Report: ZEVL NIGHT RIDE - noční, nasvícený, skvělý

Autor: Pepa Kašík / ZEVL team, kategorie: Report, vydáno: 31.5.2017

„Příroda nedala lidem sny, aniž by jim neumožnila je uskutečnit“, jasně, další motivační citát, jakých jsou na internetu vystavené stovky. Asi to každý dobře známe. Splnit si nějaký sen. Chvilkový pocit štěstí, odškrtnutá položka v seznamu „co všechno ještě musím zažít, než umřu“. Ale jaké to je, když pocit štěstí rozdáš mezi další stovku lidí? Když svůj sen proměníš ve skutečnost? V realitu jménem ZEVL NIGHT RIDE.

Někdy před deseti lety jsem poprvé potkal Kubu Jedličku, a naše seznámení vypadalo asi takhle: „Čus pitchus, jsem Jedla, a chci tady na Rapáku udělat nasvícenej závod.“ Uběhlo deset let. Na kontě nám každýmu přibyly dvě krásný dcerky, nejskvělejší manželky a grupa skvělých kamarádů, Zevláků. Z Rapáku, který míval tři skoky a drop, se vyklubal dnešní Rapopark. A Zevl teens dospěli v ZEVL team.

Vývoj nezastavíš a z pouhého ježdění na kole se stává něco víc. Dostáváme se k realizaci vlastních projektů, snů, chceš-li.

Po nějaké době a několika uskutečněných projektech už to Jedla zkrátka nevydržel, přišel a na prudko se zeptal: „Kdy se konečně začneme věnovat něčemu pořádnýmu? Uspořádáme závody, nasvícený, na Rapáku!“, několikrát větu zopakoval a my pochopili, že to myslí vážně. Padla krátká porada, rozhodli jsme se závody udělat mimo hlavní sezónu. To znamená na jaře, nebo na podzim. Na což nám Jedla argumentoval, že na podzim je pozdě.

11. května jsme obdrželi souhlas obce Rapotín ke konání závodu. Bez váhání jsme se pustili do organizace celé akce. O týden později se na Rapotínské stráni proháněla dvacítka skvělých bajkerů a promenádovala se víc jak stovka diváků. Těm se plnila bříška domácími buchtami, skvělým pressem, delikátním grillem a vychlazeným pivkem. Na bajkery zde čekala vyznačená závodní trať a celkem čtyři závody. Bezplatný servis kol zajišťoval šumperský Bady bike, který také s primesport.cz věnoval věcné ceny do závodů.

K tanci a poslechu hrál DJ Sámoš, který také celou akci ukecal. Dokázal lidi bavit a skvěle informovat o tom co bylo a co bude.

Jako první závod se jel pro diváky i jezdce atraktivní best trick. Nekompromisní porotě neušel žádný detail! Na legendárním přescesťáku padaly triky, jaké ještě nezažil. Kluci ze sebe dostávali maximum, lidi fandili, muzika hrála a celou tuhle parádu zakončil vláček dvacítky jezdců pronásledovaných Supermanem.

O první a druhé místo se poprali kluci z Bike park Senice na Hané.

Následoval závod ve sjezdu na trati, o které jsme si nemysleli, že na ní lze závodit na čas. Šlo to. Kluci jeli neuvěřitelnou. Dva měřený sjezdy, lepší čas se počítal. Časomíra šlapala na setiny přesně, bez jediné chybičky, musela. Každý chtěl urvat originální Zevláckej pohár a medaili, za kterou by se nemuseli stydět ani na olympiádě. Nejrychlejším byl nakonec Aleš Špalek Lauterbach s časem 00:34,19.

Na noc jsme potřebovali kluky trošku zpomalit. Luboš Bank přišel s myšlenkou závodu míru, která se okamžitě ujala. Z naměřených časů sjezdu se tak vypočítal průměrný čas, ke kterému ses musel svým časem nejvíce přiblížit. Někdo musel zpomalit, někdo zrychlit, někdo taktizovat. Byla to sranda. Závod startoval ve 20:00. Pro větší bezpečnost jsme rozsvítili horní část tratě, a rajdři si tak zvykali na najt rajd.

Nejvíc se ke stanovému času 00:37,79 přiblížil Martin Saida, který se netrefil o pouhé 00:00,14. Svým výkonem si mimo jiné zajistil výhru price money! Do brzkých ranních hodin si tak mohl dopřát jeho oblíbenou aktivitu. Martin nám na sebe při registraci prozradil, že rád zvedá půllitry.

Sotva došlo k vyhlášení výsledků, Rapopark zářil od shora dolů. Osvětlení zajišťovaly tři generátory, 50 litrů benzínu a něco málo přes dvacet reflektorů vypůjčených od kamarádů. A bylo to to nejvíc luxusní ježdění, jaký jsem v životě zažil. Někdy o půl desáté večer zazněla uprostřed lesa legendární věta: „Co tady do prdele děláme?“ Bohužel nevím, kdo to řekl, nešel vidět. Jediný hlas, který mě v tu chvíli zajímal, byl hlas Vojty. Kluka co tě pouštěl dolů a zajišťoval spolu s Lukášem časomíru. Jdu na start a vím, že musím trefit čas 00:39,3. Vyjíždím ze tmy na osvícenou trať, kde jsou odrazy a dopady skoků označené čajovými svíčkami, kde i ve dne stačí sebemenší chybička a je po srandě. Dojíždím s časovým rozdílem 00:00,43. O první místo, zlatou medaili a price money mě chvíli před koncem závodu ZEVL NIGHT RIDE připravil Dan Prucek s časovým rozdílem jedné setiny sekundy!

Tím lépe pro mě. Předání výhry za druhé místo měla na starosti Adélka. Medaili mi předává vlastní dcera, nepopsatelný pocit.

Zbytek akce se motal hlavně okolo baru. Sdíleli jsme svoje zážitky z téhle nezapomenutelné akce, sklízeli nemalé pochvaly od účastníků a rozhodli se, že ZEVL NIGHT RIDE byl pouze začátek! Ještě jednou díky všem co nám pomohli celou akci realizovat, a kteří nás na akci podpořili svou návštěvou. Hlavně pak členům ZEVL teamu, kteří šli do jakéhokoliv úkolu s totálním nasazením! Děkujeme!