Tip na trip: Born Dio - MRSN tě provede okolím itaského Bormia

Autor: MRSN, kategorie: Spotcheck, vydáno: 13.12.2023

Blíží se konec léta a mě po více jak dvou měsících sundavají sádru. Kolo mám v autě. Ruka je dřevěná a fasuju ortézu. Jedu na Mácháč, bez lidí. Jedu zjistit, jak na tom po tak dlouhé době jsem. Okamžitě na mě padá opona a stále přeživší vliv osmdesátek. Tady se nic nezměnilo. Kalná voda, hnusný kempy a vše ještě o dost více ošuntělé. Palec bolí a padaj na mě mrákoty, beru roha...

Další den odpočívám a procvičuji unavený komponenty těla. Přišlo mi nové kolo! Tak co teď budu dělat!? Další den brzo ráno vyrážím na Klínovec. Testuji materiál, a to jak šrouby v těle, tak nový systém pružení. Urvu deset jízd až končím sjezdovou tratí. Všechno funguje a bolest přichází až na cestě domů. Další den kupodivu funguju a v hlavě se zrodí myšlenka vyrazit na big moutains...

Trafoi

Spolu s kámošem No Controlem nemáme přesný cíl. Naším cílem je back country, hřebenovky bez lidí a celodenky. Rozhodujem se mezi Šwajcem a Itálií. Nakonec vyhrává Itálie, tam budeme šupito presto. Přespíme v autě u rakouských jezer, kde krávy ráno bučí jak o život. Dopoledne jsme pod Stelviem a najdeme funkční lanovku. Skoro se nepřevlíkáme a doslova běžíme ke kase. Stíháme to ještě před polední pauzou a to za 18 peněz.

Počasí nám přeje a před očima se tyčí ledovec. Je po sezóně a bez lidí. Jedeme turistickým trailem, v jedné ruce řidítko, v druhé foťák. Cpeme se borůvkama a brusinkama. Jsme šťastný, nejšťastnější! Trail nám seslal sám pán bůh, je dlouhej, panoramatickej a část vede lesem. Jedna velká botanická zahrada. V sedle narážíme na otevřenou hospůdku.

Za celé odpoledne potkáme pár starších turistů z Německa. Fandí nám. Spadneme do vesnice, kde trháme ty nejlepší jablka. Cesta zpět se ale mění v noční můru. Stoupáme bezmála 20 km po silnici. Zkoušíme stopovat, nic. Nakonec padám v poslední vesnici do kolen a Petr jede sólo pro auto. Vykroužíme serpentiny na Stelvio Pass a bereme božský view point. Běháme po kopcích jak kamzíci skoro do půlnoci a pak uléháme v autě...

Stelvio Pass

Ach to ráno. Bóže, bóže. Běžíme na východ slunce a spolu s náma pár motorkářů. Snídaně na místě jakou a jaké nevymyslíš. Praktikuji jógu, co mě moje paní naučila.

Tlačíme na top a letíme slavnou panorama trail. Tak jsem se dočkal! Je to tady! Doslova serfujeme na hřebenech a záhy přichází nekonečné kameniště. Stabilizace přestává šlapat, High-Pivot systém nového Slashe naopak začíná fungovat, palec bolí. Brečíme radostí z jízdy i výhledů. Nic nám nebrání v cestě, tedy až na defekt, který řešíme dvouhodinovým vracením se k autu. Na posilněnou dáme klasickej hot dog u slovenské farmářky na Stelviu a repete. Dáme si tu jízdu prostě ještě zas a znova! Počkáme na bus a přejíždíme do Bormia. Večer nás čeká hot springs u řeky a je nám nejlíp!

Cancano

Snídaně u řeky na divoko. Šipka do hot spring takhle po ránu je boží dopuštění. V místním bikeshopu přichází studená sprcha. Nejezdí žádné lano v okolí. Lokálové prý točí nohama k jezeru Cancano. Odtud vedou tři traily. Poobědváme v malém bufetu a nasáváme atmosféru. Jdeme do montérek. Klikatice co nám zamotala hlavu, předjíždí nás dvojice fešných italských švihařek.

U jezera mají otevřeno tak se posilníme a jdeme do sedla. Ti kluci dole v bikeshopu nám doporučili opravdu lahůdku v podobě feraty. Určitě se nám smějí. Bereme to jako výzvu! Tady není místo pro chybu, ale třetí den jsme si jistí v pedálech. Je to adrenalin a štípem drát. Vracíme se za západu slunce, přežili jsme a děkujeme pánu bohu!

La Romantica

Po ránu snídáme v kavárně v Sanata Caterině. Vyzpovídáme servírku, že prý zná místňáka Corada se shuttle servisem a má za ženu Češku. Kontaktujem ho a za chvilku už se vezeme na známej vrchol Giro d'Italia. V Rifugio Bonetta dáme drink a jedemé!

Velká romanťárna na svátek Michala. Ano, je 29. září a Michal má hlad a dostane přidáno. Tohle je nášup na slunečný straně a výprask trvá sakra dlouho. Nikoho nepotkáme. Tolik lásky a barev se nám dostává, že si vrčíme jak kocouři. Brzdíme až u kavárny a to tak že smykem! Je to jediný otevřený podnik široko daleko. Dáme si na oslavu dvojku bíllého a pozvem i servírku s bratrem od Coráda. Přejíždíme do lesa u řeky na wild kemping. Rozbouchneme polní kuchyň, rozděláme oheň a sbíráme houby za zvuku troubících jelenů. Je úplněk, tak můžeme sbírat i po půlnoci.

Není tohle sen?

Zebra Pass

Coradovi voláme hned zrána. Potřebujem přitvrdit! Corado bere Land Rover a hodí nás na Rifugio Pizziny. Platíme 50 za oba. Už teď je nám jasné, že tohle je to, co hledáme. Drápeme se do třech tisíc. Nemůžem se nabažit z výhledů. Slunce svítí a vítr pálí, je nám fajn!

Konec srandy a jde se do akce. Začátek na sněhu je osvěžující a vzrušující zároveň. Šutrama zde příroda nešetřila a ty vodokamenopády? Čumíme jak z jara. Nekonečný traverz s výhledem na hřebeny nám dělá dobře na srdíčko. Opouštím svoje tělo, mizim, mizim, mizim. Jsem volnej!
Ano, přišel ten pocit svobody a souznění. Palec nebolí a bike je s tělem jedna báseň.