Spotcheck: Singletrack Glacensis - 200 kilometrů singletracků a několik bikeparků k tomu

Autor: Keli, vydáno: 29.10.2026

Hned za hranicemi s Polskem se nachází bikerský ráj, kde si každý najde to svoje. Nachází se zde více než 200 kilometrů singletracků a k tomu několik bikeparků. Vyrazili jsme na dva dny prozkoumat tuto nepříliš známou oblast a zde jsou naše zkušenosti.

Kde jsme se pohybovali? Celý náš výlet se odehrál v Dolnoslezském vojvodství v Polsku, doslova na dohled České republiky.
Naše dobrodružství jsme začali v historickém městě Bardo, které proslavil především historický most či místní perník. Hlavu jsme složili v místním "Bardo campu", který nabízí 76 lůžek v bungalovech a k tomu pro bikery naladěné skill centrum i pumptrack. 

První zastávka: Enduro trasy Srebrna Góra

Dva dny jsou na Singletrack Glacensis málo, proto jsme hodně přejížděli autem.
Z Barda jsme se proto přesunuli na Enduro trasy Srebrna Góra Jeden z bikeparků v této oblasti, specifický je tím, že využívá shuttle dodávky pro vývoz na kopec.
Jestli je něco opravdový nefalšovaný zážitek, tak rozhodně vývoz. Na výběr dostanete korbu pickupu nebo oldschool dodávky, které mají ty nejlepší roky za sebou (už zhruba dvacet let). Čeká na vás zhruba 15 minut dobrodružství, kde doufáte, že se udržíte na korbě a nebo, že dodávka přežije cestu nahoru v celku.   

Celý areál se nachází v okolí pevnosti postavené v letech 1765-1777 na konci sedmileté války. A slovo "v okolí" znamená v naprosto nejbližším sousedství - jede se doslova po hradbách. U nás by toto rozhodně neprošlo, v ČR by ses na tato místa asi nedostal ani pěšky, protože památkáři... Toto platí i pro dráhy a nejen zde na Stříbrné Hoře - spousta tratí vznikla živelně a následně tu zůstaly navždy.

Srebrna Góra nabízí poměrně velkou řádku dost rozmanitých tratí, od hladkého flow trailu přes přírodní enduro dráhy až po skákací lajny. Myslím, že si zde užije jezdec jakéhokoliv skillu i zaměření.

Nejen za místním bikeparkem, ale i za celým projektem stojí Marek Janikowski, který zná spoustu lidí po světě. I díky němu mají ve Stříbrné Hoře dráhy nakopané například od Nico Vinka.

Během naší návštěvy zde stavěl například Ken Melamed. Jestli je vám to jméno povědomé, jste na správné adrese - jedná se o otce závodníka Jesseho Melameda. Ken měl 15 let na starosti stavbu drah ve Whistleru a je odborníkem na "rock armoring". Do Polska přijel místňáky naučit, jak správně stavět kamenné traily. Osobně tyhle kamenné chodníky na kole nemám rád, ale sto lidí, sto chutí.

Slovo *autentické* dle mého naprosto dokonale vystihuje bikepark Trasy enduro Srebrna góra. Nechybí trocha syrovosti i trocha punkovosti - prostě bikepark jako z doby před pár desítkami let. Jen s jednou výjimkou: dráhy jsou o hodně lepší a zábavnější.

Lepší je nepadat!

Rozhodně bych ale nedoporučoval se zde nějak vážněji zranit. Náš kamarád David si při docela lehkém pádu vylepšil holenní kost a kotník. Jeho "záchrana" v podobě transferu k základně a následné čekání na sanitku zabraly notnou chvíli. Jen cesta do nemocnice trvá 45 minut... a to ani nemluvě, že si v nemocnici tak trochu nevšimli zlomených žeber a pneumotoraxu. Tak raději nepadat! :) 

Zastávka druhá: Singletrack Glacensis

Asi každý ví, co je singletrack. Úzká stezka určená primárně pro horská kola, jejíž šířka je přibližně stejná jako šířka samotného bicyklu. Prostě jedna stopa. V přírodě vznikají pěšinky samovolně, zde v Polsku přírodě trochu pomohli technikou "wyrownane maszynow" a vznikl tak Singletrack Glacensis.

Co je Singletrack Glacensis? Jde o rozsáhlou síť jednosměrných terénních stezek pro horská kola, táhnoucí se podél česko-polské hranice v oblasti Kłodzka (Kladska) v Dolnoslezském vojvodství v Polsku. Celkově nabízí až 240 kilometrů tras a tvoří jeden z největších propojených systémů singletracků v Evropě.

Trasy navštíví několik pohoří - od Zlatých a Rychlebských hor přes oblast Sněžníku a Bystřických hor až po oblast Orlických a Stolových hor.

Všechny okruhy jsou skvěle zmapovány jak na Trailforks, tak i na oficiálním webu Singletrack Glacensis nebo v aplikaci Dolny Slask Rowerem. Značení v terénu je geniálně jednoduché, dvě barvy stačí - jen červená a modrá. Ne náhodou jsou modrá a červená i v logu Singletrack Glacensis.
Celý systém je založen na okruzích či smyčkách (polsky *petla*), kterých je celkem 28. Jak značení funguje? Například po červené trase jedete tam a po modré zpět (nebo opačně, záleží, jak se na to díváte).
Některou smyčku lze plynule navázat na další bez nutnosti jakéhokoliv přejezdu po asfaltu, jinde musíte absolvovat pár kiláků po silnici. Vzhledem k celkové délce jsou ale přejezdy naprosto minimální.

Abychom vše urychlili, využili jsme službu Flow Ride. Za pomoci dodávky jsme se dostali na kopec a poté vyrazili do terénu. Samozřejmě že vzhledem k délce nelze v rozumném čase objet celý Singletrack Glacensis, a tak jsme dostali pouze ochutnávku v podobě dvou okruhů. První byla Petla Zlota, která startuje ze sedla Przełecz Jaworowa a vede do města Ladek-Zdrój. Druhou oblastí, kterou jsme měli možnost vyzkoušet, byly kopce přímo nad městem Ladek-Zdrój.

Přestože dráhy vznikly uměle za pomoci těžké techniky a následně byly vysypány jemným štěrkem, za dobu jejich existence štěrk vlastně zmizel a povrch stezek je sice velmi tvrdý, ale dost přírodní. Samozřejmě na pár místech štěrk najdete, ale rozhodně to není prosívka po celou dobu jízdy. Kořeny ani kaluže tu nechybí.

Obtížnost drah bych označil jako velmi lehkou až lehkou. Na žádném z úseků Singletrack Glacensis, které jsme jeli, nebylo jediné složitější místo. Myslím si, že je zvládnou i menší děti. 

Osobně mám slovo singletrack spojené s flow. Zde v Polsku ale dráhy vedou i do kopce. Ačkoliv jsme vždy začínali nahoře, během cesty dolů do cíle jsme museli překonat několik stoupání. Šlo o příjemná mírná stoupání, ale Singletrack Glacensis není o tom, že se na kopci rozjedeš a už jenom brzdíš.
Často je nutné si i v průběhu sjezdu přišlápnout, protože klesání nebývá nijak výrazné.
My jsme trasy absolvovali na elektrokolech, což stoupání zásadně usnadnilo, ale z kopce dolů bych ocenil mnohem lehčí kolo. Z mého pohledu bude i enduro kolo na dráhy tohoto typu úplný overkill. Sem bych doporučil lehký trail bike do 130 mm zdvihu nebo klidně i hardtail. 

Backcountry výprava po hřebenech

Hory se v Polsku nacházejí v podstatě jen na jeho jižní hranici - jedná se o společná pohoří s Českou republikou. Pokud plánujete výlet do divočiny, zde máte dveře otevřené.

Na druhý den jsme měli naplánovanou backcountry výpravu v blízké oblasti česko-polské hranice. Vystartovali jsme ze sedla Przełecz Gierałtowska (cz. Hraničky) a skončili v Mezilesí (Miedzylesie). Krásná, místy trochu technická trasa nás zavedla například na úpatí Králického Sněžníku a jako bonus doručila i legendární sjezd z Klepáče (Trójmorski Wierch, 1145 m n. m.).
Na úplný závěr přišla na řadu i část okruhu Ostoja ze Singletrack Glacensis.

Šlo o klasickou hřebenovku s parádními výhledy, kde se e-bike jeví jako naprosto ideální stroj. Zvláště pokud máte rychlou nabíječku a při zastávce v civilizaci si baterii můžete došťouchnout. My, co jsme sedlali kola NS Bikes Efine s motorem Shimano a malou 625Wh baterií, jsme rychlou nabíječku neměli a užili jsme si výlet trochu jiným způsobem. I přes maximální snahu o šetření baterie jsem dostal nechtěnou příležitost vyzkoušet si tlačení a jízdu s totálně vybitým e-bikem. Zážitky musí být silné, jen nevím, jestli jet více než 25 z celkových 62 kilometrů trasy při 1 775 nastoupaných metrech bez motoru není už trochu moc...
Nechtějte vědět, kolikrát jsem během cesty pomyslel na klasické kolo bez motoru. Celou trasu jde samozřejmě objet na normálním kole a při pohledu na záznam z Garminu bych asi ani nebyl o nic pomalejší. 

Zámek Miedzylesie

Poslední noc jsme strávili na zámku - konkrétně na zámku Miedzylesie. Zámek se nachází v úplném centru města Mezilesí a rozhodně stojí za návštěvu. Historie zámku je poměrně divoká, což nám přiblížil jeho aktuální majitel, který se jej snaží zrekonstruovat z poměrně katastrofálního stavu. Pokud tu budete projíždět, nevynechejte prohlídku, protože v takovém zámku jste ještě určitě nebyli.

Stojí za návštěvu

Oblast Kladska polsko-českého pohraničí jednoznačně ukazuje, že má čím oslovit doslova každého bikera. Ať už vyhledáváte adrenalinové, surové tratě s nádechem punku ve Srebrné Góře, plynulé cestičky na desítkách kilometrů Singletracku Glacensis, nebo náročné celodenní backcountry hřebenovky v obklopení čisté přírody, zdejší region nabízí obrovskou rozmanitost na jednom místě. I když nás technika i baterie občas potrápily, odvážíme si skvělé zážitky a rozhodně můžeme návštěvu této neprávem opomíjené bikingové lokality vřele doporučit. Jo a Rychlebské stezky jsou doslova za rohem - pokud to vezmeš na kole!