Test: allmountain elektrokolo Lapierre Overvolt FS 500

Autor: Keli, kategorie: Test, vydáno: 3.11.2014

V rámci prezentace firmy Schindler (dovozce Lapierre, Ghost a dalších) v Novém městě na Moravě jsem měl možnost vyzkoušet kolo Lapierre Overvolt FS 500. Nebylo to sice moje první setkání s elektrokolem, ale první setkání s fullsuspension elektrokolem. Kolo jsem poptal na test a zde je výsledek.

Lapierre Overvolt FS 500

V krátkosti: Elektro kolo Lapierre Overvolt FS 500 je full na 27,5" kolech se 140 milimetry zdvihu (vepředu i vzadu) s motorem Bosch ve verzi Active Line s kroutícím momentem 48Nm (existuje silnější verze Performance Line s 60Nm – ta je osazena na vyšším modelu Overvolt FS 900) umístěným v oblasti šlapacího středu. Váha celého kola je lehce přes 23 kilogramů. Elektro pohon u Lapierre (stejně jako u drtivé většiny e-biků) funguje pouze když šlapate, takže nemáte elektro motorku, která jede sama. Je třeba šlapat, ve zkratce – když nešlapeš nejedeš.

Odlepit kolo od země bunnyhopem je náročné, ale jde to.

Lapierre Overvolt FS 500 je postaven na přepákovaném jednočepovém rámu z hliníkové slitiny SUPREME 6. Vidlice ROCKSHOX SEKTOR 27,5" SOLO AIR 140mm, tlumič nese označení Lapierre. Brzdy, řazení 1×10 (11–36 zubů), přehazovačka jsou v režii Shimano Deore resp. SLX. Ráfky Mavic EN321 jsou napleteny do nábojů Formula, přední s 15mm, zadní 12mm osou. Pláště jsou Michelin Wildgripper Reinforced 27.5×2.35. Kom­pletní specifikace zde, aktuální cena na eshopu MojeKolo.cz 81 999,–.

Srdcem celého „kola“ je motor Bosch Active Line s 250 Watty výkonu a 48 Nm kroutícího momentu, který pohání baterie s kapacitou 400Wh a tvoje šlapání.

Motor Bosch Active Line s 250 Watty výkonu a 48 Nm kroutícího momentu / Baterie s kapacitou 400Wh

Pohon zadního kola je skrze převodovku. Převodníček krytý rockringem (mající spíše funkci udržet řetěz v místě jemu určenému) není na pevno spojen s klikami, ale je propojen s převodovkou. Klikami tedy šlapeme do převodovky a zní se síla přenáší na převodník a následně řetězem na zadní kolo. Systém to není zcela optimální co se týče efektivity, ale jinak to asi nevymyslíte. Odpor převodovky je relativně velký, srovnání s planetovou převodovkou Truvativ Hammerschmidt je odpor Bosche cca dvojnásobný. Při vypnuté dopomoci je cítit setrvačnost, kterou má převodovka. Jakmile kolo resp. kliky rozšlapete na určitou frekvenci, tak pak udržet tuto rychlost je snadné, po rovině, do kopců už to samozřejmě neplatí. Pokud točíš klikami dozadu, řetěz se nehýbe, při prvním mazání řetězu jsem na to koukal jak tele na nová vrata. Jak ho namažu? No nebudu vás napínat, vyřešil jsem to!

U levého gripu měnič režimů a informací na displeji

Uprostřed řidítek je umístěn obrovský budík – cyklocomputer ukazující rychlost, stav baterie, režim dopomoci a další informace, přepínat si je můžete ovládáním u levého gripu. Nastavení dopomoci se děje pomocí toto ovládání na řídítkách nebo přímo na budíku, k dispozici jsou čtyři režimy s všeříkajícími názvy – Eco, Tour, Sport a Turbo.

Kokpit

Nejzásadnější informací u elektrokola je dojezd, protože když ti dojde šťáva, tak poznáš co je dřina – rozdíl jízdy i s minimální dopomocí a bez je velký. Popravdě řečeno – bez dopomoci kolo vůbec nejede.
Je vám asi jasné na který jsem jezdil při prvním setkání nejčastěji, sice pro baterku nejméně výhodný, ale jízdu nejakčnější režim Turbo. S tímto režimem, který přidá až 225% „síly šlápnutí“ (Sport přidává 150%, Tour 100 %, Eco 40% a Off nic), se vám podaří občas i zahrabat, braaaap braaaap…
Praktický je USB port, kterým se dá nabíjet například smartphone či jakékoliv externí zařízení. Na dálkovém ovládání je kromě voliče režimů, přepínače displeje, také tlačítko Walk – po jeho zmáčknutí a stálého držení kolo samo jede, sice pomalu, ale jede – sice pomalu, ale jede. Pokud tlačíš do prudkého kopce, tuto funkci velmi oceníš.

I menší dropík na těžkém kole není zcela zadarmo.

A jaké je elektokolo na trailu?
Je známé cyklistické pořekadlo, že „zábava začíná pod kopcem“, ano u ebike to platí dvojnásob, je tu velké ale – zábava začíná pod kopcem, ale bohužel zábava na kopci končí!

Zábavné především do kopce, z kopce už méně, omezující je váha, manévrovatelnost je špatná, běžné kolo má cca o 10 kilo méně a to je znát.

Baterie a motor tvoří cca 10kg nadváhy oproti ne ebike

Protože je náš server zaměřený především na jízdu z kopce dolů a výjezd do kopce až na výjimky bereme jako nutné zlo, tak se zaměříme na downhill. Při prvním setkání na novoměstských hladkých trailech bylo jasné, že zde 140 mm zdvihu nevyužijete, je to až na pár úseků spíše na pevné kolo a tak těžko se dalo těžko říct jak vlastně zadní stavba chodí. Po testování na okolo brněnských lokálních trailech poznávám progresivitu chodu, kolo ochotně zobe drobné nerovnosti a od cca půl zdvihu znatelně přituhne. Ve sjezdech je však kolo těžkopádné, líné, neochotné měnit rychlost i směr jízdy. K tomu „dopomáhá“ i 8cm dlouhý představec a 74cm široká řidítka – kratší představec a určitě širší řídítka by ovládání určitě pomohly, ale běžný uživatel by asi širší nesnesl.

Okřídlené logo

Kolo má pěkně položenou 67 stupňovou hlavovku, která s ultra dlouhou zadní stavbou (477mm) pohřbí jakoukoliv ochotu kola zatáčet.
Jestli o 29er tvrdíme, že je to tank, elektro kolo je také tank, ale není tank jako tank. 29er má větší váhu na kolech, na rámu je rozdíl zanedbatelný, u elektrokola s motorem u šlapacího středu je to obráceně, veškerá nadváha, cca 8 kilo o proti srovnatelnému ne elektro kole, je v rámu. Váha kola, přestože dobře rozložená – umístěná do těžiště – je hodně, hodně limitující. Jsem pamětníkem dob, kdy běžný sjezďák vážil téměř stejně, ale jízdní vlastnosti byly nesrovnatelné.

Přepákování zadní stavby

Kolo když jede, tak máte pocit, že vás z kopce dolů někdo tlačí a to i s vypnutým el. pohonem. Po počáteční snaze s kolem ve sjezdu pracovat, pumpovat, nadlehčovat, skákat přes kořeny a kameny, postupem času rezignujete a pouze se vezete. K tomu nabádá i spíše vzpřímenější posed, po rovině a do kopce jízda je velmi pohodlná, ale když chceš jet sportovně, omezuje tě to.

Převodník chrání rockring, slouží spíše k zabránění spadnutí řetězu

Jaký je dojezd na jedno nabití?
Dojezd – to je v terénu další ožehavé téma. Při běžném použití na trailech je dojezd hodně závislý na počtu a velikosti kopců, dalo by se říct, že baterie do kopců mizí před očima, především při režimech s největší dopomocí tj. Turbo a Sport.
Při praktickém testu jsem dosáhl dojezdu 50km a to s velmi úsporným použitím podpůrných režimů. V cíli počítač ukazoval kapacitu baterie na ještě cca 3km v Eco režimu. Úsporné použití znamená minimální použití Turbo, většinu jízdy jsem jel na Eco a dost často i Off. Dolekopcom pouze bez dopomoci, protože dopomoc je občas nepříjemná. Čas než systém vyhodnotí, že jste přestali šlapat chvíli trvá i přestože systém vyhodnocuje situaci 1000× za sekundu – fyziku prostě neobalamutíš a setrvačnost motoru existuje. Není to sice mnoho, ale pokud dojíždíš k zatáčce nebo skoku se šlapáním a těsně před ní přestaneš, tak kolo ti ještě jednou „přišlápne“ a tvůj předchozí odhad rychlosti je ztracen. To je hodně otravné, minimálně v počátcích, než s touto vlastností začneš počítat.
Dalo by se říct, že jsi na ebike otrokem kapacity baterie, protože když dojde šťáva uprostřed lesa, tak … když ti dojde elektřina, poznáš co je dřina. Na druhou stranu, s blížícím se koncem kapacity se přímo nabízí návštěva restaurace a nabíjení, dáš pivo, píchneš baterku do nabíječky a čekáš. Naštěstí pro nabíjení není nutno vyjmout baterii z kola, pro vytažení je totiž třeba mít klíče, integrovaná zásuvka šetří práci s manipulaci s baterií.

Tlumič vlastní výroby Lapierre

Při jízdě snadno narazíte na limity, především na limit baterie a také na limit motoru. Dát 50 km v terénu rozhodně není zadarmo, je to dřina! Tím, že táhnete 23 kilogramové kolo se nadřete možná víc než na normálním kole. Druhým limitem je nízký kroutící moment motoru v provedení Active Line s 48Nm, není to tak, že by jste do kopce jen zlehka točili nohama a motor vás na kopec vyvezl sám, jakmile přijde velká stojka motor již nezvládá a ty musíš řadit lehký převod a dřít.

A jak šlapat, tak aby motor pomáhal co nejvíce?
Tak na tuto otázku jsem se během celého testu nenašel odpověď. Ať jsem se snažil elektroniku o**bat jak jsem jen chtěl, motor dopomáhat tak nějak pořád stejně – nezáleží jen na kadenci šlapání, nezáleží jen na síle šlapání – elektronika vyhodnotí vše. Elektro motor totiž slouží pouze k dopomoci a navíc v továrním nastavení pomáhá pouze do rychlosti 25 km/h, pak dopomoc ustane pozvolna ustane a všechno je na tobě. Samozřejmě, šikovný uživatel za chvíli hledání na internetu najde návod jak limit odstranit…

V terénu jede jako tank

Pro koho je 140mm elektro full?
Pro koho elektrokolo Lapierre Overvolt FS 500 je? Tak ani na tuto otázku nedokáži odpovědět. Typický uživatel elektrokola nepotřebuje celoodpružené kolo do terénu, které navíc v terénu nemá nijak extra dobré jízdní vlastnosti. Možná kolo pro partnerku, která kolo příliš nežere a na ebike ti bude ve výjezdech stačit a zkopce dolů to nějak zdrncá. Možná po cyklistu, který ze zdravotních důvodů již nemůže sedlat běžné kolo a ebike je jediná šance jak se dostat do těžšího terénu. Pro mě osobně toto kolo není, ono to totiž už skoro ani není kolo, je to spíše malá motorka na které musíš šlapat. Dříve byly motokola, nyní máme elektrokola.
Dojezd – výjezdu do prudkých kopců se dojezd a stav baterie doslova snižuje před očima (aby se po chvíli jízdy po rovině či dolekopcom zase o trochu vrátil k původní hodnotě).
Největší výhodou je, že pokud chcete jet sportovně, tak na ebike najedete víc kilometrů za méně času, ale daní jsou horší jízdní vlastnosti z kopce dolů.

Lapierre Overvolt FS 500

A je jen otázkou času, kdy bude elektrokolům vstup na některé traily zakázán, první vlaštovkou je v tomto ohledu Moab.

Na Moabu si už s elektrokolem neškrtnete

Foto: Otta