Test: Ghost PathRiot 10 - enduro kolo na pružině

Autor: Keli, kategorie: Test, vydáno: 28.4.2016

Perlu Atlantiku, Madeiru" (spotcheck zde), si jako místo pro představení svého top enduro kola PathRiot a také závodního týmu (článek zde), který toto kolo bude sedlat zvolila německá značka Ghost. PathRiot je ve zkratce: striktně závodní kolo, které si vás získá nízkou váhou, pružinovým tlumičem a Riot Linkem. Měl jsem možnost strávil na tomto kole tři nabité dny a zde jsou moje zkušenosti.

Loni na výstavě Eurobike byl PathRiot představen, kolo, které vychází z osvědčeného kola Riot, ale disponující vyšší zdvihem a také v nejvyšším osazení pružinovým tlumičem. Riot bez pružinového tlumiče a se 150mm zdvihu nesl dříve přídomek LT, LT jako Long Travel. Osobně jsem měl možnost na 150 milimetrovém prototypu PathRiota krátce jezdit již loni na podzim, když byl Adam Stašek, jeden z tvůrců kola Riot, se svým kolem na prezentaci Ghostu v Novém městě na Moravě. Tak to bylo pouze krátké laškování, tentokrát jsem na kole strávil již mnohem více času.

Na první pohled zaujme pružinový tlumič, vidět péro na enduro kolech není zcela běžné, Ghost je jednou z mála značek, která se nebojí a pružinovému tlumiči věří natolik, že jej sériově montují na produkční kolo. Ostatní stále vozí vzduch a jen závodníci si na vybrané závody vzduchový tlumič mění za pružinový.
Na druhý pohled zaujme subtilní zadní stavba kontrastující s mohutním předním trojúhelníkem. Stavba příjemně překvapí hodně slušnou tuhostí, ale nepříjemně pak velmi malým místem okolo pláště. S vyšším pláštěm v blátě bude asi fungovat jako sběrač materiálu.

Pružinový tlumič má asi jedinou nevýhodu a tou je vyšší váha. Ta je ale vynahrazena chodem, který prostě ani sebelepší vzduchový tlumič nemůže nabídnout. Rozdíl v jízdních vlastnostech poznáš již po pár metrech. Se vzduchovým tlumičem kolo dělá zvuky duc duc duc, jak naráží zadní kolo do nerovností, prostě to drncá na malých nerovnostech a tlumič není schopen tyto „small bumps“ pobrat, síla odtrhu u vzduchového tlumiče je vyšší než pružiny. Péro je jiné, žádný zvuky a citlivost neuvěřitelná, a když říkám neuvěřitelná, tak to myslím zcela vážně. Něco podobného jsem na žádném jiném enduro kole nezažil. A další důvodem pro použití pružinu je konstantnost, pružina se na rozdíl od vzduchu nezahřívá (tedy zahřívá, ale vliv teploty na její vlastnosti je zanedbatelný), v praxi se pak chová stejně na konci trati jako jejím začátku, u vzduchu na opravdu dlouhých drahách poznáš rozdíl.

Použitý tlumák je Double Barrel od CaneCreeku vybavený přepínací páčkou na stoupání a sjezd, ale u PathRiotu je tato páčka tak trochu navíc. Kolo se totiž vůbec nehoupe při šlapání, síla z pedálů ti nemizí v pružení, ale jde tam, kam mají jít. Do řetězu a následně do zadního kola, PathRiot prostě hrozně, ale hrozně jede. Stejně jako jeho starší, ale menší brácha Riot, dva cenťáky zdvihu navíc nejsou vůbec znát. Dovolím si říct, že co se týče toho, jak jde PathRiot za pedálem nemá absolutně konkurenci, rozdíl od ostatních je prostě o parník, bez diskuze! Když ho vyzkoušíš poprvé, tak ti prostě padne brada, to garantuji! Prsty v tom má samozřejmě také i hmotnost celého kola, ta je pod 13 kilogramy a kola závodníků Ghost Factory Racing Enduro v trošku jiném osazení jsou zase lehce nad 12 kilogramy. Jezdit takto lehké kolo je úžasné.

Kromě použitého karbonu má na hmotnosti vliv i absence ložisek, na všech místech, kde bychom očekávali ložiska, je nenajdeme. Jsou totiž nahrazeny kluznými pouzdry Norglide. Důvod je jasný – váhová úspora a při správném servisu i lepší chod. Nevýhodou je onen servis, kluzná pouzdra ti prostě nevydrží sezónu… U závodního kola to však neřešíš, je to prostě spotřebák a k tomu tak přistupovat.

Kolo bude k dispozici ve dvou velikostech M a L, měl jsem možnost jezdit obě velikosti a na mých 185 cm bylo M malé. Z kopce sice skvěle ovladatelné, hravé kolo se kterým jsem si mohl dělat v podstatě cokoliv, ale jakmile se začalo jet opravdu rychle stalo se nestabilní a situace se zlehka obrátila. U eLka s větší hodnotou reach to bylo jiné, ovladatelnost a hravost byla pořád velmi dobrá a stabilita, ta byla úplně někde jinde. Takže pokud máš 185cm a více, ber určitě větší velikost. A pokud by bylo i XL ber ho, já bych si hravě dokázal představit jezdi i na něm.

Osobně preferuji kola s delší zadní stavbou, na použitých 425 milimetrů jsem si chvíli musel zvykat, ale zásadní problém to nebyl. Naopak, krátkou zadní stavbu jsem ocenil v zavřených zatáčkách, obratnost a ochota zatáčet je dech beroucí. Skákání na PathRiotu je kapitola sama pro sebe, nízká váha a zmíněná krátká stavba z něj dělá skokana k pohledání.

Mnohým z vás, stejně tak i já jsem měl na mysli otázku „není 15 čísel zdvihu zadní stavby málo u kola pro ty nejostřejší enduro závody?“ – u PathRiotu kupodivu není – a to je opravdová závodní mašina. Důvodem je opět Riot Link, jedna malá přepáka u spodního uchycení tlumiče a co dokáže. Ze systému velmi podobnému klasickému čtyřčepu udělá stroj se zcela jinou charakteristikou. Teorie říká, že je degresivní chod ze začátku, lineární uprostřed a progresivní na konci zdvihu. Přeloženo do češtiny: nehoupe se při šlapání, aktivní a citlivý při jízdě a žádné tvrdé dorazy. A v praxi? Fakt to funguje! Bod jedna, šlapání, to jsem zmiňoval výše, naprosto bezkonkurenční. Bod dvě – většina zdvihu – chod je máslově hladký a jestli za to může RiotLink nebo pružinový tlumič neřešíš, protože se vezeš jak na sjezďáku. A dorazy, to neznáš – žádné rány při kterých praskají trubky a vyvrací se kotníky, v PathRiotu jen tak lupne – jestli jsem dal doraz nebo nedal fakt nevím, ale na placku jsem ho poslal několikrát.

Při prvním nasednutí mě překvapilo jak vysoko jsou řídítka, ty přitom nejsou nijak vysoká, důvod je níže, samotný rám nemá nejnižší hlavovou trubku a ta je navíc ještě prodloužená díky použitému anglesetu, který mění pokládá sklon v buď 0,5 nebo 1 stupně. Použití anglesetu je neobvyklé, vypadá o jako by Ghostu šetřili a použili rám z klasického Riota. Závodníci angleset na svých kolech nemají a osobně bych jej také odstranil – následně se však hlavový úhel zvýší, kolo půjde za pedálem ještě lépe, ale utrpí dolekopcom.

Co se týče osazení, ačkoliv jsem Shimano addicted, tak musím uznat, že u nejvyššího modělu PathRiot 10 není v podstatě co měnit, žádný kompromis kamkoliv se podíváš. Sram to má komplet pod palcem, aspoň tedy pohon, brzdy a teleskop. Jedenácková X01 funguje exaktně, Guide RSC brzdí dost dobře, jen ten měnící se chod během jízdy osobně nemusím. Mimochodem tovární tým má kola postavená na Shimanu a na příští roku bude i PathRiot komplet na Shimanu. Bikecheck kola Michala Prokopa, který je hlavní hvězdou továrního enduro teamu Ghostu, bude co nevidět.

Pro koho je Ghost PathRiot? Pro všechny, co chtějí extra raketu: kolo co jede jako XC, ale nebojí ze ani skákání a rozbitého terénu na enduro závodech. Kolo na kterém získáš čas na každém výjezdu ze zatáčky; kolo, u kterého každé šlápnutí přeměníš na dopředný pohyb a kolo, které se nebojí skákat. Prostě kolo, které ti změní měřítka. Pokud budeš mít možnost vyzkoušet, určitě neváhej!