Report: česká banda přežila letošní brutální Mountain of hell 2019

Autor: Jan Kasík, kategorie: Report, vydáno: 16.7.2019

Poslední červnový víkend se konal ve francouzském středisku Les2Alpes jubilejní 20. ročník závodu Mountail of hell. Pro ty, co neznají, jedná se o masový sjezd z největšího evropského ledovce, stejně jako závod Megavalanche v sousedním středisku Aple d´Huez. Hlavní rozdíl spočívá ve finálové jízdě, kde na Hellu jedou všichni pohromadě, sněhový úsek je delší a znatelně rychlejší. Jako oslavu 20. ročníku si organizátoři připravili jednu novinku a to navýšení počtu startujících. Letos se tedy z ledovce najednou spustilo přes 1000 riderů, což je záležitost ve sjezdových disciplínách nevídaná.

Závodní víkend začal pátečním tréninkem. Trať kvalifikace, stejně jako závodu, zůstává až na některé detaily stejná. Sobota patří kvalifikačním jízdám, které se jedou z 2600m do 1000m. Startovalo se po cca 150 závodnících, výsledný čas určil pozici na startu nedělního závodu. Tady se dostáváme k výhodě oproti Megavalanche, i když se nepovede kvalda, popř. ji závodník nedojede, stále postupuje do hlavního závodu a má alespoň teoretickou šanci poprat se o přední umístění.

Odpoledne po odjetí kvalifikace následovalo vyhlášení, spanilá jízda bikerů městem a zveřejnění startovních pozic a časů nástupů na lanovku a start.

Nedělní závod začíná neuvěřitelně brzy. Daní za zvýšený počet startujících bylo posunutí časů vývozu lanovkou a nástupu na start směrem dopředu. V mém případě přidělení prvního času nástupu na lanovku a start znamenalo vstávání ve 3 hodiny, nástup na lanovku ve 4 a od třičtvrtě na 5 zevling na ledovci ve 3400mnm a čekání na start v 9 hodin.

Letošní rok poměrně dost poznamenaly vysoké teploty. Na ledovci byl patrný úbytek sněhu a místy prosvítal ze sněhu samotný ledovec, což se ukázalo jako zásadní komplikace. Ráno před pátou byl sníh na ledovci pokrytý skleněnou neuvěřitelně kluzkou vrstvou. O loňském a předloňském sněhu, který byl zmrzlý, nepropadal se a krásně držel, jsme si mohli jenom nechat zdát. Před startem sníh povolil a na sjezdovce se střídala místa ledovatá, rozměklá a zmíněný vykouklý ledovec.

Chvíli po deváté proletěl vrtulník a za doprovodu AC/DC bylo odstartováno. Kompletní pole se hrnulo dolů, velké procento jezdců v absolutním no control módu. V místě, kde končí první široká sjezdovka a následuje zúžení, se obvykle dosahuje top speedu, došlo snad k největšímu hromadnému pádu horských kol v historii. Apokalypsu, kde vzduchem létala kola i lidi, nejlíp vystihne video. Pádu se málokdo vyhnul, někteří byli OK, jiní dost KO, včetně materiálu. Následovali ještě 2 úseky po totálně rozbředlém sněhu, potom pár rychlých úseků. Po jediném výjezdu na trati se najelo do místního bikeparku, který dovedl až do města Les2Alpes. Dříve populární průjezd místní diskotékou vystřídal přejezd auta a pak už následoval sjezd po turistické stezce do níže položené vesnice Venosc. Ten je dost dlouhý, prudký a okořeněný asi miliónem pražců, které se ke konci opravdu dost zajídají.

Trať nejlépe ukáže video od vítěze, místňáka Kiliana Brona, který po několikáté suverénně vyhrál a jeho rychlost je neskutečná! Mimo jiné je to ten freerider, který třeba loni skákal přes peloton Tour de France.

A co na to Češi?

Skupinu ze Špičáku se mnou tvořil Vašek Korabečný a Jakub Zápotocký. Mně se kvalifikace povedla dojet na 102. místě, Vašek po testu přední část Foxího MX chrániče v „zone technique“ přilít na 182. místě a Jakub, bývalý XC závodník, který si vybral Hell k vyzkoušení enduro kola, přijel 668.

V závodě jsme se všichni aktivně zúčastnili hromadného pádu. Vašek praktikoval headshot o mantinel, já si vychutnal dvojitou kosu zezadu přímo v epicentru a Kuba to připlácnul odzadu. Kromě nesčetných naraženin, otřesů a materiálových ztrát se nám naštěstí nic vážného nestalo a dojeli jsme do cíle v pořadí já 144., Vašek 149. a Jakub 473. Bylo super, že po loňském DK reportu přijelo dost Čechů, parta z Brna atd. Rád bych je zde uvedl, ale pořadatel bohužel ve výsledcích neuvádí národnost. Níže na odkazech kompletní výsledky.

20. Mountain of hell bude asi pro všechny účastníky nezapomenutelný a to nejen kvůli hromadnému crashi. Atmosféra závodu je naprosto jedinečná a podle slov ostatních, je to o trochu víc než Mega.
Kdo by se chtěl příští rok zúčastnit, doporučuji sledovat Facebookovou stránku závodu, kde je dobré sledovat zahájení přihlášek, počet míst je totiž limitován a rychle se plní.

Infobox