Untouchable - Michal Maroši na tripu po Švýcarsku

Autor: MRSN, kategorie: Spotcheck, vydáno: 30.7.2019

Michal Maroši společně s bandičkou vyrazil na osmidenní trip po Švýcarsku. Vypůjčená obytka nacpaná po střechu vyrazila vstříc horským sedlům, trailům a zážitkům. Chceš načerpat inspiraci kam jet? Bedekr z MRSNova pera a GoPro kamery je zde.

1. den

Tlačíme Albertem narvanej vozejk Plzně na pokladnu a ptáme se prodavačky, na jak dlouho by ta zásoba dle ní tak byla… Odhaduji vás tak na 4 možná 5 dní, ale nedej bože, že někoho potkáte. Usmějem se na sebe, naházíme plech do šuplat našeho půjčeného adventure auta a vyrážíme na pár dní do Vallis. Petr No Control už to tu má zmapovaný a já tady taky už zanechal stopu.

Celodenní cesta za kormidlem se spaním u pangejtu ve Flimsu a ráno už nám mávají holky v Brigu v triku. Jedem si střihnout warm up run ze Simplon passu podél potoka a slunce svítí, bláto stříká a je nám fajn. Autobusem zpět pro auto a následně divoká kempovačka v kopci v Belalpu je tomu zadostiučiněním. Obytky, stany, wc a fireplace are allowed. Rozděláme čaďák proti komárům, steak a zejtra čavavau.

2. den

Vydatná snídaně a příprava materiálu před gondolou z Blatten. Následně nemálo cross country do středověké vesnice Nessel a přichází naše chvíle dolekopcom směr Brig a 1400m převýšení jízdy. Rohlíky jsou na místě! V Brigu přišla na řadu malá vložka ferraty na kole místo sedáků a estli to někdo zmerčil z druhé strany jistě volal blázinec. Zjištění, že SPDčka sou nej volbou na tuhle atrakci asi není třeba zdůrazňovat. Strašnej uphill do Blattenu s rudou hlavou na krku, vyzvednout vůz a hurá do teplý sprchy v kempu Geschina. Narvaný adráčem sedíme u auta a před spaním přemýšlí Petr nad brufáčem. Nakonec všechno dobrý a na místo brufáče, zůstal jen u plecháče…

3. den

Po pěti hodinách spánku se kroutíme na kavalci s výhledem dalšího dne. Jedeme do Wispeterminemu, káru parkujem u lana, ale jedem po svejch. Nutno podotknout, že zde potkáváme prvního bikera za tři dny, který nám ukazuje zítřejší směr. Šlapeme 2 hodiny na horní stanici bezmála 600 vejškovejch a nohy pálí. Pak přichází naše chvíle – old school downhill, hrabanka a flow!!! Aby toho nebylo pomálu, vydáme se zkoumat nezajištěné akvadukty kousek od kempu. Tady jde však o kejhák a vracíme se do hnízda lásky a pochopení… Dost dobrý den zakončujem jógou a steakem jak víno.

4. den

Vstáváme, nad hlavou chrčí vodopád. Nikam se neženem, snídáme losos a Plzeň. Říká se, že čtvtý den přichází krize, berem dvě lana ze Staldenu. Následuje 300 vejškovejch a hřebenovka. Počasí, které nevymyslíš, v naprosté harmonii a souzněním s přírodou nabíjíme baterie. Kdyby se radost dala krájet, pořežem se. Jedeme, smějem se tři hodiny, sme na top of the world! Za celou dobu potkáme dvě turistky. Co přichází se nedá popsat, nemluvíme, křičíme, křičíme blahem. Nevím jestli za to může Red Bull, ale letím jako pták, neznám hranice rychlosti ani překážek, ovládám bike s naprostou přesností a s citem. Vracíme se ferratou nad Vispem. Pět hodin za beranama a nalepenejma mouchama na zubech je to, o čem se mi v noci zdálo a chtěl bych znovu.

5. den

Je po dešti a slunce se dere z mraků. Na talíři tuňák s chilli, platíme kemp a místní vínko, dnes bude dlouhý den. Přejíždíme do Chandolin. Na infu dostáváme upozornění, že náš plán překročit sedlo není nemožný, ale požehnání se nedočkáme. Stoupáme skoro 500 do sedla botanickou zahradou. V zasněženém sedle ve výšce 2580m ohříváme guláš z jelena. Připíjíme Plzní, že sme tu letos první! Snow bike downhill a několik námořníků po cestě k trailu. Slanění po skalách a konečně se vezem. Ta vůně květin je omračující, zhluboka dýchám. Prostě romantická vyjíždka s holkou místem nikoho se mi vykresluje před očima. Vracíme se do města asfaltem a přijíždíme na bus přesně na minutu. Petr jede pro auto, já tankuju Hopfen Houblon, je mi fajn. Kempujeme v kopci na západu slunce. Spíme v lesíku se studánkou kde stan, obytka i karavan není vítán. Naše postelové auto je však výjimkou. Usínáme s úsměvem s pěnou na kníru:-)

6. den

Slunce prosvítá mezi stromy, vůně přírody nás probouzí. Koupačka v tůni v modřínovém lese. Čerstvá štáva z hrušek, kafe, croissant a bereme pozvánku od Zemiče do Zermattu, který leští frejmy v místním bikeshopu. Vezem se zubatou a na trailu plakát Matterhornu. Další run po svejch a předjíždíme Japonce na elektrokolech. Ty si nás stačí fotit a kroutit hlavou. Zakončujeme pořádným cross country a nohy už jedou naprázdno. Přichází únava a vracíme se do Belalpu. Děláme oheň při západu slunce, steakujem, prohrabujem se záběrama a hrajem kostky.

7. den

Po ránu Petrovi připomínám výhru v kostkách v podobě jízdy na biku z wild kempu do města. Beru trail podél potoka s převýšením přes 500m. Jedu sám hrabankou mezi skálama a přes cestu běhaj veverky, odháním pseudo ovce a nasávám atmosféru. Tuhle výhru si užívám snad víc než milionář z chatrče. Přehopsnem čerstvě otevřený Furka pass a z výhledů nám je špatně. Fotíme, točíme a pomáháme zvednout HDčko kočce, co nezvládla pravou. Odpoledne jsme v Laaxu. Parkujeme v lese ve Flimsu a jsme tu ještě týden před otevřením tak valíme po svejch. Trpíme a zároveň si to užíváme. Dnes zvládáme jen krátký trail, ale line se podél rozbouřeného ledovcového potoka. Tahle sranda zdarma je k nezaplacení! Je čas na relax a odpočinek. Vaříme chilli v parku u jezera a užíváme si předsezónní chill. Jsme rozložený na náhradní díly a štastný jak africký děti. Bez pádu i defektu po týdnu ježdění!

8. den

Ráno skáčem do jezera, které vidíš jen na tapetě bohatého kámoše v obýváku. Na parkovišti rozložíme kuchyň a lidi nás plácají po zádech při pohledu na dva štastné chlapce s handpressem v ruce a nejlepší omeletou na talíři jako vždy! Nemohu se rozloučit a útokem beru ještě mimořádný pumptrack od Velosolutios v centru Laaxu. Serfuju jak král a neznám kamaráda ani konce. Teď už se vážně loučíme a jedem domů. Povinná zastávka ješte cestou v Německu do skateparku ve Fusselu a začíná pršet…

Díííky, bylo to untouchable!
Mrsn

Děkovačka patří:
www.redbull.cz
www.adventureguy.cz
www.gohd.cz