Test: Author Ninja DH Team 2016

Autor: Čert, kategorie: Test, vydáno: 12.7.2016

Český sedmadvacítkový sjezďák a hned v tom nejlepším olepu v testu uvnitř. Author Ninja DH Team 2016 prošel Čertovýma rukama a zde jsou jeho zkušenosti.

Ninja DH se stal poměrně oblíbeným sjezďákem všude možně po závodech v ČR, takže větší kola prostě musely přijít. A jaký jsou? A nakolik se vyplatí pořídit nejvyšší model?

Už 26 verze Ninja byla zá-bav-ná. Kolo co pěkně hopsá, hodně toho požere a docela slušně jede. No a větší kola udělaly jednu věc. Ninja Dh je o trochu míň obratný. A asi o milion procent rychlejší.

Ale jedno po druhém. Do testu jsem si vybral nejvyšší a nejdražší model sjezďáku. Ten je pro 2016 úplně stejný jako loni, asi nebylo co měnit. Ad nejdražší… 104 tisíc není za kolo málo. Ale ono to vzhledem ke konkurenci není ani moc. Protože za kilo dostanete kolo, které je doopravdy osazeno tím nejlepším, co můžete na sjezďáka nalepit. Ostatně taky proto je váha testovaného modelu lehce přes 16kg bez pedálů, zváženo.

Celé kolo je komplet naladěno ve Sramu. A vůbec ne ekonomicky. Vzduchové tlumení jak vepředu tak vzadu, Boxxer World Cup a Vivid Air R2C, sedmirychlostní pohon X01DH, Brzdy Guide RS. Výjimkou jsou jenom ultralehké hliníkové kliky E13 s nepadacím převodníkem a potom výplety a kokpit Spank Spike. Jako třešnička na dortu fantastické pláště Maxxis High Roller II ve směsi 3C MaxxGrip. Ve středu pláště SuperTacky směs, na krajích ještě měkčí. TY VOLE! Ono to tak drží! Už z pohledu do katalogu člověk pozná, že tohle kolo chce závodit. A taky že už na něm vlastně není co ladit. To je asi taky jediná slabina osazení Ninjy DHT, jakékoli ladění není potřeba. A nebo by bylo faaakt drahý.

Problematika vzduchového tlumení na sjezďáku se řeší už dlouho. Za mě? Je to super. Největší výhoda vzduchu totiž vždycky je a bude možnost nastavení která mi víceméně změnila pohled na sjezďáky. Vždycky mi přišly enduro a fr kola zábavnější a obratnější, protože odezva jakou vám nabídne vzduch nafoukanej třeba na 20% sagu, je při skocích a v klopkách fakt super. Nejede ne houbě nacucaný vodou, ale megazábavný a rychlý mašině. A přesně tohle umí vzduch u Ninjy DHT. Nafoukání spíš na tvrdo možná víc drncá, ale o moc víc jede a o moc líp skáče a vůbec. A když to bude drncat moc, prostě před jízdou ufouknete. Jo, jediná věc, na kterou je u vzduchu potřeba myslet, je nastavení odskoku. Jelikož se tlumič při delších sjezdech hodně zahřívá, je ve spodní části DH tratě cejtit, že odskok je rychlejší, než byl na startu, takže kolo víc kope. Proto se nebojte nastavit odskok vyloženě na žehličku, prvních pár metrů bude sice víc ve zdvihu, jakmile se dostane do provozní teploty, už jedem jak s medem. Race feeling 10 z 10!

Když už sem u toho race feelingu, závodění je prostě to, co DH team chce. Vyšší střed, dlouhá zadní stavba s delším předním trojúhelníkem znamenají spíš delší rozvor, navíc tlumení naladěné do rychla. Na jednu stranu to trochu ubere bikeparkové zábavy, na tu druhou přidá spoustu prostoru, kam se dá zrychlovat. Ten nejintenzivnější pocit, který Teamovka vyvolává je ten, že sem pomalej a že to kolo hrozně brzdím. Ono chce jet rychle. A když ho nebudete brzdit, dokáže to.

Co se týče spolehlivosti, zatím jsem nedostatky nezaznamenal. Všechno chodí a jezdí jak má. Bikeparková sezóna ale teprv startuje, takže se můžete na podzim těšit na shrnující dlouhodobý test a seznam toho, co všechno na tomhle drahým kole dokážu zničit a finančně se zdecimovat!

Do tý doby, je Ninja DH Team 27,5 primárně rychlý závodní kolo, co zaručí hrozně moc rychlý zábavy. Fantasticky osazený za relativně slušný peníze v porovnání s konkurencí.