reklama

Report: WBS Otrokovice - otvírák závodní sezóny

Autor: Čert, kategorie: Report, vydáno: 10.4.2019

Závodní sezóna už je tady. Pro většinu moravských závoďáků zaměřených na jízdu směrem dolů je otvírák závodní sezóny tradičně první kolo závodů Wood Bike Series. To se po třech letech, kdy seriál startoval závodem v Bučovicích, vrátilo zpět na místo úvodních kol, do Otrokovic na kopec Žlutava.

Borci z Bikecore Otrokovice se nebojí kopnout do hlíny a pro letošek naladili obě tratě,na kterých se jely 4 rychlostní zkoušky zase do nesmyslu. Rychlé šlapavé úseky s nálety do obřích kompresí v dolíkách, odkloněné zatáčky plné prachu a tohle všechno proloženo asi tisícem horizontů, které pokud si popletete, skončíte místo na bedně v bedně. Nebo spíš zapíchlí i s kolem někde v ostružinách. Vyčarovat dvě pekelně intenzivní tratě, kdy na obou strávíte cca minutu a půl, to už chce pořádnou dávku skillu. A ten tady kluci mají evidentně nejenom v pití slivovice. Ale to předbíhám.

Otrokovický závod měl tentokrát netradiční rozvržení, protože hlavní závod se jel až v neděli. To znamenalo hned několik věcí.

  1. Trénink se odehrával v sobotu
  2. Pro ty z nás, kteří musí být na dvou až třech místech zaráz to byla super možnost odjet si v sobotu ilegální… teda vlastně vůbec nikde nebýt a nic tam nejet a ta vzdálenost taky nesedí
  3. Tradiční sobotní pijatika v rámci zapíjení závodu proběhla už před závodem, takže spousta jezdců měla možnost naskočit do závodu netradičně se značnou kocovinou.
  4. Pro Kuleho nebyl tenhle stav žádná novinka, protože ten zbaběle trénuje a hrdinsky leje i když je tréning v pátek a závod v sobotu. Takže nástup do závodu pro nespočtu piv je jeho silnou parketou a mohl se ukázat jako značná výhoda.

Jak říkám, v sobotu bylo potřeba si s kámošema projet ne úplně oficiální traily a změřit si u toho čas, v neděli zbyl čas na WBSko. Když přijíždím v neděli ráno, z husté mlhy se nejdřív vynořily Otrokovice, pak Kynologický Areál, kde je depo závodu a pak se okolo mě začaly objevovat postavy závodníků, mnohdy v dost zabahněném oblečení. TVL, co se tady včera stalo? Když jsme byli v týdnu s Malochem projet cvičně tratě, bylo teda extrémně prašno a kdyby spadlo pár kapek, rozhodně by se to hodilo. Tak ze stanu vytahuju Kuleho, aby mi osvětlil situaci. Ten mi při soukání se ze stanu za zvuku cinkání prázdných lahváčů sděluje, že okolo poledne tady byla absolutní průtrž mraček. Někteří nešťastníci to chytli přímo v lese, někteří odvážlivci šli trénovat odpoledne po dešti. Výsledek byl v každém případě bahno všude.

Jak tak kecáme, začíná se trhat mlha a dokonce začíná svítit i to velký žlutý, než vyřídím číslo tak už není potřeba bunda, jezdíme krátkej-krátkej. Včerejší průtrž byla možná nepříjemná pro trénující, ale boží pro traily. Prach a přeschlá hlína se na obou trailech proměnila v boží plastelínu, do které se guma zakusuje jedna radost. Tam, kde to ještě v sobotu dopoledne klouzalo v prachu to dneska drželo jak přibitý. Boží! Trénujem, jezdíme. Oba traily mají okolo minuty a půl závodního času. Jednička začíná pár metry šlapání, sešup do ďolíku, komprese, výskok z ďolíku, levá, pravá v prachu kolem břehu (který se dá jet vnitřkem a kde se Honza Holík v závodě božsky rozštípe hehe) pak kličkovaná mezi stromama, boule, horizonty, ostrá pravá, s výskokem z mikro klopenky. Pak prudký levá, velké otevřené zatáčky a už jste dole a jedete si do cíle. Všude to drží a pekelně jede.

Dvojka pak začíná přeskokem klády do důlku, zase kličkovaná mezi stromama, zase zatáčky klopky a horizonty a najednou jste v poměrně prudkém svahu, kam někdo vysypal tak pět tatrovek prachu a někdo v nich vymyslel 3 odklopené zatáčky. Za sucha absolutní průjezd víry, prostě jeď a doufej, teďka za „tak akorát mokra“ mega zábava, pěkně to drží, docela to i jede. No a najednou jste zase v cíli.

Klukům z Bikecore OE se tratě zase povedly. Rychlý, extrémně zábavný, extrémně boží. A překvapivě dlouhý a pokud máte chuť závodit, velmi šlapavý. Mimo tratí se ale Bikecore povedla i organizace, atmosféra je v Otrokovicích tradičně boží, dost tomu pomáhá 11 Kozel, co teče proudem. Fanoušci se tedy nemuseli bát žízně a možná i pro to jich dorazilo fakt hromada. „Jak opravdický závody“, v každé zatáčce, na každém skoku stála početná skupina fandičů, kteří buď čekali na svého oblíbence, a nebo na krev. Co potěší víc než pády?
Chválím zálohované kelímky, zaplatíte pade a máte kelímek na celý den, nikde se pak neválí hromady plastů. Nevím jestli to zachrání planetu, ale je fajn že z toho není nikde nepořádek. Ti největší střelci v čele třeba s přerovským fourcrosákem a stavitelem Standou Michalem pak dokážou startovat s kelímkem za pasem, aby po dojezdu závodu zbytečně neztrácel čas a rovnou měl výčepní do čeho čepovat. Jenom je škoda, že vzhledem ke skvělé vybavenosti stánku nebylo pro závodníky možné dát si na kuráž domácí slivovici, ještě před startem. O to víc, se pak samozřejmě všichni těšili na vyhlášení!

Počasí boží, my tam sypeme závodní jízdy, komentátor komentuje.. .vlastně komentují hned dva, v rámci genderové vyváženosti z trati komentuje i komentátorka Kája, na kterou asi nikdy nezapomeneme. Po hlase velmi sympatické děvče nás zaujalo, když chudák úplně nestíhala sledovat čísla závodníků, takže se dalo jenom odhadovat kdo asi zrovna jede… ale když jel Maloch, zaznělo „Jede Petr Malý, který ale rozhodně není malý…“ No, holt výhoda domácího prostředí…

Prostě se Otrokovice zas vyvedly, já nezajel už tradičně nic, Kule zajel o něco lepší nic. Vyhrál samozřejmě Petr Malý, na druhém místě Jirka Gergel, třetí Radim Novosád, v holkách zvítězila Michaela Šantavá, druhá Abby Neumannová kvůli pětivteřinové penalizaci a třetí Klára Olšáková.
Komplet výsledky hledej na www.bikegeneration.cz

Podobné články

Komentáře

Publikovat jako anonymní uživatel - přihlášení, registrace