Projekt JČR: finišujeme

Autor: Keli, vydáno: 3.1.2013

Další dva měsíce nám díky práci na projektu a všech činnostech kolem kola i mimo něj utekly jako voda a s tím i celý rok 2012. Naše práce se konečně chýlí ke konci, ale i přesto, nebo možná právě proto by se dalo říct, že jsme sami více a více zvědaví na Vaše reakce, protože jsme se rozhodli nejít tak úplně stejnou cestou, jako je to dnes populární, i když jsme sami několikrát váhali. Každopádně, když budete číst dál, dozvíte se další podrobnosti a záležitosti, které jsme v těchto měsících museli řešit a které dá se říct rozhodují o finální podobě celého filmu.

Nebudu zde tentokrát vyjmenovávat veškerá jednotlivá točení, která v listopadu a prosinci proběhla. Ne snad, že by jich nebylo zase dost, ale nemá to žádný hlubší smysl. Postačí, když řeknu, že jsme dotočili zajímavé freeridové spoty s Janem „Tchitchou“ Kočerem a připravili si pro Vás jeden růžový bonbónek v podání Šárky Dušákové, jako jediné slečny v celém projektu. Do toho jsme průběžně navštěvovali jednotlivé ridery a natáčeli s nimi rozhovory, tak nějak o životě, o jejich začátcích, snech a plánech a i tak trochu o jejich soukromí.

Samozřejmě neodmyslitelnou částí bikových videí je muzika a zde jak každý tuší nastávaly komplikace a i my sami jsme dlouze rozmýšleli, jak se soundtrackem naložit. Bylo zde několik možností a to jít dnes oblíbenou cestou dubstepů a elektrické muziky, možná s námi někteří nebudou souhlasit, ale my jsme řekli ne a to z důvodu, že nám prostě k bikovým videím už několik posledních let tenhle trend nesedí a na rovinu, i protože jsme chtěli vybrat pouze české kapely a najít potřebné množství takovéto muziky od českých interpretů bylo prostě nereálné.

Tím se dostáváme k dalšímu bodu ohledně muziky, který jsme museli rozlousknout a to bylo právě rozhodnutí použít pouze české kapely. Chtěli jsme jít legální cestou, ale celý projek financujeme sami, takže placení za práva u zahraničních intepretů nepřicházelo v úvahu, ale i při volbě českých kapel jsme museli být na pozoru a vyhýbat se skupinám, které jsou zastupováni Ochraným svazem autorským (OSA), protože tento svaz přináší další zdržování, papírování, komplikace a nekřesťanské částky, jak si ale každý může zjistit z jejich tabulek. Popravdě pokud nás něco v průběhu roku překvapilo nejvíc, byla to právě OSA a jejich přístup k podobným nekomerčním projektům, jako děláme my teď a po jejich přístupu k nám, jsme se i my rozhodli tuto organizaci nikterak nedpořit.

Takže shrnuto a podtrženo se můžete těšit na návrat punkové a rockové muziky ze všech různých odnoží, které se dnes sice všelijak složitě jmenují, ale pro nás to prostě zůstane jednoduše řečeno punkrock, od více či méně známých domácích kapel. Domluva s lidmi z této scény, která je té bikové poměrně blízká a spřízněná, byla více než výborná a prakticky každý koho jsme oslovili byl ochotný se domluvit. Pro někoho „moderního“ možná krok zpět k něčemu co už zde bylo, pro nás ale pocitově právě krok k tomu, co zde v dnešní době jaksi chybí.

Po vyřešení soundtracku už prakticky nebylo o čem a začalo samotné stříhání, ale i zde na nás čekalo složité rozhodnutí a to pojetí a rozložení celého filmu. Rozhodli jsme se jít cestou syrových sestřihů ze závodů a naopak vymazlenějších příběhových profilů. Není ale profil, jako profil a protože děláme film o lidech a pro lidi, aby se něco dozvěděli, možná poučili nebo alespoň inspirovali, nechtěli jsme jen ukázat jak daný rider 2–3 minuty šlape jako stroj, ale doopravdy Vám dané lidi přiblížit a i za ten krátký čas trochu ukázat jejich názory a životní styl. Protože co si budeme povídat, tenhle sport je o individualitách a celý stojí na určitém počtu lidí, ať už mediálně známých, či neznámých, kteří tomuto sportu ale dávají vše a my jsme rádi, že i u nás na jihu několik takových lidí máme a pár z nich Vám můžeme představit, protože za to co dělají si to prostě zaslouží. No a protože jsme tady taky ale banda vtipálků, byl by hřích hrát si na nějaké primadóny, takže ani o srandu nebude nouze, protože to podle nás k bikování neodmyslitelně pat­ří.

Celkově i díky rychlé muzice se film rýsuje, že bude v rychlejším tempu, což by někdo mohl pochopit jako, že snad celý film bude krátký a skončí dřív, než vůbec začne. To je ale omyl, ba naopak předpokládáme, že délka bude kolem hodiny, takže rozhodně slušná nakládačka, při které ale nebudete mít čas a doufáme ani chuť si odskočit na záchod, aby Vám něco neuteklo.

Takže to je asi pro tuto chvíli z dalšího „Behind the scene“ článku asi vše podstatné a nám nezbývá než stříhat a stříhat a v dalším článku už snad napsat termín premiéry a samotného vypuštění na internet, těšte se, sledujte naší FB page pro víc informací http://www.facebook.com/MadMossFilms a vše nejlepší do nového roku, ať se každému z Vás na kole v té další sezóně daří a vyhýbají se pády a zranění.