Test: Whyte Bikes G-160 RS - tohle je závodní enduro kolo

Autor: Čert, vydáno: 9.10.2017

O značce Whyte už jsme jednou psali. Anglická značka, revoluční geometrie, příjemná cena, parádní provedení detailů. A tentokrát se nám do ruky dostal model G-160, Whytovská představa toho, jak má vypadat závodní enduro. No a po nahlédnutí do tabulek můžu říct, že vlastně tak trochu i moje představa.

Stejně jako u G-130 se toho u endura nebáli a nasekali geo, jako si nikdo jiný neodvážil. Reach v testované velikosti M je totiž 479mm! Výška středu je 340,5 mm což odpovídá hodnotě BB drop zhruba –20mm. U 160mm endura hodnota opět nevídaná. A v kombinaci s velice nízkým stackem 607mm znamená, že v případě Whytu se sedí spíš uprostřed kola než na něm. Hlavový úhel je 65,5 stupně (i kdy v tabulce na webu je 66, prý aby nepoplašily zákazníky), sedlový je skvělých 74,5°. Zadní stavba je zase kraťoučkých 425mm a přitom má kolo rozvor 1212mm. V Mku. Enduro. Hustý!

Za cenu 109.999 Kč mě ale hodně baví i osazení testované verze RS. X01 Eagle, vepředu RS Lyrik, vzadu Monarch, kola WTB obutá do Maxxis plášťů (High Roller předek, Minion SS zadek), samozřejmě Reverb, brzdy Guide R a většinu blbovinek jako kokpit sedlo atd. si dělá Whyte sám. A vůbec ne zle, macatá 35mm řídítka široká 780mm jsou tuhá a výborně mi padly do ruky, 40mm představec je v klidu a má elox sladěnej s nábojema!! Poměr cena výkon mi přijde velice „v pořádku“.

Jak už je mým dobrým zvykem, testování si pečlivě připravím, naplánuju, kolo si naladím do absolutního detailu a systematicky postupuju po známých trailech, abych vyzkoušel všechny náležitosti testovaného kola. No a pak najednou zvoní budík, Žmola čeká před domem a já dávám kolo z krabice rovnou do Galaxie s tím, že holt vidli a tlumák naladím až dorazíme do Kopřivné během sobotního tréningu. Jednou na Elbě shrnul Otta Otta mou existenci rčením „Baže, je to č****“. A měl pravdu v plném rozsahu.

Moje a Whytovo seznamování probíhá na předposledním kole Enduroserie. Na mou obranu, kam jinam mám ale vzít závodní kolo abych je pořádně vyzkoušel. Od prvního nasednutí žasnu nad dvěma věcma. Jak skvěle se na géstošedesátce sedí i přes to, jak je dlouhá. A jak skvěle jede do kopce. Opravdu nízký střed, nízký stack a postavený sedlový úhel vás prostě nacpou přímo doprostřed kola do polohy ve které se prostě dobře šlape. A pokud potřebujete zadupat ve stoje, máte mezi řídítkama a sedlem milion místa pro kolena. Potud je Whyte naprosto bezchybný, navíc tohle kolo výborně jede i když není zamčené. A docela mě překvapuje, že vzhledem ke geometrii se s ním i docela příjemně stoupá po trailu, zatáčí, jede, paráda.

No a z kopce samozřejmě není o nic horší,, je super pocit být takhle nízko nad zemí, vsazenej doprostřed kola, ale zároveň mít spoustu místa pro předozadní pohyb na kole. Tohle je věc, na kterou je nejvíc potřeba si zvyknout. Můžete se totiž na kole hýbat hrozně moc dopředu a dozadu a pořád to není nepříjemné. je možné hrát s tím, jak moc zatížíte předek nebo zase zadek…prostě hustý. Jo nebudem si nalhávat, jaká je strašná zábava jet na dlouhatánským kole na rovný a jednoduchý trati. Není, tohle není kolo na naskakování do boulí a užívání si všech nerovnostní. Tohle je kolo „na práci“. Umí jet pekelně rychle v pekelně nepřátelském prostředí a umí toho dost odpustit. Tím pádem je jasné, že to není trailbike. Díky krátké zadní stavbě se na něm sice příjemně zatáčí a do vzduchu se dá dostat, určitě ale nemáte pocit jako na forkrosáku. Prostě dlouhé závodní kolo i o proti jiným dlouhým závodním kolům. Ale to jak neuvěřitelně dobře jede z kopce a čím rychleji tím líp, to musím ještě zopakovat.

Vlastně jedinou slabinou v rámci mého závodění na G-160 byla právě výška středu. Ne, že by ho mělo kolo na špatném místě. Spíš měla Enduroserie trať na špatném místě. Tohle kolo je na závodění, ale na závodění v místech, kde se prostě jede pekelně z kopce. A proto potřebujete mini sjezďák, co je skvělý ve vysokých rychlostech a prudkých sjezdech a dokáže vás pohodlně vyvézt na kopec. Bohužel, prudkých sjezdů v Morávce moc nebylo. Naopak, byla spousta míst, kde bylo potřeba šlapat v hrabance, přes boule, přes kameny, přes kořeny. Vlastně bylo potřeba dost šlapat, aby se jelo rychle. A to se Whyte a jeho klikám vůbec nelíbilo. Při šlapání v terénu prostě pořád. Pořád. POŘÁD škrtáte o zem. Ale opět říkám, střed neměnit, změnit náklon tratí na Enduroserii. A nebo teda změnit délku klik.

Odstavec si zaslouží i pružení, čtyřčep prostě funguje, když se zamče jede do kopce výborně a když odemče, jede z kopce ještě výbornějc. Bavilo mě naladění které nabízí docela dost opory v prostřední části zdvihu, to se u kol v dnešní době moc nevidí, citlivost byla … V pohodě. Foukal sem teda 25% sagu, aby bylo kolo trochu živější, ale dorazy jsem rozhodně nedával, určitě by při nezávodním nasazení bez problému snesl sag i k 30%. A pokud bych hledal víc pohodlí, nebál bych se sáhnout po pružině. Mě ale tenhle závodní setup s trochu tvrdším zadkem seděl maximálně.

Whyte G-160 RS je naprosto výjimečně dobré závodní kolo. ALE! Buď chce aby jste je brali na opravdu těžké tratě, kde může vyniknout jak rychle se na něm dá jet. NEBO! a tohle nebo je fakt velké a uvědomil jsem si je až při dnešním rozhovoru při vracení testovačky. Nebo musíte být člověk, co si jede závody spíš užívat, člověk, co chce kolo, které mu může posunout svoje ježdění dál. A ano, nebál bych se slova začátečník. Protože pokud nemáte ambice na výhru, nemusíte pořád dupat. A pokud nemáte ambice všude všechno odpalovat z kořenu do kořenu, nebude vám vadit nižší hravost kola. A pokud nemáte skills na super úrovni, dost vás potěší, jak je tohle kolo strašně stabilní a kolik toho odpustí.

Prostě kolo buď pro člověka co se nebojí, nebo naopak bojí. Ale není to jedno kolo do domu. Teda je, pokud chcete jenom závodit. Na trailování okolo baráku tenhle Whyte G-160 RS vyloženě není.

Každopádně, mezitím co tohle čtete už na příští rok Whyte představit druhou „evoluci“ jejich enduro modelu, nový stroj se jmenuje… nečekaně… G-170 a má… hádejte kolik zdvihu. Vypadá takhle.

A geometricky je podobně odvážný jako předchůdce. Střed má ještě níž, skoro o cenťák, sedlovku postavenou ještě víc, na 75,5, hlavu položenější ještě víc, na 65. Jenom reach se trochu zkrátil 458mm v Mku, aby vynahradil delší zadní stavbu (430mm). Na test se těším. A bude.