Fotogalerie: Špičákem s Letákem s foťákem

Autor: Petr Leták, vydáno: 26.9.2017

Reporty ze Zadova už byly dva, jeden náš redakční, jeden přímo od vítěze. Trochu jiné nahlédnutí do posledního závodního dne Enduroserie přináší Petr Leták. Ten si na celou neděli sehnal fotografa, kterým byl Tomáš Thürl, aby ho provázel všemi fázemi závodu.

Neděle ráno. Po předešlém večerním prologu, kde jsem jel na jistotu, ale propadl se dost hluboku ve startovním poli, mám trochu obavy z nabité konkurence, navíc bláto nepatří mezi mé oblíbené povrchy. Cítím se ale fajn, forma je, takže palce nahoru a jdem na to!

Čím větší je ráno zima, tím déle mi trvá než začně tělo trochu poslouchat. A tak přichází na řadu ranní strečink, tentokrát byl trochu delší než obvykle, zbytek dokonnčím na transferu na 1.RZ.

Michale, na té čtyřce jedeš okolo pařízku, nebo horem přes něj? Víceméně jsme se jenom shodli na tom, že je nám dost zima a že startujem asi až za hodinu

Bidon, duše, nářadí…do kapes nastrkat nějaké tyčinky a jde se na to. Můj slash se nemůže dočkat prvního bahýnka!

První RZ byla teda něco! V tréninku mám jizdy kdy nevyšlápnu a projedu všechny odkloněné pasáže čiště a pak jízdy, kdy to připomíná spíš koloběžkování než cyklistiku. V závodě to celkem jde. Lehka stopka o strom, otočené sedlo, nohama to vracím zpět za jízdy. V těžkých pasážích na mě diváci řvou dobře jede růžovej, potěší! Bohužel předjíždim prvního kluka v místě, které se k tomu vůbec nehodí. Ve spodní šlapavé pasáží beru ještě jednoho, díky tomu jdeme na hubu oba, sbíráme se a dojíždíme do cíle. Zbytek závodu už bude určitě lepší!

Skvělý způsob jak se zabavit při jízdě do kopce na další RZ je kamarádům mačkat brzdové pačky nebo shazovat teleskop dolů, to mě nepřestane bavit nikdy!

Druhá RZ už je na jiném kopci, na Pancíři. Je trochu šlapavá, vlastně trochu dost. Ale chytám konečně rytmus, tělo začíná být zahřáté, jedu víc hlavou. Horší než první RZ to totiž být nemůže?Foto je z RZ1

Trojka. Na tuhle RZ se těším. Pořád se to kroutí pod lanem pravá, levá, pravá levá. Hrabanka drží dobře, ale v každé zatačce jde rychlost do nuly, takže se vlastně pořád šlape…z pravý zatačky šlápnu, z levý.....a tak dále. Jsem v cíli, tohle celkem šlo! Nohy ale začínaj být trochu kyselý

Čtvrtá RZ. Wyn letí hrozně. Už v tréninku to byl zažitek za nim jet. Oba pláště má nahuštěné asi na 2,5 atmosfery a odpružení tvrdý jako beton. Občas nad tim terénemen jen tak levituje, občas jede uplnej no control… nevim, kde bere grip, ale v cíli bere 4. místo. Dost dobrý! Wyn mi v téhle RZ dáva jenom 3 vteřiny, takže sem asi taky chvíli levitoval

Poslední RZ je zase v bikeparku. Nahoru se jede lanovkou, těšim se na ní! Z velké částí vede po sjezdovém štrůdlu......jen ta cesta nahoru, 20 min. v zimě a dešti na lanovce mě neláká. Naberu nějaký jidlo na občerstvovačce do kapes a vydávám se na ni. V poslední RZ už je trochu únava, ale jedu co to jde. Párkrát mi to klouzne a málem se zabiju, ale stojej při mě všichni svatý a jsem dole živej zdravej!

Wyn je zajímavej kluk. Trávim s nim dva dny a dost mě překvapil. Tichej, skromnej pohodovej Novozélanďan, kterej nezkazí žádnou srandu. Pořád do něj rejpu, že neumí wheelie a on dělá, že to přední kolo nejde odlepit od země, ať ho to prej naučim.

Čekáme na výsledky, odhaduju se tak do druhé desítky. Bahno opravdu nepatří mezi mé oblíbené povrchy…, ale jak tak koukám, tak nikdo ho moc nemusí. V cíli 6. místo v elitě, kousek od podia, ale já jsem spokojený, jdu vítězům zatleskat, zasloužej si to, nebylo to lehký!