Test: Lapierre Spicy 327 je polosjezďák

Autor: Čert, kategorie: Test, vydáno: 13.10.2017

Když se řekne Lapierre, automaticky se většině lidí, co v gravity odvětví trochu tuší, vybaví Nico Vouilloz.

Ti co tohle jmeno neznáte, tak je to člověk, co v devadesátkách zajížděl Palmera a spol. ve sjezdu. (Ti co neví kdo je Palmer by si měli přetáhnout spodní ret přes hlavu a polknout.) Každopádně, Nico se ze sjezdu přesunul k enduru, ostatně jako asi všichni. A nás zajímalo, jaké se vytvořil kolo na svůj závodnický „důchod“. Abychom byli korektní, tak Nico je teď zaměřen více na ebiky, brrr, ufff…

A tímhle kolem je právě Spicyna. Kolo, jehož hlavním cílem má být co největší legrace na co nejtěžších trailech. A zároveň co nejnižší čas, za který tyhle traily sjedete. Tak uvidíme.

Do ruky se mi dostala nejlevnější hliníková verze Spicy 327. Hliníkový rám dává 165mm zdvihu díky osvědčeném lapierráckém systému OST+, což je víceméně klasický čtyřčep naladěný tak, aby jel trochu líp do kopce a tolik se nehoupal. Nás ale nejvíc baví geometrie. Na té je totiž vidět, že člověk co tohle kolo vymýšlel, umí jezdit hodně rychle a hodně z kopce. Ale při tom nezapomíná že ježdění je hlavně o užívání si srandy. Jo a taky se občas musí do kopce.

Testovali jsme Mko, takže následující hodnoty jsou samozřejmě pro tuto velikost. Na první pohled jsou všechny hodnoty v uvozovkách „na půli cesty“. Reach 444 je přelom kola spíš na zábavu a závoďáku, stejně tak zadní stavba 435 je zase přesně tak na hranici krátké a dlouhé, tzn. rychlost a stabilita z kopce, ale pořád by kolo mělo jít do vzduchu. Hlavový úhel je tradičních 66° a střed je 5 mm pod osami kol, takže ani ne moc nízko, ani ne vysoko. Potěší ale postavená sedlovka s úhlem 75° (to by podle mě mělo být minimum kolik dávat na enduro kola). Ačkoli bylo řečeno že jde o „nejnižší model“, rozhodně tohle kolo není výbavou kdovíjak ošizené. Na první pohled dospělé závodní kolo, 170mm Yari, tlumič s expanzkou, samozřejmě teleskop, 1×11 Sram NX, brzdy Shimano Deore jsou „v pohodě“, ráfky od Mavicu. Drobnosti jako kokpit sedlo atd. si samozřejmě dělá Lapierre (potažmo Nico, protože je na všem možném podepsaný) sám. S poměrně slušným základním osazením teda taky souvisí cena necelých 85 tisíc Kč (i když aktuálně jde kolo ve výprodejích sehnat okolo 65 tisíc).

Co teda dělá všechno tohle „napůl cesty“ (od odpružení až po geometrii) na trailu? Naprosto nekriticky musím říct, že dělá boží kolo. Od prvního nasednutí vím, že sedím na sjezďáku. A o to víc mě překvapuje, jak skvěle se na tomhle kole jede do kopce. Teda skvěle, skvěle by se jelo kdybych si mohl zamknout tlumič, když vím že mě čeká hodina po šotolině. Tady má osazení 327 asi jedinou výtku, použití tlumiče Super Deluxe R, který má R jako odskok, ale nic víc. Žádné zamykání. To na jinak super osazeném závoďáku hodně zamrzí. Tím ale vážně výčet negativ v osazení končí. No a vlastně i výčet negativ celkově.

Ono se totiž Lapierru nějak povedlo udělat kolo, které je přesně veprostřed všeho, že je vlastně mega super skoro ve všem. Z kopce je Spicy neuvěřitelně klidná a rychlá, ale když přijde zatáčka nebo místo, kde se dá odpálit do vzduchu, prostě to jde. A když dopadnete, máte pod sebou zase sjezďák se spoustou jistoty a skoro bezedným zdvihem. Jízda do kopce v sedě je díky postavené sedlovce prostě boží, ze vzpřímené polohy nebolí záda a šlapání „pod sebe“ je prostě sen. Jasně, asi jsou kola, co budou na sjezdové trati lepší, ale překvapivě jich není moc.

Zadní stavbu se navíc doopravdy podařilo naladit, že toho zobe hodně, ale ne úplně všechno (i v kombinaci s tlumičem bez komprese), takže je poměrně pohodlná, ale zároveň máte pocit, že kolo „jede“. Že vás prostě zbytečně citlivé odpružení nebrzdí. Dokonce je, samozřejmě v rámci jiných čtyřčepů, poměrně slušně efektivní při šlapání. Vzhledem k vyššímu zdvihu super věc.

Ačkoli by se Spicy dalo shrnout tím, že je to super kolo, zaslouží si to trochu rozepsat. Ono je totiž super tím, jak obrovský záběr má. Teda, „záběr“. Jasně, bavíme se o skoro 170mm polosjezďáku, na hladkých a rovných trailech s ním štěstí hledat asi nebudete. Jde ale o to, že je boží jak v bikeparku, kde jezdíte pro zábavu, tak na závodní enduro trati. Ať už si chcete pohopsávat a řezat klopky nebo drtit sjezdovou trať a u toho šlapat i ve vzduchu. Prostě všechno, co může potřebovat člověk, co bydlí ve Francii. Ano, jako jediné kolo, pokud máte ambice jezdit okolo města a sem tam na závody, to asi není. A už vůbec ne s tímhle tlumičem.

Pokud máte ale závodní ambice a za domem obří kopec nebo chcete něco, co se chová jako sjezďák a přitom se na tom dá někam dojet a závodit. Na tohle je Spicy jako dělaná. Prostě sjezdařova představa závodního endura. Za mě jednoznačně super kolo a super zážitek při testování.