Report: WBS Všemina - Kule se vrátil zničenej jak unavená mamina
Autor: Kule, kategorie: Report, vydáno: 10.7.2019
„Zdar, jedem na Všeminu?“, ptám se Pahýla o týden dřív na
Koutech.
„Ty voe já nevím, tam zas budou ti postižení…“, dostává se mi
odpovědi za nápadného cukání koutků.
No dobře, beru to jako ano. Za Brňáky jedem s Blejkem, poslední z kámošů, kterej se mnou letos ještě chce závodit. Na Všeminu sice jede poprvý, ale na WBS není žádnej nováček. Jak velkou celebritu vezu, mně ale dochází až na místě.
První podezření padá, když nám pořadatelé drží 4 volný fleky ve stínu. Divný. Parkuju na ten nejhorší, kam už odpo bude svítit a lezem ven. Blejk se protáhne a hlásí: „No to je dost, žes nás vyvez, dědku!“ Du do kolen. Než se vybrečím smíchy, je už Blejk v obležení fanynek urputně zápasících o podpis. Když už maj vypsanou fixu, začíná dívčí fight o foto: „Já se vyfotím s Blejkem!“ „Ne, já!“ „Co kdyby ste se vyfotily jedna po druhý?“, navrhuju smířčí řešení. „Tak jo, já první..“ „Ne, já první..“ a je to tu zas. Využijem chaosu a nenápadně se vytratíme omrknout tratě.
Oproti loňsku žádná změna. Dvě tratě se společným začátkem i koncem. V prostřední části jedna otevřenější, druhá víc natěsno mezi stromy. Divácky prý ne až tak atraktivní, řidiče ale umí pěkně potrápit. To ostatně potvrzuje i Blejk, kterýmu při pohledu na odkloněný zatáčky plný prachu zabublaj ranní rybičky a mizí v lese. Nečekám, taky spěchám.
Potkáme se zase u auta, kde už nás vítá vysmátej Čenz, kterej si na Všeminu speciálně zkrátil řidítka. Jen bych chtěl podotknout, možná příště lepší zkracovat z obou stran souměrně…jo a sundat předtím gripy. Co neštimuje, doťukne kusem klacku, zatejpuje a můžem jít trénovat. Samo se nabízí najet víckrát prostředky, což taky děláme. Nakonec dvě jízdy komplet a máme hotovo.
Vyzvednem čísla a dem k autu. Ranní vstávání si vybírá svou daň, takže upadám v kufru do mikrospánku. Probouzí mě až pokyn k přesunu na start. Lezu ven, oblíknu a za kontinuálního zívání tlačíme hore. Než se naděju, je tu start. Pořádně mě probere až strom ve čtvrté zatáčce, kterej trefuju načisto malíčkem. Sice to ustojím, ale špatně najíždím do následující pravé, takže noha ven. Samo ju netrefím zpátky a už potřebuju zas levou ven. Tu taky netrefím, takže zbytek prostřední části jedu vycvaklej. Paráda. Pak už jen propumpovat spodek a cíl.
Když se podobná situace opakuje v druhé jízdě, začínám litovat, že sem nejel na platformách. A to ještě netuším, jak toho budu litovat o týden pozděj. Polední pauzu využiju opět k odpočinku, tentokrát mě probouzí, jak jinak, než vysmátej Čenz, slovy: „..ty voe, ti Brňáci furt jen chrápou, dem na to?“
Dem, oblíknout a lezem na třetí štych. Tady je důležitý pohlídat nájezd do jedné hodně zavřené pravé mezi stromy. To samo nepohlídám, zavírám rodla a už si hledám přistávací plochu. Nakonec ale zvládám kontrovat a napodruhé to trefuju. Nohy zase samozřejmě ven, peru se s tím, jak můžu, závěrečnej pumptrack a v cíli zase kroutím hlavou. Trošku uklidnit by to chtělo.
„Tak co, jak vám dou jednoduchý všeminský tratě?“, ptá se Haff a šklebí se od ucha k uchu. Tohle nekomentuju, počkám na Blejka, kterej dojíždí do cíle hodně na divoko a se zaprášeným ramenem. Prej mu v zatáčce vypadly klíče, tak je musel zvedat. Jasně. Rovnou tlačíme na závěrečnou RZ.
Tentokrát sice jedu klidně a trefuju co potřebuju, ale kazím konec a díky tomu opouštím top 25. Čenza měl stejnej problém, ale na rozdíl ode mě vyhrává svou kategorii. Tak konečně se vyplatily ty léta potu a dřiny. Gratulace kámo!
Shážu ze sebe race gear a dem si užít místní skluzavku. Voda v nádrži je teplá jak kafe, takže se tu chvilku plácáme a koukáme na skoky do vody v rámci festivalu FAIR PLAY, který se tu tradičně koná. Pak už je vyhlášení závodu, zaplácáme vítězům a vyrážíme směr domašov. Blejk asi pětkrát zopakuje, že na takovou rychloakci to bylo fakt dobrý a jak je rád, že sem ho vyvez. Vypadá nadšeně a ptá se, kdy se jede další špíl. Prostě living legend.
Já sem taky nadšenej a celkem utahanej. Doma to zapíchnu v křesle na balkecu a probouzím se až někdy kolem třetí ráno…to se pozná fakt dobrá akce! Díky všem!
Podpořte autora mikroplatbou a kupte mu pivo! Vaše gesto ocení jeho tvůrčí úsilí a poskytne mu motivaci pro další práci. Pomozte udržet kvalitu obsahu a podpořte naši tvůrčí komunitu. Vaše podpora je cenná a oceňovaná.
Můžete poslat jedno, dvě piva, jedno pětipivo a nebo jakoukoliv částku.
Děkujeme za vaši velkorysost!
Zde je stručný návod, jak zaplatit pomocí QR kódu:
- Otevřete platební aplikaci a vyberte možnost "Skenovat QR kód".
- Nasměrujte kameru na vybraný QR kód výše.
- Potvrďte platbu a zkontrolujte informace.
- Dokončete platbu.