Test: Eltrinex HD SportCam II

Autor: Čert, DD, kategorie: Test, vydáno: 18.11.2013

Když chcete být akční, rozhodně je potřeba akční kamera. Ale ouha, většina sportovních odolných kamer na našem trhu není zrovna za pusu. A jak se dá teda za levno natočit trail, a nemuset se rozhodovat jestli si pořídím vidlici nebo kameru?

Jednou z „low-budget“ kamer je Eltrinex HD SportCam II. Za cenu okolo 3 tisíc (ceny se na internetu pohybují od 3 do 4 tisíc) dostanete do ruky kameru se 135 stupni záběru, možností nahrávat vide v kvalitě 1920×1080P 30sn/s nebo 1280×720P 60sn/s o rozměrech 22 mm v průměru a 82 na délku a udávanou váhou 60g.

Prvním velkým plusem kamery je množství příslušenství, se kterým přijde. V z úhledného balíčku plného překvapení lze vytáhnout jeden rovný nalepovací úchyt, jeden prohnutý, jeden držák na řídítka, či jakoukoli jinou trubku do průměru cca 5cm, dvě náhradní oboustranné nálepky pro znovupoužití držáků, ochranné pouzdro, 2 držáky kamery (ty se zacvaknou do držáků nalepených na helmě či na řídítkách), jeden pevný, druhý natáčecí, náhradní kryt zadní části kamery, 2 sady těsnění, poutko, samozřejmě kabel mini USB-USB 2.0 pro připojení počítači a co mě potěšilo a překvapilo nejvíc, USB adaptér na 230V na dobíjení kamery. Po těch letech mi přijde ostuda, že zaplatíte desítku za kameru a dobíjet ji musíte jak joudové přes počítač, mě osobně, když jsem někde venku, neba tahat sebou noťas, s adaptérem stačí zásuvka a seš doma. Teda plný energie. Teda ta kamera je…

Když už máme kameru vybalenou, chce to zjistit, co vlastně umí a jak se všechny tyhle kouzla proberou k světu. Aha, jenže ona má jenom jednoho knoflíka a to toho nahoře kterým se to zapíná. Po bližším ohledání (návod je pro poseroutky) odšroubovávám zadní kryt a nacházím jeden bonusový přepínač mezi čísly 30 a 60, místo kam nacpat microSD kartu a díru na mini USB. Přepínač zezadu slouží k nastavení rozlišení/počet snímků za sekundu, tedy buď 1920×1080P při 30 snímcích za vteřinu, nebo 1280×720P s 60 snímky za vteřinu. Pro zbylé nastavení to chce překonat hrdost a otevřít návod, který vás odkáže na webové stránky. SportCam II se totiž nastavuje prostřednictvím textového souboru Setting.txt, který se zkopíruje na paměťovou kartu kamery. Naštěstí je pro méně programátorsky zběhlé na internetu výborně zpracován konfigurátor, kde nacvakáte, co si přejete a on vám sám vyplivne onen soubor. Pak už jenom Ctrl V, Ctrl V a kamera je nastavena. Tohle ovšem znamená to, že bez počítače se v nastavení kamery v podstatě nehnete. Je otázka, jak moc je ono nastavování potřeba, klasické nastavení, kdy dáte, co se dá automaticky a kvalitu co nejvyšší, pokrylo celou dobu mého testování a nastavení rychlosti snímání pro zpomalené záběry je vzadu. Takže potud je to v pořádku. Co se týče odolnosti kamery, je vodě odolná a prachu odolná. V překladu, nenamáčet, nevozit za deště (není vodotěsná) a prachu vystavovat v přiměřené míře.

Výmyslem, kterým se kamera výrazně pyšní, je laserový ukazatel přesného zaměření. Ten je sice na první poslech super a zní jako řešení problému s akčními kamerami, kdy točíš a doufáš, že doma na PC to bude vypadat dobře a nemáš ani moc oblohy ani moc kamenů. Jenže laser jde buď zapnout napořád, nebo vypnout napořád (provádí se ve výše zmíněném .txt souboru.) No, a protože zbytečně vyflákává baterku a navíc ona tečka není kdovíjak vidět, dávám off a pořád při natáčení doufám. Na druhou stranu, další vyzdvihovanou vymoženost, vibrační indikátor zapnutí/vypnutí mě dojalo až k slzám. Už žádné „Bliká mi to?“ na startu závodů, už žádné sundávání helmy na začátku trailu jestli bliká, už žádné pohledy do obličeje jezdce na začátku každého videa. Kamera zavibruje jednou a jede, zavibruje dvakrát a nejede. Prostě Su-Per. Za vibrace odpouštím i lejzr nelejzr. Co se týče již zmíněné baterky, i tady sem byl s kamerou docela spokojený, vydrží cca slibovanou hodinu a půl natáčení (bez laseru) a nabíjení prostřednictvím adaptéru je opravdu bleskové.

Tím nejdůležitějším je ale samozřejmě jak kamera natáčí. Člověk nemůže od kamery za trojku čekat super výkony, ale zase by záběry měly vypadat aspoň „důstojně“. První věc, kterou při prohlížení videí doma zjistíte je, že kamera zaostřuje dost do dálky, vlastně jakoby zoomuje, tzn. předměty se na videu jeví podstatně blíž, než jsou. To docela pohřbívá možnost narcisticky natáčet sám sebe kamerou na řídítkách, protože záběry směřující převážně do středu mužné hrudi nikoho moc nedojmou. Teda dokud je ta hruď mužská. Jakmile tohle víte, je potřeba při natáčení předjezdce myslel na to, že za ním máte být ještě dál, než jste zvyklí z jinačích kamer. To je na jednu stranu fajn, vzhledem k bezpečnosti na trailu, protože nejste na předjezdci tak přilepení, na druhou stranu, udržet ho tak akorát v záběru je docela honička.
Bohužel, odtud už musí pokračovat jenom špatné vlastnosti kamery. Kamera má nulovou stabilizaci obrazu, a tím že zaostřuje daleko není možnost, aby na videu byl kousek helmy, který by opticky snížil třes záběru. Stačí rozbitější terén a z jezdce před vámi je něco co by mohl být klidně yetti, lochneska nebo ufo, či cokoli co je známo tím, že nejde zachytit ostře. Co kamera rovněž nezvládá je ostré rozdíly v osvětlení, jak je patrno ze záměru na mou nevznešenou hlavu, kde obraz zrní víc než zrní. Kvalita záběru je poměrně snesitelná při dobrém a stabilním osvětlení, pokud se ale světlo hodně mění, jsou záběry prostě zlé, hodně zlé. V čem si kamera vedla dobře jsou záběry na vidlici, či jiné komponenty, které umožnil právě „držák na trubku“. Když jsem kameru nahodil na sedlovku a různě s ní kroutil, abych natočil vidlici, tlumič, kola atd., obraz nevypadá zle. Obstojně dopadl i test při nahrávání jezdce na uhlazeném Singltreku. Jenom se situace holt nesmí stát hrbolatou. Poslední drobnost na kterou je třeba se připravit je, že kamera nezačne nahrávat ihned po tom co zavibruje, ale až několik sekund po tom (zřejmě se nějakou dobu nahazuje), takže pokud nechcete přijít o úvod videa, musíte dát kameře čas na rozběh.

Jak tedy kameru shrnout? Po uživatelské stránce je to poměrné příjemná a nenáročná kamera, je lehoučká, skladná a malá takže jde dát v podstatě kamkoli na rám, (je navíc válcovitá takže s trochou ducktapu a hodně představivostí ji narvete kam se dá i nedá), na helmu a vůbec všude možně. Za user-friendly rozhraní a vibrace si kamera zaslouží 7 z 10. Co se týče kvality natáčení, tady musí být hodnocení podstatně horší. Jakmile se kamera začne třást nebo se příliš mění světelné podmínky, je zle. Obstojný výkon kamera podává při hladší jízdě případě když má zabírat statické předměty. Rozhodně je za cenu okolo tří tisíc dostanete kameru na kterou si můžete natočit snesitelné záběry z trailu, detaily kola, dokonce i lyžování jde. Na žádné velké edity to není, nicméně na takové to domácí pokoukání, načtení trati nebo zjištění, jak se na trailu kroutí kámoš před váma, to jde. Za kvalitu záznamu má u mě SportCam 2 z 10. Poměr cena-výkon si vydělá z desítkového hodnocení číslo 4. Po chvilce matematiky má Eltrinex SportCam II 13 bodů ze 30, což znamená průměr. O trošku slabší průměr, určitě nenadchne, ale snad ani neurazí, pro nenáročné uživatele postačí. Na druhou stranu, pokud je kamera situována na občasné uživatele, cena by mohla být ještě o kus přijatelnější.