Report: Sehny se na MS světa zranil, nevzdal a skončil nejlépe z našich

Autor: Stanislav Sehnal, vydáno: 11.9.2018

Pro každého sportovce je to čest reprezentovat svou zemi, samozřejmě i pro mě. Ve sjezdu se letos konalo ve Švýcarském Lenzerheide. Bylo to mé šesté Mistrovství Světa, na které jsem byl nominován a kterého jsem se účastnil.

Lenzerheide je nádhera. Prostředí je fakt nádherné. Asi nejhezčí ze všech míst, kde jsem zatím závodil. Program na MS je trochu jiný než na samotným Světovým poháru. Na MS je program na 4 dny, kdežto na Svěťáku pouze 3 dny. Letos ale proběhla změna. Poprvé byla kvalifikace do závodu. Ročníky předešlé, byly pouze 3 dny tréninku a pak závěrečné nedělní finále. Letos 1. den trénink (4 hodiny), 2. den kvalifikace (1 hodina trénink), 3. den trénink (2 hodiny trénink), 4. den závod (1 hodina trénink).

Já se bohužel na konci prvního den tréninku ocitl v nemocnici. Vytrestala mě chybička, které jsem se dopustil v prvním rockgardenu, kde jsem chytl řidítkem o matraci a ta mě katapultovala do těch největších skal na trati. Odnesl to loket. Bolest nehorázná, strávil jsem dlouhé hodiny v nemocnici na vyšetřeních a ještě k tomu na morfiu, protože bolest se nedala vydržet. Konec sezóny, pomyslel jsem si. Naštěstí vyšetření ukázaly, že není nic zlomeného a žádné vazy nejsou poškozeny. Obří hematom a hybnost loketního kloubu nula. Vyplázlo se teda 32 tisíc za ošetření a jelo se na ubytko, haha.

Druhý den následovala již zmiňovaná kvalifikace. V den kvalifikace navíc pršelo a to v Lenzru není moc příjemný, mýdlo všude. Díky repre doktorovi, který mi nasolil oblbováky a loket opíchal, jsem byl schopen ten den nasednout na kolo a jet. Teda jestli se tomu dala říkat jízda. Kvaldu jsem sotva sjel, ale dostal jsem se do nedělního závodu. Postupovalo 80 jezdců.

Další den byl pouze trénink, dvě hodiny. Pro mě to znamenalo jeden den navíc na uzdravení, nebo aspoň částečné. Ty dvě hodiny tréninku jsem strávil načítáním stop, bohužel za páskou. Ruka nebyla schopná fungovat. Byl jsem totiž bez opichu, protože 3 dny na oblbovácích by prej nebylo dobrý, haha.

Neděle byla ale úplně jiná hra. Všechno nebo nic. Loket se opíchal, do pusy oblbováky a šlo se na trať. Vzdát jsem to prostě nechtěl, kor na Mistrovství Světa. Finálová jízda nebyla nic moc, ale jel jsem jak jsem jen mohl. Skončil jsem na 42. místě. Nebylo to, pro co jsem přijel bojovat, ale s tím jak to všechno bylo, jsem spokojenej.

Foto: Staron Piotr

Podobné články

Komentáře

Publikovat jako anonymní uživatel - přihlášení, registrace

anonymní uživatel Pedro Sanhcez 12.9.2018 v 10:19

42. s takovým omezením je parádní výsledek. Stejně je to už UFO level... :)

profilová fotka ernesto 12.9.2018 v 10:04

Super ! :) tie prachy v nemocnici... no dufam, ze mas poistku :D a uz ked sme tu, kolega dal trosicku fail s tym defektom a zablokoval jazdca za nim. Tak to bolo mega neprofesionalne z jeho strany, mam defekt tak odtial smekam prec, minimalne hlava furt vzadu co sa deje za mnou.

profilová fotka Maverick 11.9.2018 v 23:38

TOP!

anonymní uživatel Fridex 11.9.2018 v 21:13

Sehny je nejviiic!!!loket nasračku a stejne zajede nejlip z našich! :D