WBS: Bučovice otevřely sezónu woodbajku

Autor: Čert, kategorie: Report, vydáno: 16.4.2018

Ještě než stihne někdo napsat ofiko report z prvního kola WBS, tady je ten náš. Rychlý, bezprostřední, psaný ještě s bučovickým prachem v ponožkách.

Když pominu ilegální enduro závody, protože žádné neexistují a už vůbec sem žádný letos nejel a ta částka taky nesedí, je tradičním otvírákem závodní sezóny bučovické WBS. Formát závodu asi netřeba představovat. Kříženec rally a sjezdu funguje jednoduše. Dvě tratě, každou si dáte dvakrát, tím pádem celkem 4 měřené jízdy, časy se sčítají.

Bučovice navíc k tomuhle přidávají sice krátké, ale zato rychlé zábavné tratě a hlavně spoustu lidí všude okolo trati. Příslib fanoušků a fotografů, těšeníčko na měřenou jízdu z kopce bylo taky maximální, počasí slibovalo pařák takže plán na sobotu jasnej.

Ano, plán na sobotu. Jako vždy si řeknu, že jet na BWS už v pátek a trénovat je ztráta času a jako vždy toho lituju hned po příjezdu na místo. Navíc jsme letos se Žmolem zvolili obzvlášť poklidný start do prosluněné soboty, v klidu v 8 odjezd z Brna, klidná snídaně na Rohlence, klidný příjezd do Bučovic a poněkud neklidné zjištění, že zbývá půl hodina na tréning a registraci. Ouha.

Nakonec se naštěstí limit na registraci i tréning prodlužuje, takže stíháme dát pár jízd, padne nějaký pivo, protože bez mazání se prostě motor zadře, to dá rozum a závodní nervozita stoupá. No vlastně ani ne. WBS je v první řadě závodění na pohodu. Tím nechci snižovat atraktivitu závodu, samozřejmě, prvních cca top 20 jezdců se docela tvrdě nahání a tomu odpovídají i časy, první tři místa v elitě jsou nacpaná do 0,3 vteřiny. Čas vítěze Radima Novosáda byl 2:16:9, čas třetího Jirky Gergela pak 2:17:2. Kompletní svěťákový rozdíly. Druhé místo bral Jiří Marek. Ale to předbíhám.

V úplně jiné části dne a většinou i na úplně jiném místě ve výsledkové tabulce se válíme my, Brněnská reprezentace, já, Žmola, Znojemská Raketa, Jerome Šimerle, Kule, Kazzi. A někde po areálu pak poletovala má drahá polovička, která dostala chudák za úkol nám namlátit ortodoxní a rychlý závodní fotky.

A mimo tuhle sebranku, se dostavila i mezinárodní delegace, v podobě guru tlumení ze Suspension Clinic Šmerda a jeho závodního trpaslíka, Simči (se Simonou jste si mohli přečíst rozhovor nedávno zde).

A je dobře, že je nás tady tolik, vzhledem k formátu WBS je totiž holt potřeba nějak zabíjet čas mezi jednotlivými starty. Je okolo 150 startujících, takže mezi jednotlivými starty to dělá zhruba hodinu a půl. Pro nás, zvykli na enduro, kde se na start čeká max tři minuty, je to sice darda, na druhou stranu, s ohledem na to, že se bavíme vlastně o sjezdových závodech, tkví výhoda WBS v několika závodních jízdách v závodním dni. Když sjezdujete, máte jeden pokus a nazdar.

Ovšem samozřejmě nepočítejte s tím, že si kdovíjak zajezdíte, v Bučovicích je tenhle pocit umocněný ještě opravdu krátkými tratěmi, něco okolo 30–40 vteřin. Je samozřejmě potřeba si uvědomit, že se bavíme o závodění, ne o ježdění. A je hrozně dobře, že WBSko máme. Vstupní brána pro mladé závodníky (a je super vidět jak se jejich počty na závodech zvyšují) je zároveň parádní varianta pro závodníky jak si poprvé v roce poměřit kdo dočůrá dál s oficiální časomírou. Největší pochvalu letos organizátoři zasluhují hlavně za to jak poručili větru dešti, oproti loňskému bahnitému peklu se letos jelo na prachu, v krátkým dresu a i tak řádně propocení.

Důležitá rada, pokud si chcete zajezdit, jeďte na WBSka den dopředu a užijte si tréning. Obzvlášť Bučky jsou na tohle super, tratě jsou sice krátké, ale díky tomu je krátký a rychlý výjezd zpět na start, kluci je dycky skvěle nachystají a v pátek se můžete vyjezdit až doblba. A v sobotu si pak počkat na závodní jízdu a předvést se. My to bohužel neudělali a tak jsme se zbytečně připravili o spousty legrace.

Zpět k výsledkům, v ženách se nekonalo překvapení. Teda vlastně jo. Simona, která je obrovská podvodnice co jednak nestihla svůj start do první RZ a ještě k tomu vystartovala o asi vteřinu dřív než měla, dostala celkem 15 vteřin penalizace. Tím pádem byla bohužel až druhá. O 1,8 vteřiny za Petrou Vysloužilovou. Jo, tenhle slovenskej trpaslík je prostě rychlej, obzvlášt k přihlédnutím k tomu, že je ročník 2004. Třetí v ženách pak dojíždí Michaela Šantavá.

Nejrychlejší Brňák byl samozřejmě Znojemák Ríša, ten samozřejmě taky vyfasoval penalizaci, protože neví kdy startovat a kvůli 5 vteřinám navíc to bylo nakonec 21. místo. Já jedu tak, abych se nevyndal jako minulej týden na tom enduru co nebylo, neznalost trati a zbytečně opatrná jízda háže 64. flek.

Vyloženě do mrtva jsme si sice nevyjezdili, WBS ale splnilo svůj účel. Vyprdět se na čerstvým vzduchu, zablbnout a pokecat si s kámošema a zajet si první měřený závod letošního roku a natěšit se ještě víc na první enduro. Ať už dubnový Trutnov, nebo květnové Blinduro.

Dík organizátorům, dík fandům, dík počasí.
Bučky byly parádní a pokud jste smrděli doma, jste pukavci. Mohli jste s náma smrdět na závodech!

Pokud hledáš fotky, výsledky, tak klikej na ofiko web www.bikegeneration.cz.