Spotcheck: Bikepark Špičák - to nejlepší, co máme
Autor: Čert, kategorie: Spotcheck, vydáno: 2.7.2018
Bikepark Špičák, první trať byla otevřená v roce 2007 a za těch 11 let už stihla tahle lokalita dosáhnout v podstatě kultovního statutu. A přesně tam jsme se letos vydali na další redakční Spotcheck.
Pokud jste Brňáci jako my, je to na Špičák malilinko z ruky. Ale pokud máte jako trenéra Ríšu „Znojemskou Raketu“ Sýkoru, tak vám to musí být jedno a prostě to tam jedete „nas*at!“. Z Brna jste v Železné Rudě za cca 3 až 4 hodiny, záleží na závodních ambicích řidiče a provozu.
Není na co čekat, rychle oblíct, okamžitě na lanovku a frrrr nahoru.
Dobře, tady je teda první a asi jediná výtka ke Špičáku. Lanovka tady nepatří k nejrychlejším, vlastně patří spíš k těm pomalejším. Obzvlášť, když sem dojedete v čase, který místní vlekaři označují jako „Babí léto“, (volně přeloženo, důchodci z půlky Německa se rozhodnou vyjet si na Špičák lanovkou a pořádně poshredit výhledy a horní bistro. A pak zase lasem dolů. A při téhle kratochvíli bohužel potřebují zastavit, nebo aspoň zpomalit lanovku při nasedání.) Na druhou stranu, kopec není zrovna vyloženě vysoký a lanovka super dlouhá, takže nám jedna otočka nahoru-dolu trvá cca 20 až 25 minut.
Ale bylo by nefér tvrdit, že výjezdu nahoru nás nebaví, jadnak se snažíme pro zkrácení dlouhé chvíle rýmovat, jako vždy a hlavně, je na co koukat.
Pod lanovkou prochází většina tratí, takže koukáme na skoky, klopky a docela macaté dřevostavby. Tady se toho nebojí.
To poznáváme taky už při první jízdě. Jelikož jsme s Kelim oba docela zcestovalí a jezdíme fakt hodně, uvědomujeme si, jak moc výraz „Bikepark“ v posledních letech zparchantěl. Protože za tímhle výrazem se mnohdy schovává i něco, co bych nanejvýš označil jako „trailcentrum s lanovkou“. A to Špičák fakt není. První jízdu máme oba docela „voči“.
„TVL, tady je to z kopce a docela to drncá!“
„TVL, tady jsou všude nějaký překážky!“
„TVL, tady je to megaboží!“
Toliko naše rozkoukávání ve zkratce. Ano, Bikepark Špičák si svůj název fakt zaslouží, žádné xc flow traily plné nesmyslných boulí a obřích klopek. Nene. Tady se musí umět jezdit.
Dáváme každý trail, oficiálně jsou tady vlastně čtyři, „lehká“ zelená „Forrest Virgin,dvě "střední“ červené, Black Friday Lucky Bastard a nejtěžší, sjezdová trať Struggle. 4 tratě. Není to málo?
Není, díky zajímavým propojkám a různým variantám, jak můžete daný trail projet, máme v podstatě celé dopoledne pocit, že jezdíme pořád nové a nové tratě. No a když jsme dostatečně zorientovaní, přichází ta nejlepší část výletu. Ježdění až do zblbnutí.
Největší síla Špičáku tkví v tom, že se nejedná o kdovíjak obří kopec, 1202m nad mořem, to tě neohromí. Co ohromí, je maximální vytěženost potenciálu tohohle kopce. Prudký je dost a tratě jsou na něm nejenom dobře namotané, ale hlavně jsou všechny překážky skvěle nahuštěné. To je taky důvod, proč ani nevíš jak a jsi dole!
Sotva nahoře vyrazím od lanovky, projedu bránou a dropnu do první klopky, je vlastně úplně jedno, jakou trať si vyberu, protože každá nabízí víc zábavy, než si dovedu představit. A hlavně bez hluchých míst. Letíš z lavice do klopenky, z klopenky na skok, ze skoku do klopky, z klopky na dvou bouli, odtud na rockgarden, odtud na posílák, odtud zase na dřevěný drop, zavřená klopka, otevřená klopka…a takhle pořád dokola, dokud nejsem dole u lanovky. Projel jsem toho už dost a Špičák má obří jedničku za něco, co bych nazval „timingem“, načasováním. Překážky jsou přesně tam, kde mají být. Ani blízko za sebou, ani daleko. Na každý skok máte přesně akorát času, abyste se srovnali, každá zatáčka jde projet hned několika způsoby a ani jeden není špatně a tak dále a tak dále.
Zkrátka a dobře, celý horní odstavec jde shrnout větou „Na Špičáku umí lidi postavit bikepark!“
Upřímně, nedokážu popsat jednotlivé traily, o vím s jistotou, že Struggle aka Štrůdl je fakt drsná DH trať minimálně evropských až světových parametrů a zkusit ji projet aniž by si to člověk předtím prošel je…mírně řečeno bláhové. Ostatně, pokud se někde jezdí evropský DH pohár, co od té trati asi máte čekat. Je to motokros a pokud si ji najedete, musí to být nekonečná zábava. I když teda, ten gap nahoře není úplně málo…
Ostatní tratě bych shrnul jako „geniální parková záležitost“. Špičák je pro mě jednoznačně nejlepším bikeparkem u nás a i přes jeho menší rozměry má rozhodně (minimálně) evropské parametry? Všechny tratě mají nějaký svůj koncept a i s různými obměnami dávají smysl od shora až dolů. A stejně tak celý bikepark, kdy je do posledního stupně využitý sklon kopce a do posledního centimetru jeho délka.
Ostatně, o jeho úrovni dost říká zařazení do evropského programu Gravity Card, kdy můžete na jeden „skipas“ sjezdit hned v 18 evropských bikeparcích!
Špičák se povedl. Ano, není to nic jednoduchého a není to bikepark, kam byste vzali celou svou rodinu a užívali s ježdění na uhlazených trailech. Špičák chce, abyste uměli jezdit. Na druhou stranu, když sem vyrazíte s přítelkyní, řekl bych že se tady za víkend naučí víc, než za půl roku kdekoli jinde.
Samozřejmě, přímo v areálu je parkoviště a možnost ubytka a jídla. A hlavně, pokud dorazíte bez kola, rádi vám ho tady půjčí. Osobně doporučujeme buď DH, nebo minimálně enduro s vyššími zdvihy!
Bikepark frčí od 2. června do 28. října 2018 vždycky neděle-čtvrtek 9:00 – 17:00, pátek-sobota 9:00 – 18:00
Víc detailů se dozvíte zde http://sumava.spicak.cz/
Keliho pohled
Jsou to už docela léta, co jsem byl na Špičáku naposled. Co si matně pamatuji, tak tehdy hrozně pršelo a byla nehorázně pomalá lanovka. Letos nepršelo, naopak svítilo slunce, nehorázně pomalá lanovka zůstala, takže za hned zlepšení minimálně o padesát procent. Ale seriózněji.
Víceméně souhlasím s Čertem výše, v ČR asi není lepšího bikeparku než ten, který je na Špičáku. Dráhy jsou velmi dobře postavené a využití kopce je maximální. I přesto, že některé překážky jsou větší, tak jsou bezpečné. Snad jen dvěma místa tě mohou překvapit při první jízdě, ale jinak nic. Je vidět, že nechybí pravidelná údržba. Ale na některých dřevěných lávkách chybí pletivo, my jsme byli za sucha, ale v dešti to bude klouzat.
Podpořte autora mikroplatbou a kupte mu pivo! Vaše gesto ocení jeho tvůrčí úsilí a poskytne mu motivaci pro další práci. Pomozte udržet kvalitu obsahu a podpořte naši tvůrčí komunitu. Vaše podpora je cenná a oceňovaná.
Můžete poslat jedno, dvě piva, jedno pětipivo a nebo jakoukoliv částku.
Děkujeme za vaši velkorysost!
Zde je stručný návod, jak zaplatit pomocí QR kódu:
- Otevřete platební aplikaci a vyberte možnost "Skenovat QR kód".
- Nasměrujte kameru na vybraný QR kód výše.
- Potvrďte platbu a zkontrolujte informace.
- Dokončete platbu.
Podobné články
Diskuze
- Koli 4.7.2018 v 15:43
No, o tom timingu a stavění bych se trochu přel, skoky jim nikdy moc nešly.. hlavně co se týče rychlosti a návaznosti. Minulý rok tam vznikla nová trať kde skoky na sebe absolutně nenavazovaly. Jinak dropy dobrý, gap na začátku struggle zábavnej, jen na enduru chybí zdvihy. Jsem zvědavej na nový dvojáky dole, skákali jste je? Slyšel jsem, že první narychlovák narychlí až moc a musí se dost brzdit.
- cruzo 6.7.2018 v 12:19
koli: Zjsitil jsem že to stačí pustit jen z dopadu narychlováku s jedním přišlápnutím a vše je ok. Chce si to nalítat a pak to tak nějak jde. každopádně rychlosti je tam až až. A hlavně co by chtělo tak před přespotočákem prodloužit lavičky tak o 2-3m aby byla rychlost a nemuselo se naň tak hamtat. Jinak Špičák je fainovej
Tleskám, smekám, raduji se. Parádní spotcheck toho nej parku u nás. Konečně trocha toho dh ježdění, díky.