Report: Vánoční finále ve Finale Ligure

Autor: Roman Vacek, kategorie: Report, vydáno: 6.1.2017

Jak trávíš vánoce a konec roku? U televize a u stolů prohýbajících se pod horami jídla? Roman Vacek, a nejen on, slaví vánoce a konec roku jinak. Poslední tři roky zakončuje na pobřeží Středozemního moře ve Finale Ligure.

Vánoční Finale

Tak se mi ty vánoce zase vydařily – sluníčko, príma parťáci, parádní traily. Třetí rok po sobě trávím konec roku v bajkerským ráji na pobřeží Středozemního moře. Začlo to na Trilogy, tam má člověk spoustu času na povídání s ostatníma. Třeba o tom, kde je pěkný ježdění. Už ani nevím, do kterýho kopce jsme si to tak v pohodě tlačili naše závodní speciály, ale právě tam mi kluci řekli, že jezděj na vánoce do Finale a že to je fajn. Tihle dva borci byli zajímaví nejen tím, že mi připomínali Rumcajse, ale oni dali celý Trilogy na frýrajdovým Demu…takže díky Zdeňku Kulhavýmu a Honzovi Kuldovi nemusím sedět celý svátky u stolu plnýho jídla a chlastu, koukat z okna do mlhy a nadávat na počasí.

Co dělá správnej bajker o vánocích – chlastá!

Vyrážím 24. večer, nebylo těžký dětem vysvětlit, že k nám Jéžíšek přijde už odpoledne – některý jsou už plnoletý. Tím pádem jsou silnice vymetený a celej rok pak při čekání v zácpách vzpomínám, jak se mi to o vánocích jelo. Počasí je v tuhle dobu už tradičně výborný, místní gajdi říkali, že poslední čtyři roky mají spoustu práce a sehnat šatl na vývoz není jen tak. Většinou svítí slunce, občas docela silně zafouká a ve stínu bývá zima. Dole u moře nejčastěji krátký rukáv a kraťasy, nahoře to chce bundu. V noci bejvá zima. Zvlášť, když stanujete na Terre rosse ? to je plac v Localita Mania, kde se dá kempovat zadara. Já mám raději teplo a výhled na moře, proto parkuji přímo u pobřeží vedle silnice. Ráno pak obdivuji vláčky silničářů (zdaleka ne všichni jsou vyšvihaní) a přemýšlím, jestli se nemám přidat aspoň k těm, kteří začínají den během. Zpravidla to vyhraje další kávička.

Traily jsou většinou suchý i když letos jsme jezdili i od Nato base a tam se začínalo v blátíčku od tajícího sněhu. Ježdění blíž u moře obnáší víc šutrů a techniky. Převýšení kolem 300m, výjezdy v pohodě po silnici. Optimální doba je tak od 9 do 16 hod. Vývoz na celej den stojí 45 EURO, dá se i jednorázovka k Nato base za 10. A lidí na kolech je tu fakt spoustu, na některejch šatlovacích místech až moc hodně – než nás vyvezli k prvnímu trailu, tak jsme potkali 11 dalších dodávek s kárama na kola, který se už vracely dolů.

Mapy jsou k dispozici na Trailfork, bike-map nebo interaktivní mapa oblasti na stránkách bikehotels finale nebo tak nějak. Spousta místních nabízí nejen vývoz s průvodci, ale i ubytování v apartmánech. Silnička se taky hodí, ale na pobřežní rovině je třeba počítat s větrem a silným odpoledním provozem, naopak klidné jsou silničky vedoucí do kopců. Další možností je skalní lezení – hlavně plotny a dírky. V létě bych na ligurský riviéře chcípnul, ale od podzimu do jara pohoda.

Nato base 1000m

Svačinka nad Varigotti – DH Women

Ráno jsme vyjeli tam vzadu na pobřeží, 3 hoďky jsme se sádlili vzhůru a teď nás čekají 2 hodiny trailování

Po hřebenu Mt.Accuto se vrátíme k moři

Vodsuď už moc tlačit nebudeme

Vod tamtaď jsme přijeli

Ionťáky po dojezdu