Test: Merida ONE-FORTY 700 - allmountain s extrémně postavenou sedlovou trubkou

Autor: Keli, kategorie: Test, vydáno: 19.2.2024

Allmountain s ostrou geometrií za kterou by se nemuselo stydět kdejaké enduro kolo. Tak bych jednou větou shrnul Merida ONE-FORTY 700. Jak se mi na ní jezdilo odpovím v následující recenzi.

Hlína nebo karbon

Jako mnoho dalších značek i Merida nabízí kola v různých materiálových variantách rámu, platí to i pro model ONE-FORTY. Já jsem na vyzkoušení dostal provedení označené ONE-FORTY 700, které je postaveno na rámu z hliníkové slitiny. Ten se však od karbonové verze liší jen minimálně, rozdíl je samozřejmě v materiálu a úložném prostoru v rámu. Ten byste na hliníkové verzi hledali marně. Vše ostatní zůstalo zachováno. Včetně nepříliš praktického vedení kabeláže hlavovou trubkou Wire Port, poškozené opletení kabelu mi dává za pravdu, že dvojité zalomení hadice na malém prostoru ideální není.

Na sedlové vzpěře čep nehledej

Shodný zůstává i systém odpružení FAST, který pro úsporu hmotnosti a zvýšení tuhosti eliminuje jeden čep zadní stavby. Aby přepákovaný jednočep bez zmíněného čepu mohl fungovat využívá flexi v sedlových vzpěrách. Obavy o výdrž nejsou na místě, mám dlohodobou osobní zkušenost s Cannondale Habit, taktéž s rámem z hliníkové slitiny, ten i po letech stále funguje a nejeví jakékoliv známky poškození. Věřím, že u Meridy to bude obdobné.

Citlivost slabší, efektivita lepší

Absence čepu ovlivní nejen hmotnost a tuhost, ale i citlivost zadní stavby. Tu bohužel negativně. Citlivost nebo spíše necitlivost je znatelná, ale vadila mi výrazně méně než u endura One-Sixty. U něj očekávám z kopce dolů citlivost jako na sjezdovém kole, u all mountainu leccos odpustím. Tak vítám spíš efektivitu při pumpování, projíždění klopenek a celkově, dobré udržování rychlosti. Dané vlastnosti jsem chválil u stošedesátky a u ONE-FORTY je to ještě o fous dál. 
Tupost zadní stavby mi by zde vlastně ani nevadila, kdyby se podobně chovala i vidlice. Osazená Marzocchi Bomber Z1 byla hodně aktivní, tak aktivní, že najít rovnováhu mezi vidlicí a tlumičem bylo nadlidským výkonem. Fanda meziznačkového křížení u odpružení nejsem, problematické je to skoro vždy, snad vyjma top modelů. 
Co naopak musím pochválit? Jednoznačně nízký rám, jezdec má tolik prostoru nad kolem, že snad ani nejde využít. A když zasuneš sedlovku až na doraz, tak není nic co by zavazelo.

Podoba s vícezdvihovým One-Sixty zde je

Vizuálně ONE-FORTY jakoby z oka vypadlo modelu s vyšší zdvihem One-Sixty. Rozdílem není jen zdvih, ale i lehce upravená geometrie. Stošedesátka je enduro, ONE-FORTY all mountain. Nicméně allmountain s ostrou geometrií za kterou by se nemuselo stydět kdejaké enduro kolo. Zdvihy jsou nicméně allmountainové, 150 mm vepředu, 143 milimetrů vzadu. 

Na kole nechybí praktické detaily, jako je blatníček chránící spodní čep zadní stavby či mohutná ochrana řetězové vzpěry.

Dlouhý nebo delší?

Stejně jako již několikrát zmíněný model ONE-SIXTY i ONE-FORTY má nízký rám, jednotlivé velikosti se liší délkou rámu a délkou několika klíčových komponentů. Orientovat se jen podle hodnoty Reach rozhodně nejde, protože znáte jiné kolo, které ve velikosti S má Reach 453 milimetrů?
Na webu Meridy je pomůcka k výběru správné velikosti, nicméně já, 185 cm vysoký jezdec obvykle sedlající velikosti L, při zadání různých variant vždy vycházel pro verzi Long. Možná jezdci na pomezí velikostí budou mít výběr rozmanitější. 

Šlapeš pěkně pod sebe

Hodnotou, která výrazně vyčnívá z geometrické tabulky je bezpochyby úhel sedlové trubky. Čím více větší, tím lepší, pokud je toto tvojí mantrou, tak u Meridy nebudeš zklamán. 80 stupňů je hodnota u mainstreamového výrobce kol bez přehánění nevídaná. A hodně určující pro chování kola, především ve výjezdech.

Mám rád kola, která umožňují šlapání hodně pod sebe. Můžeš pěkně tlačit do pedálů a efektivita pedálování je úžasná. Nicméně takto strmý sedlový úhel je už lehce limitující. V čem? V pohupování. Musíš se opravdu snažit šlapat do kruhu a i přesto se pohupování nevyhneš. Při doporučeném SAGu tlumiče 30% je pohupování tak výrazné, že výjezdy bez zamčeného tlumiče jsou utrpením. Lepší tlumič než použitý RockShox Deluxe Select+ by asi pomohl, takto nezbylo než statické zanoření snížit, hodnota 25% se mi jevila jako optimální.
Je zajímavé, že u endurové One-Sixty se sedlovým úhlem jen o jeden stupeň nižším, mi pohupování při doporučeném sagu přišlo relativně v normě.

Rám samotný i přes Reach dosahující 509 milimetrů nepatří mezi nejdelší, optimální posed a postoj Merida zajistila delším 50 milimetrům dlouhým představcem. Jeho délka při jízdě z kopce kola pěkně uklidnila, ale v zavřenějším zatáčkách jsem si chvíli na jeho délku musel zvykat. Po chvíli jsme se sžili a já si mohl užívat obratnost a agilitu kola. Geometrie je příjemně vybalancovaná jak do větších, tak menších rychlostí.
Univerzál na vše? Merida ONE-FORTY takovým kolem bezesporu je. Krásně zvládne na celodenní trailování, ale neztratí se ani v bikeparku, ale ostudu neudělá ani na enduro závodě typu Blinduro.   

Funkční komponentový mix

ONE-SIXTY 700 má nejlepší osazení na rámu s hliníkovou slitinou, pod tímto modelem se nachází ještě dva ekonomičtěji osazené modely. Za necelých 90 tisíc korun nabídne Merida funkční balíček s pohonem a brzdami Shimano (mix řad SLX, XT a Deore), odpružením v podobě vidlice Marzocchi Z1 a Shox Rock Shox Deluxe Select+. 

Většina ostatních komponentů nese logo Merida. Specifická je teleskopická sedlovka se zdvihem 230 mm s unikátním systém nastavení výšky sedla resp. zdvihu. Setkal jsem se ní již na meriďáckém enduru a tehdy i teď fungovala spolehlivě.

ONE-SIXTY nebo ONE-FORTY

Nerad bych se dostal do pozice, kdybych si měl vybrat jedno ze dvou modelů enduro modelu One-Sixty a allmountainu ONE-FORTY. Oni jsou si tak podobná, že opravdu není snadné volit. Podobná nejsou jen vzhledem, ale i jízdními vlastnostmi. Dva centimetry zdvihu rozdílu k tomu drobně upravená geometrie a pár změn v komponentovém osazení, jinak vyznění obou kol z mého pohledu vychází dost podobně.
Hlavní rozdíl vnímám v hravosti, i přestože jsou v rozvoru obě kola skoro stejně dlouhá, Merida ONE-FORTY mi přišla mnohem více ovladatelná, hravější a ochotnější zatáčet. A díky výbornému odladění progresivity zadní stavby mi vlastně zmíněné dva centimetry zdvihu vzadu vůbec nikde nechyběly.