Spotcheck: Madeira - bajkový ráj skoro za rohem

Autor: Keli, kategorie: Spotcheck, vydáno: 22.4.2016

Německá společnost Ghost si pro představení svého továrního enduro teamu a také představení novinky, svého enduro kola PathRiot vybrala poměrně exotickou lokalitu – ostrov Madeira. Ač jste téměř dva tisíce kilometrů od evropské pevniny, tak jste stále v Evropě. Madeira je ostrovem u Afriky v Atlanském oceánu, nedaleko Kanárských ostrovů a bývá nazýván Perlou Atlantiku.

O týmu jsem již psal, na test PathRiota si počkejte do příštího týdne.

Už cesta na Madeiru je zážitkem sama o sobě, samotný přílet není takříkajíc zadarmo bez ohledu na cenu letenky, letiště ve Funchalu patří mezi deset nejnebezpečnějších na světě, má krátkou dráhu a často tam fouká. Aby letadla dobrzdila je přistávací dráha do kopce, v historii už se několikrát letadlo zabrzdit nepodařilo… no naštěstí naše letadlo zabrzdit dokázalo.

Ostrov relativně malý a velmi hornatý, rozlohou odpovídá středočeskému kraji a hory jsou zde vyšší než u nás. Jeho poloha je kousek od Afriky, relativně nedaleko Kanárských ostrovů, ale minimálně, co se turismu týče, tak to není tak provařená lokalita jako Kanáry.

Na Madeiře je výborná infrastruktura, ostrov je protkán silnicemi, včetně těch rychlostních „vía rapido“. Madeira je velmi známá díky svému vínu, vinic je zde opravdu hodně, stejně tak jako i banánových plantáží, jejichž banány by asi evropskou normou neprošly, jsou o hodně menší než ty co můžete potkat v našich obchodech. I místní víno je specifické, protože se do něj přidává líh, aby se zastavilo kvašení, díky přidání lihu se dosahuje až 22% alkoholu – no dává to fakt hodně, lahvinku k večeři si asi nedáš… Chuťově připomíná portské nebo koňak. A kuchyně, ta stojí zajisté také za zmínku, takový tuňákový steak servírovaný čerstvý a přímo před očima se ti smaží na rozžhaveném kameni nebo ryba pečená v solném obalu jsou jen dvě z mnoha specialit, které Madeira nabízí.

Ale důvod proč část lidí na Madeiru cestuje je ježdění, jsou zde tratě jako pro XC, enduro, tak DH kola. Madeira je oblíbená i u profíků, především ti z Anglie sem jezdí fakt rádi. Viděli jsme zatím nejetou dráhu, kterou stavěl Brendon Fairclought a malá opravdu není. O kompletní servis týkající se ježdění se zde stará několik firem, my jezdili s klukama z Freeride Madeira. Ti fungují již od roku 2009 a kromě průvodcování nabízí i ubytování, půjčovnu, servis a také mají bikeshop. A krom toho, že jezdí sakra rychle na kole, tak by se rozhodně neztratili ani v závodech rallye. Při shuttlování si ze značek nic nedělají a drží plnej, „full gas“, jak říkají. A to, že mají za autem vozík s devíti koly tak nějak neřeší.

My při press campu spojeného s prezentací kola Ghost PathRiot jezdili především po enduro tratích a hojně, rozuměj vždy do kopce, jsme měli vývoz. Bez vývozu si tady moc nezajezdíš, protože začátky trailů jsou poměrně daleko od měst či vesnic a hlavně jsou hodně, ale hodně na kopci. Nejvyšší vrchol Maidery Pico Ruivo má 1862 metrů, dráhy začínají o níže, ale není problém zde namotat přes 1000 metrů výškového převýšení během jedné jízdy. U drtivé většiny trailů se ti během jízdy třeba i třikrát změní příroda a počasí, začínáš na horách, třeba i v mlze, s teplotou lehce nad bodem mrazu a končíš na dohled moře, kde je fakt už teplo. Na přelomu března a dubna zde u moře teploty dosahovaly dvaceti stupňů. Horní části trailů jsou hodně kamenité, obklopené keři jalovce cedrovitého, které ti neodpustí žádný výlet z trati, když i jen lehce chytneš za větev, tak jdeš k zemi. Prostřední pasáže jsou podobné tratím u nás, lesnaté dráhy plné kořenů. A spodek, ten ti ukáže, že nejsi v mírném pásmu, ale pěkně v subtropech. Počásko jako u nás na jaře, ale zde je jaro pořád, celý rok, žádný extra pařáky, na koupání to úplně není, zvlášť když moře má jen okolo 18 stupňů.

Důležité je narazit na dobrého guida, první dny nás guidoval John (rozhovor s ním níže), super týpek, který ti vždy řekl, co na tebe čeká, na začátku trailu varoval před skoky a nebezpečnými úseky, tenhle skok bude na jedno kolo, druhý na dva, třetí atd. – super, jsi připraven na všechno.
Poslední den Johna nahradil jeho kolega, protože John se nepěkně vyválel, kolega byl správný punker, anglicky sice mluvil rukama nohama, ale držel pořád plnej a pořád se usmíval. Jednou mně na trailu předjel a šlape jak o život; „ok, tak si taky přišlápnu,“ říkám si a za zatáčkou – TO – vidím, mega roadgap, na který bych si asi nikdy netroufl. Teď jsem pomalej, ale musím to vyslat, protože bych nedobrzdil. Tahám to jako kráva, v letu děkuji klukům z Ghostu za lehoučkýho PathRiota… a dolítnu to do dopadu. Uff, jsem zralej na výměnu trenek, fakt jsem se málem pos… Seb, německý novinář, co jel za mnou je na tom úplně stejně. A guide? Ten se řeže smíchy až se popadá za břicho :).

A mimochodem, když ti guide řekne: „the red stuff is really slippery when wet“ (ta červená země za mokra fakt hodně klouže), věř mu, já to podcenil a už jsem ležel, chvíli vypnuto a helma mínus. Proto s sebou rozhodně doporučuji velkou helmu (integrálu), nejen na skocích se budeš cítit bezpečněji.

A co se týče drah, tak těch je tu tolik, že ani nevíš kolik. Za tři dny ježdění jsme měli možnost objet jen jejich malou část. Jsou zde super zábavné skoro bikeparkové lajny, ale také drsné sjezdové dráhy, stejně tak i traily, které připomínají Rychleby. A rychlebský Wales je ve srovnání s nimi jednoduchá flow tratička, za deště jsem část jedné takové trati musel snést, protože riziko, že se rozbiju se limitně blížilo jistotě. Nejvyšší pasáže tratí připomínají Alpy, nechybí ani kravičky, takže když si uděláš fotku, málokdo ti uvěří, že nejsi v Saalbachu.

Madeira samozřejmě není jen ježdění, je to i chutná kuchyně, mořský potvory, ryby a ovoce. A pití, kromě již zmíněného vína je zde i poncha, místní specialita, rozmačkané ovoce s medem, cukrem a alkoholem. Fakt dobré! To musíš ochutnat, navíc každý bar jej připravuje trochu jinak.
A pokud jsi fanda do surfingu na vlnách, tak ani tebe Madeira nezklame, vlny jsou zde skoro pořád a chodí fakt pěkně. Jen ten přístup k oceánu není úplně zadarmo, tam kde nejsou vysoké útesy, jsou hotelové komplexy a jejich soukromé pláže.

Ač je Madeira kdesi u Afriky, tak patří k Portugalsku, tedy do Evropské unie a cestovat sem můžeš i na občanku. Ceny jsou zde mírné, srovnatelné s českými. Ani letenka není problém, při včasném zabookování se dostáváš na velmi zajímavé ceny. Madeira rozhodně stojí za návštěvu, až budeš plánovat bajkovou dovolenou je to rozhodně tip na zamyšlení.

A nyní je čas na rozhovor s Johnem Fernandesem, který patří k nejstarším bajkerům na ostrově a také je jeden ze zakladatelů Freeride Madeira.

Ahoj Johne, Madeira u nás rozhodně není tak známá Kanárské ostrovy. Prosím, řekni nám zásadní důvod proč navštívit Madeiru?
Madeira získala v roce 2015 přední umístění v World Travel Awards mezi ostrovy, které stojí za návštěvu a to již něco znamená, není snadné dostat se na špici tohoto žebříčku!
Madeira je jednou z nejstarších evropských turistických destinací a to především díky mírnému podnebí. Průměrné teploty jsou zde 15°C v zimě a 26 °C v létě – ani horko, ani zima – ideální podmínky pro odpočinek. Navíc jsou zde koncentrována místa, která jsou podobná jako jinde na světě. Stačí 4 hodiny letu ze střední Evropy a dostanete se na malý Nový Zéland, kde můžete zažít s poměrně nízkými náklady mnoho outdoorových aktivit, potkat příjemné místní obyvatele a navíc je super bezpečné prostředí.
Madeira byla v minulosti známá jako cíl pro důchodce a páry, máme zde pořekadlo: „Madeira for the newly wed and nearly dead!“ (Madeira pro novomanžele a téměř mrtvé!) a to může být hlavní důvod, proč Madeira je méně populární než Kanárské ostrovy mezi sportujícími lidmi.
Za poslední dva roky se ale věci změnily! Společnosti nabízející aktivní trávení dovolené, jako je naše Freeride Madeira, vyvinuly a vytvořily strukturu pro nový typ cestovního ruchu na ostrově a investovaly spolu s místními úřady do reklamy, Madeiru prezentujeme jako destinaci pro trávení aktivní dovolené.

Přejděme k bajkování a místním tratím. Kdo jsou vlastníci pozemků na nichž traily leží? Jsou soukromé nebo veřejné? Dostali jste nějakou podporu od místních úřadů?
Dráhy na Madeiře leží jak na soukromých, tak i veřejných pozemcích! Freeride Madeira je v kontaktu jak s místní vládou a, tak samozřejmě i s vlastníky pozemků. Na vše máme povolení pro výstavbu a údržbu stezek.
Veškeré náklady na výstavbu a údržbu jsou 100% financovány naší společností Freeride Madeira Investment. Investice bereme jako vklad do budoucna a jako rozšíření MTB. Občas jsme měli nějaké sponzory i na stavbu stezek.

Jak jste našli všechny trasy? Jsou to starobylé chodníky nebo jste je nově vybudovali od píky?
Jako jeden z nejstarších bikerů na ostrově jsem začal jezdit na horském kole na mnou postaveném trailu blízko domova, takže trailbuilding byla část mého já od mých prvních krůčků v MTB. Byl jsem také jedním z organizátorů místních sjezdových závodů, protože mě vždy bavilo hledat a stavět nové lajny pro závody.
Madeira je tak hornatá, že první osadníci museli postavit cesty pro dosažení různých oblastí ostrova, vznikla tak velká síť starých stezek a my jsme za posledních 12 let našli a obnovili mnoho těchto zapomenutých cest a dali jim nový život pro horská kola. A díky tomu teď můžete zažít některé z nejdelších a krásnějších stezek ukrytých v hluboko v srdci ostrova.
Na soukromých pozemcích máme většinu tratí postavené na zelené louce, díky tomu jsme mohli postavit velké klopenky a skvěle navazující skoky.
Je zde i mnoho otevřených hřebenů plných stezek s epickými výhledy do krajiny a dokonce přírodní tunely, tratě zcela skryté vegetací. Síť stezek zaručuje neuvěřitelné množství různých terénu. Staré chodníky jsme hledali za pomoci starých vojenských map, trochu za pomoci Google Earth a díky znalostem místního prostředí.

Kolik lidí se stará o traily?
Na tomto místě bych řekl, Freeride Madeira je zodpovědná za cca 80 – 90% údržby a výstavby stezek, zbytek mají na starosti místní jezdci, MTB kluby a další MTB společnosti, které provozují podobný byznys jako my.
Freeride Madeira zaměstnává jednoho místního bikera jako trail buildera, jeho úkolem je budovat a udržovat stezky 5 dní v týdnu, ten má navíc k ruce jednoho pomocníka.

Jak zkušení musí být jezdci, aby si užili stezky na Madeiře? Jsou tyto stezky vhodné i pro začátečníky?
Madeira má více než 300 km tratí odlišných úrovní obtížnosti rozšířených po celém ostrově.
Na našich tratích si užil jak 6-letý kluk, který zde byl poprvé na horském kole, tak i známý jezdec Světového poháru Josh Bryceland.
Užít si většinu z toho co Madeira nabízí vyžaduje průměrný a vyšší úroveň dovedností, protože některé trasy můžou být velmi technické. Ale na druhou stranu, v současné době Freeride Madeira buduje stezky pro všechny a naši průvodci vám doporučí nejvhodnější trasy podle skillu a typu vámi preferovaného ježdění.

Jaký kole je ideální na ježdění na Madeiře?
Určitě je to enduro kolo se 160 milimetry zdvihu.

Které období v roce je nejlepší pro návštěvu Madeiry?
V období od září do poloviny května, kdy nejsou stezky zarostlé a terén není tak vyschlý a prašný. To se pak nedá jezdit ve vláčku za sebou. Jinak je ale dobré jet na Madeira kdykoliv!

Jezdil jsi s mnoha slavnými jezdci, kdo je tvůj nejoblíbenější?
Jezdil jsem bajkoval s mnoha idoly a známými jezdci, no prostě žiju si svůj sen!
Musím přiznat, že jsem si nejvíce padl do oka s Brendanem Faircloughem, je plný pozitivní energie a ani trochu namyšlený, je super přátelský!
Jezdili jsme zde na Madeiře spolu se jeho kámoši z domova a byly to ty nejlepší jízdy, co jsem kdy jel. Sledovat ho na dráze je zážitek, hrozně mě to posouvá, když vidíš, co vše se na trailu dá dělat. Máme dohromady naplánovaný super cool projekt, takže dávejte pozor na Brendoga a jeho drcení Madeiry! Bude to již brzy.

Ukazoval jsi nám novou trať, kterou jste s Brendogem stavěli, řekni nám něco víc o tom. Kdy ji bude Brendan jezdit poprvé?
Je mě líto, ale nemohu říct žádné další info…

Kdy jste Freeride Madeira založili? Kolik zaměstnanců máte teď? Jaké jsou vaše další plány do budoucna?
Začali jsme v roce 2009, Freeride Madeira tehdy začala organizovat vývozy kol a cyklistické kempy s místními obyvateli.
V roce 2010 jsme vyrazili na dovolenou do Alp společně s zakladateli Freeride Madeira, Filipe Caldeira, John Fernandes a Roberto Chaves, dva týdny jsme cestovali a jezdili na kolech. Teprve zde jsme si uvědomili obrovský potenciál, který v sobě skrývá Madeira jako cíl pro horská kola.
A v následujícím roce jsme se začali věnovat více cestovnímu ruchu, vytvořila se větší síť stezek, pořídili vhodné dodávky a přívěsy, zařídilo vhodné ubytování pro jezdce. Jakmile bylo toto hotovo, začali jsme spolupracovat s MTB médii, profesionálními sportovci a kameramany, tak abychom podpořili naši společnost a Madeiru. Výsledkem je velmi pozitivní a nyní můžeme říci, že Madeiru je jedna z nejlepších celoročně fungujících MTB destinací na světě.
Naše společnost se skládá ze nás tří zakladatelů, pěti průvodců, manažera, mechanika, trailbuildera a tří řidičů. Plány do budoucna jsou větší a lepší síť stezek plus vše k tomu příslušejícího a také organizovat různé typy mezinárodních MTB akcí. Ale přitom zachovat udržitelnost prostředí a původní jeho ráz.

Díky za rozhovor a ať bajkování na Madeiře jen zkvétá.

Foto: Jan Kasl, Marius Maasewerd