Report: tým GT KUR sport zakončil v Klínech letošní sezónu

Autor: Milan Myšík, kategorie: Report, vydáno: 13.10.2016

Honza Vaner, Milan Myšík, Ondřej Fiala a Martin Krsek. To byla čtveřice jezdců na startovní listině posledního závodu České Enduro série v Klínech. Nová lokalita znamená nové možnosti, a tak jsme byli natěšení, s čím na nás pořadatelů přijdou.

Sobotní trénink ryze endurový, všech 5 rychlostních zkoušek jsme projeli jen jednou za ztížených podmínek deště, mlhy a teplot maximálně 5 stupňů. RZ byly dlouhé a hodně na fyzičku. 1. a 5. na místním bikeparku, který se jeví jako příjemné svezení pro každého, ovšem v racemodu, to byly 4, respektive 3 minuty v absolutním komatu. Pumtrackové boule a klopenky, střídaly rovinaté traverzy. 2. RZ byla v černé hrabance, kde nechyběly opět šlapavé úseky, ale člověk musel prokázat i trialové dovednosti, které na mokru a blátě každý neměl. 3. RZ byla po cestě s výhybkami do lesních traverzů, kde nechyběli oslizlé kameny ani kořeny. Čtvrtá RZ byla nejdelší, co se kdy v ČR vůbec jela. V závodě u nejrychlejších měla rovných 9 minut, což už je pořádná porce.

Po sobotním závodě zůstal doma Martin Krsek, který stále nemůže doléčit zraněný kotník ze Špičáku, a taky Ondra Fiala, kterého skolila chřipka.

Mezitím co Vanik to odpálil v noci ve stanu na louce, Myšák volil cestu domů na přespání. Večer ještě rychle přezouvali na mokré pláště do nedělního bláta, aby to co nejvíc čistilo a drželo. Do nedělního závodu za severského počasí tedy deště, mlhy a teplot kolem nuly v 9 hodin vyrazil pouze se čtyřkou Honza Vaner a s číslem 8 Milan Myšík. A vzhledem k tomu, že to bylo velmi bezpečné, nikde žádné klacky, slizké listý ani kameny, tak oba pro jistotu zvolili malou helmu Uvex Quatro.

Závod byl specifický hned od startu, jelikož se startovalo do první RZ bez transferu, což znamenalo dát si pár sprintů na zahřátí. Poté na dvojku tlačení, fyzicky nejnáročnější druhá RZ, opět transfer po svých zpátky do centra dění, kde byla parádní občerstvovačka, na které nechyběl ionťák, teplý čaj, rum, domácí koláče, bábovky, pizza, koblihy, tyčinky, a spousty dalších dobrot. Za to poklona dámám, co si s tím dali takovou práci. Rychle ostříkat vapkou kola a hurá na trojku, pak následoval necelou hodinu transfer, na kterém nechybělo ani tlačení. 4. RZ měla 9 minut v podání nejrychlejších. Šlapavé úseky, vystřídal kousek sjezdové trati do Meziboří, následoval dlouhý traverz, jenž byl v některých místech dost úzký, kde se člověk nesměl podívat dolů. Po 4. RZ přesun pod lanovku, lanem na 5. RZ, ostříkání kola a hurá do poslední RZ, která svědčila hlavně fourcrossařům. Poslední výjezd byl taky lanovkou. Celý závod měl přes 30 km s 1500 metry převýšení.

Vanik zajel RZ 4, 4, 2, 6, 10, což mu v součtu časů dalo nejlepší výsledek letošní sezóny 4. místo!

„Klíny do koulí jsem si vrazil na 4. RZ. Jinak byl závod velmi pěkný. V oblasti se vyskytovalo klasické severské klima, takže byla zima jak v prdeli a my jsme se Startérem k sobě ve stanu tulili. Musím tento závod opravdu pochválit a to z několika důležitých důvodů. Pivo Chotěbor za 9,90 Kč to můžem! Nejlepší občerstvovačka plná domácích koláčů, například od paní Trundové, pěkné a klidné zázemí areálu Klíny (příště by bylo dobré pro více chvály, kdyby šla dohodnout sprcha třeba ve sportovní hale, pro socky ze stanů). V neposlední řadě pak velmi fyzicky a technicky těžké tratě na klasickém Krušnohorském podkladě z tlejícího listí, kterým na obtížnosti přidaly víkendové a předvíkendové přeháňky. Mě tyto podmínky po letech tvrdé dřiny poměrně sedly a opatrnou jízdou bez pádů jsem si dojel pro nejlepší výsledek této sezony v Enduroserii.“

Myšák, kterému podmínky ani RZ opravdu neseděly, zajel ve všech druhý, jen ve trojce pátý. Celkově mu to dalo na slušné 3. místo, se ztrátou 5 s na dvojku.

„Vůbec ale vůbec se mi nechtělo jet. Na mokru mi to nejde, zimu nesnáším a čekal jsem, jaké trápení to bude. To se potvrdilo. Výstupy a pády byly na denním pořádku, nejvíc jsem to zapíchl ve dvojce na cestu. Naštěstí chybovali, padali a klouzali všichni (krom Vanika) a i přesto, že jsem se necítil úplně v nejlepší kondici a šlapal spíš z povinnosti, to dalo na skvělé 3. místo. Ve finále tedy velká spokojenost, především posun výkonnosti závod od závodu po mém návratu. Díky pořadatelům za novou lokalitu, která má velký potenciál.“