Report: Bajkula Bratislavské enduro, finále Slovenského poháru - byli jsme tam

Autor: Dan Klimeš, kategorie: Report, vydáno: 18.10.2023

Letošní Slovenský pohár v enduru obsahoval čtyři závody - v červnu v Kálnici, pak Košicích, následně v Mýtě pod Ďumbierom a v říjnu v Bratislavě. Z Čech a Moravy to nemáme na Kálnici a do Bratislavy tak daleko, proto by byla škoda nejet. Červnový termín mi nevyšel, tak alespoň v říjnu balím cajky a s dalšíma dvěma parťákama v neděli vyrážíme.

Biely kríž, na traily máš blíž

Závod se odehrává na Bielom Kríži nad Bratislavou. Kopec protkaný velkým množstvím trailů, že bychom mohli závidět. Závodní erzety jsou vypáskované již od soboty, kdy je i povolený trénink. Jak jsem již zmínil - my trénink vynecháváme a dáme to na první dobrou. Počasí nám přeje - na říjen až až, v noci prý spadlo pár kapek, ale v lese to poznat není. Potkáváme pár známých tváří, které si přijedou pro změnu zazávodit na naši stranu hranice, předstartovní atmosféra je skvělé. Rača amfiteátr v Knížkově dolině je dobrý výchozím místem.

Startovat jde od deseti hodin v krátkých rozestupech ve skupinkách kamarádů, kteří měli možnost se společně registrovat. Než zazní startovní výstřel, máme dost času probrat bohatě naplněnou sponzorskou tašku. Tak tady by se mohla česká strana inspirovat! Mytí i mazání na kolo, vitamíny a tyčka do břicha, plechovka Red Bullu, univerzální šátek, slevový voucher do obchodu Bajkula - hlavního sponzora.

Šest kusů, 1200 metrů převýšení, 8,5 závodních kilometrů

3,2,1, start ... čeká nás 27 kilometrů, s převýšením 1200 metrů z čehož je 8,5 kilometrů v šesti měřených úsecích. To nezní vůbec zle. Už na první erzetu projíždíme kolem občerstvovačky. Nakonec je to tak vlastně na každém transferu, což je příjemné. My už ale stojíme před první rychlostní zkouškou. Stejně jako i ty následující vede po stávajících trailech s občasným vybočením mimo ně. Jde tedy o kombinaci přírodních upravených trailů s nízkými klopenkami, občasnými skoky, gapy, krátkými rockgardeny, skalkami a mostky přes potok. Velkou výhodu zde mají domácí i ti, kteří v sobotu potrénovali. Pokud do toho ještě má dotyčný kvalitní xc průpravu má na vítězství zaděláno.

Trochu krutá sranda

První erzeta je dlouhá, šlapavá, vlní se listnatým lesem bez větších záludností. Je potřeba si přišlápnout. Dojíždíme na cestu ke dvěma sedícím komisařům, chceme svěsit nohy, ale oni nás upozorňují, ať ještě dupnem do pedálů, že cíl je až ... Až za tím kopcem a pak ještě téměř jednou tolik z kopce. Tato část je díky prudšímu sklonu výrazně zábavnější. Téměř 2,5 kilometru dlouhá RZ, na rozjetí dobrý. Z druhé již tak nadšený nejsem. Na 860 metrech s malým převýšením a padesátimetrovým klesání mi laktát stříká i z uší. WTF to jako fakt. Trochu krutá sranda. Cestou na trojku, která startuje ze stejného místa jako jednička a pětka, se snažím laktát z nohou vymotat. V bufetu doplňuji ionťák a cukry a jdu na to. Dostáváme info o nějaké skalce na trase, z čehož se vyklube celkem zábavná pasáž.

Přejezdy mezi eRZetama jsou velmi mírumilovné. Kombinace asfaltu a šotoliny dává dostatek prostoru vydechnout a povykládat zážitky. Čtvrtý měřený úsek začínám rovnou dupačkou, lehčím gapem, motání se mezi hustými keři, přes strom nebo po něm, dolů i nahoru v závěru motání se v hrabance v hodně utažených zatáčkách. Pěkná, pestrá erzeta, kterou hned na začátku kazím a pak ještě párkrát, kdy se z přemíry motivace do některých zatáček nevejdu a nad některými pasážemi zbytečně laboruji. Ach jo. Můj feeling je na bodu nula. Potřebuji doplnit energii a srovnat hlavu. Bufet pomůže s prvním, s tím druhým si musím pomoci sám. Ale když nejde o život ... Však s kámoši na kole, co může být víc?! Zbývají poslední dva traily.

Pětka z již známého místa, tuším, co bude následovat. Místy vede po už absolvované jedničce, místy zabloudí mimo oficiální trail, jen ten nedostatek sklonu je potřeba dohnat šlapáním. Bolí to, ale baví to.

To nejlepší na závěr

Před startem do posledního úseku chvíli relaxujeme u ohně a povzbuzujeme ostatní závodníky. Těch se na start postavilo okolo dvou stovek, včetně juniorů a e-bikerů. Není čas, ztrácet čas, cílové pivo již volá. Skoro 1,5 kilometrová erzeta, pěkně z kopce, nejdivočejší ze všech. Hodně míst, které dokázaly při dobře zvolené rychlosti a stopě trail ještě zatraktivnit. V místě, kde už jsem viděl cíl, byl pouze krátký transfer přes cestu a dupačka do dalšího zábavného úseku. Koryto potoka a mostky přes z něj z tohoto trailu udělaly třešničku na dortu.

Do amfiteátru to máme pár set metrů z dolekopcom a šlus. Bageta v ceně startovnýho, pivo za své, vyhlášení výsledků jak tohoto závodu, tak celého poháru a bohatá tombola. Byl to dlouhý den, plný zábavy a poznání nové lokality. Enduro tratě zde byli jiné. Nahrávali fyzicky dobře vybaveným jezdcům, byly příjemné i pro mládež, výhodu měli bajkparkoví jezdci. Ale ve finále si každý bajker našel svoje.

Jaká bude budoucnost slovenského enduro závodění?

Odjížděli jsme spokojení, bohužel však s malým stínem pochybností o budoucnosti slovenského endura. Pojede se i příští rok nebo nepojede? Zákulisní informace jsou všelijaké. Ale dle následujících slov pořadatelů je budoucnost optimistická: "Bajkula Bratislavské Enduro sa tento rok konalo už desiatykrát a tešíme sa, že trate v Malých Karpatoch sú stále obľúbené. Prvýkrát boli zaradené kategórie pre žiakov & kadetov a tešíme sa, že medzi mladými bikermi je toľko fanúšikov disciplíny enduro. Aj preto môžeme povedať, že enduro na BikeFeste v Kálnici, rovnako ako Bratislavské enduro sa budú určite konať aj budúci rok a veríme, že aj Slovenský enduro pohár. Ďakujeme za sezónu 2023 a tešíme sa na stretnutie opäť o rok."

Výsledky

Ženy

1.	KUCHYŇKOVÁ Simona	Okoeverywhere racing	SVK	0:21:01.7	0:00:00.0
2.	SELECKÁ Anna	ŠK Medvedica	SVK	0:23:26.4	0:02:24.7
3.	GALUŠKOVÁ Kristína	Enjoy the Ride Team	SVK	0:23:48.1	0:02:46.4