marketingu firmy a tím pádem i případných zákazníků velmi nedoceněná. Tohle kolo, co si tak v klidu leží v nabídce spíš jako doplněk k 27,5" allmountainu, je geometricky velmi blízko top 29" na trhu určeným na divočejší ježdění. Kombinace 69 stupňů hlavy, 35mm bb dropu, nízkého stacku (výška od středu po konec hlavové trubky), poměrně dlouhého reach (vzdálenost od středu šlapání po střed hlavové trubky) a 446 mm zadní stavby sice nevytvoří uhopsaný 4×sák jak v případě Zesty na menších kolech, ale naopak velmi jistý a stabilní sjezďák se 130mm. Nízký a delší rám, dlouhou zadní stavbu a velmi nízký střed poznáte hlavně ve chvíli, kdy naletíte úplně špatnou rychlostí do úplně špatného místa a Zesty vás nepošle na nemocenskou. Naopak převezme iniciativu, nechá vás sedět pěkně nízko a bez ztráty věnečku vás vyveze ven až do míst, kde tomuhle kolu zase můžete zase trochu poručit. Tyhle situaci pomáhá řešit i lapierácký vlastní systém pružení OST+. Vlastně je to jenom „obyčejný“ čtyřčep, co prostě dobře funguje. I v kombinaci s nejlevnějším Fox tlumičem a na relativně nízkém zdvihu zobe zadní stavba Zesty ukázkově. Co ve mně vyvolalo smíšené pocity, bylo, že i při relativně malém sagu má tlumení pořád tendenci se při jízdě propadat někam do poloviny zdvihu (podobně jako třeba Specialized Enduro). Právě tam ale funguje nejlépe a vzhledem k sjezdovému charakteru Zesty se jí dá výrazná linearita první poloviny zdvihu odpustit. O to rychleji a blíž zemi můžete jet. Pokud chcete naopak někam dojet, to už musí zachraňovat CTD páčka na tlumiči. No od toho tam taky je.

Velký podíl na sjezdovém charakteru Zesty 329 má velký vliv i osazení, jakkoli to zní překvapivě vzhledem k použitým komponentům. Mix Shimana XT a Deore řeší řazení, a brzdění. Tady trochu mrzí absence „brzdy“ na XT přehazovačce, občas se stane, že jde řetěz v extra rozbitém dolů. Pochvalu opět zaslouží „mimosadové“ brzdy M615, které mě překvapují na všech kolech, kde zatím byly, protože fungují výrazně líp než o řadu vyšší Deore. Nevím proč. Kliky a přesmykač jsou zase práce Sramu. Vzadu pruží Fox Float CTD a v předu, spíš nepruží, Rock Shox Recon. Nechci říct, že by Recon byl kdovíjak špatná vidlice, ale hodiny které muselo tohle testovací kolo už určitě namotat, se bohužel nejvíc odrazilo právě na ní. Asi by všechno vyřešil repas a nový olej, takhle ale vidlice fungovala jenom prvních 5 cm a na zbylých 8 to chtělo pořádnou ránu.

Většinu drobností pak dodává Lapierre sám, OEM sedlovka i sedlo, řídítka, gripy atd. Výjimkou je jenom představec Easton. Kokpitu jsem se v rámci testování kdoví jak nevěnoval, protože po prvním projetí bylo jasné, že se 75mm dlouhým představcem a 720mm úzkými řidítky se testovat dobře nebude. Zesty na testovacích 14 dnů prostě dostala kokpit 45mm krát 760mm a posunulo ji to výrazně jinam. Na závěr si záměrně nechávám kola. Ráfky Mavic 321 na nábách Formula obuté do Schwalbe Nobby Nic Performance měl asi největší vliv na celou charakteristiku kola. Neuvěřitelně těžká kola v kombinaci s plášti, co se zastavují na asfaltu a v mokru vůbec nedrží. Tohle kombo k nějakým větším xc výletům zrovna nemotivovaly. Na druhou stranu, dopřál jsem si den v bikeparku Kopřivná, kde, asi právě těžkým a odolným kolům, nebyl problém sjet i freeride štreku.

Samozřejmě, není to na žádné velké skákání ani zavřené klopenky, Zesty 329 je relativně dlouhé kolo, kterému se do vzduchu až tolik nechce a když už tam je, letí spíš rovně. Je možné, že mít lepší kola a lepší obutí, působila by devětadvacítková Zesty jinak, v tomhle osazení ve mně ale evokovala v první řadě velmi jezdivé sjezdové kolo. Dovolí vám jet rychle, jistě, poměrně pohodlně a když se něco semele, má tendenci vás zachránit. Samozřejmě v rámci možností jeho omezeného zdvihu. Není to asi úplně ideální kolo do bikeparku nebo jako jediné kolo do domu, ale to jen do doby, než zainvestujete do kol. Nikde jinde (s výjimkou představce a teleskopu, ale ten je diskutabilní) není potřeba ani do nejlevnějšího modelu sypat kdovíjaké peníze. Všechno řadí, chodí, brzdí a točí se jak má, jediné co trochu chybí je akcelerace, ta je v případě tohohle kola s těmito koly doopravdy špatná.

Zesty 329 je pro mě rozhodně překvapením roku. Od levné devětadvácy bych nečekal tolik sjezdové zábavy. Není to kolo pro každého a na každou příležitost, ale pokud máte okolo domu spíš rovnější traily, kde je potřeba aby si kolo udrželo rychlost, jednou za čas vyjedete na větší kopce a nemáte potřebu přeskakovat banánem každý kořen a pařez, asi těžko najdete lepší kolo v dané cenové kategorii než je Lapierre Zesty 329. Kolo co všechno přejede, dá se na něm i někam dojet, je z kopce velmi rychlé, jenom je jeho místo na zemi a ne ve vzduchu. O to větší je škoda, že na příští rok, tj. 2016 už se se Zesty na velkých kolech nepočítá. Takže pokud se vám tohle kolo líbí a cítíte, že jste ten pravý pro ně, máte poslední možnost využít výprodejů letošních modelů.

Díky moc firmě Schindler.cz, dovozci Lapierre a Ghost za půjčení i za možnost otestovat kolo v ideálních podmínkách bikeparku Kopřivná.