Test: Devinci Spartan Carbon - spousta zdvihu, ale stále spousta zábavy

Autor: Keli, kategorie: Test, vydáno: 14.5.2018

Chceš jezdit EWS, chceš jet bomby v rozsekaným terénu, mít nekonečně zdvihu? A hlavně, chceš při tom všem vyjet na kopec vlastní silou, rychle? Pak je tu Devinci Spartan Carbon. Kolo, které se nezalekne ničeho a limitem je jen jezdec.

Devinci Spartan Carbon je závodní enduro kolo, žádný allmountain převlečený za enduro, prostě nekompromisní stroj pro ty nejtěžší erzety na světě a možná i dál. Kolo, které se nezalekne rozbitého terénu a přitom je hodně zábavné.

170 milimetrů vepředu, 165 milimetrů vzadu – to jsou klasické parametry závodního endura. K tomu si přidej položenou vidlici, krátkou zadní stavbu, postavenou sedlovou trubku a máš optimální stroj na závodění – prostě mini DH kolo, takové, které obstojí právě na okruhu Světové enduro série.

Devinci sází stejně jako u all mountain kola Troy na Split Pivot, systém odpružení zadní stavby, který sdílí zadní čep zadní stavby s osou zadního kola. Ano, je to přepákovaný jednočep, který si bere něco i z čtyřčepu. Jak jsem se již přesvědčil na Troyovi, tak tento systém odpružení je sakra progresivní a zde tomu není jinak. Přestože má zadní stavba zdvih 165 mm, tak pocitově je to mnohem více. Asi tak nekonečno :)

Geometrie nepřekvapí, zase je to „long, slack and low“, 65 stupňů hlavovka, 430 mm zadní stavba, 625 mm stack – v tomto ohledu kolo shodné s mnoha dalšími.

Devinci umožňuje změnu úhlu vidlice otočením flip-chipu na zadní stavbě, mimo změny hlavového úhlu o 0,4 stupně, se napřímí i sedlová trubka, zkrátí délka zadní osa-šlapací střed atd. Hlavně, kolo ztratí ze své radikálnosti. Takže pro mne přichází do úvahy pouze možnost low setupu, nejpoloženejší, co to jde.

To je samozřejmě jen teorie. V reálu, rozdíl nepoznáš. Nebo respektive já jsem jej příliš nevnímal.

Tento Devinci byl v fialové metalíze se zelenými popisy a akcenty, za barvu jsem si vysloužil spoustu posměšků, ty máš dívčí kolo, to je nový kolo pro Elis apod. Za mne je barevná kombinace úplně OK, naopak se mi líbí. Ale Devinci vyjde vstříc i těm škarohlídům, kteří svět nechtějí vidět vesele, druhou barevnou kombinací je černá.

Od prvního nasednutí jsem se na Spartanovi cítil jako doma. Bez jakéhokoliv zvykání, okamžitě. Jak je to možné? Vysvětlení je snadné, v letošní sezóně vozím Cannondale Jekyll a ten je, co se geometrie týče, téměř identický se Spartanem. Jekl má o centimetr kratší zadní stavbu, to se promítlo i do celkového rozvoru, který je také plus minus o cenťák kratší. Ale jinak je to téměř to samé.

Avšak, přestože jsou obě kola papírově velmi podobná, obě mají shodnou geometrii, zdvihy a stejný systém odpružení (Split Pivot je také ve své podstatě přepákovaný jednočep), tak jejich jízdní projev je zásadně jiný. Když dva dělají totéž nemusí to být totéž. A zde to platí stoprocentně.

V čem se liší? Cannondale Jekyll je čistokrevný závoďák, který je zaměřen primárně na co nejrychlejší jízdu. Pokud má být rychlý, tak nemůže žehlit každou nerovnost, ty malé, ty musí přehlížet a přenechat jezdci. I s pružinovým tlumičem není stejně citlivý jako Devinci Spartan, který je postaven na vzduchovém tlumiči. Spartan je prostě ultra žehlička. Jako nebál bych se ho označit za freeride kolo, protože splňuje vše, co od kola takové kategorie očekáváš – citlivost na počátku, oporu ve zdvihu a velkou progresivitu na konci zdvihu.

Předchozí tři slovní spojení najdeš snad v každém propagačním materiálu nových kol, často je to zbožné přání tvůrců, protože papír snese všechno. U Spartana tomu tak není, u něj to opravdu funguje.
Daní za super jízdní vlastnosti dolekopcom jsou slabší vlastnosti při výjezdu, prostě, s otevřeným tlumičem se houpeš. Jsou kola, která do kopce eliminují pohupování lépe, ale jsou kola, kde je houpání mnohem horší. Kolo bylo koncipováno tak, že jeho nejsilnější stránka je z kopce dolů. Jakmile ale otočíš páčkou na tlumiči, tak se začnou dít věci, na zavřeno Spartan do kopce doslova letí, komfort sice nulový, ale efektivita maximální. Tuhost celého kola je mega a oceníš ji nejen do kopce, všude. Tohle mají s Jekyllem společné.

Ještě jednou se vrátím k Cannondale Jekyll – brzdění a jeho vliv na chod zadní stavby – i v tomhle má Devinci navrch, Spartan chodí i když hodně brzdíš, Jekl výrazně tuhne. Mít možnost srovnání před sezónou, měl bych těžké rozhodování, které kolo zvolit.

A když jsme u té progresivity, při ježdění na Spartanovo menším bráchovi Troy, který využívá stejný systém odpružení, mi progresivita přišla až příliš. Zde na Spartanu jsem neměl výhrad. Že by pár centimetrů zdvihu udělalo takový rozdíl. Jistě!

Ad freeride, zapomněl jsem na zábavnost, freeridové kolo musí být zábavné, musíš si na něm jízdu užívat. Spartan, Spartan takový je. I přes svoji moderní long-slack-low geometrii mě hrozně bavilo na něm jezdit. I na trailech, které jsou těžké, hodně z kopce jsem zjišťoval, že tady si poskočím, tady to dám po zadním. Máme zde dráhu s příznačným názvem Brutálka, je velmi prudká, brutálně prudká a na Spartanu mi přišlo jako bych je někde v trail centru po modré rodinné lajně. Na prudkých, těžkých a rozbitých drahách je Spartan doma, ale přitom se neztratí ani na rovině.

Samozřejmě, aby jsi se na kole podobného ražení bavil, tak je třeba mu přizpůsobit jízdní styl (pokud už správně nejezdíš). Dlouhý předek a krátká zadní stavba vyžadují odpovídající techniku jízdy, takže váhu více dopředu a žádné visení zadkem metr za sedátkem. S oldschool stylem to totiž nefunguje, jakmile odlehčíš přední kolo, tak najednou kolo nezatáčí, ale to platí obecně nejen u Spartana.

Hmotnost testovaného kola s nášlapnými pedály Nukeproof se zastavila na 14,2 kg, nic z čeho by jsi si sedl na zadek, ale karbonové výplety Praxis s 32 mm širokými ráfky a nazutými do 2,5" gum hrozně jedou, každé šlápnutí do pedálů tě úplně vystřelí. Nikdy bych neřekl, jak hodně může jet kolo s mega širokými plášti.

Když jsme u osazení, tak nenajdeš jediné slabé místo, top olep na všech frontách. Odpružení, pohon a brzdy od SRAMu a vše ostatní najdeš v nabídce dovozce kol Devinci firmy Protocycles – výplety, kliky Praxis (obojí carbon fiber, ja ja), kokpit + sedlo Chromag (zde bych ocenil trochu širší řídítka, 770mm na takovou raketu je málo, aspoň pro mne) a celek doplňuje sedlovka se 170 mm zdvihu Fall Line 9.8.

Kolik stojí testovaný model snad ani nechtějte vědět, ale Devinci má, stejně jako u všech jejich kol, ke karbonové i hliníkovou variantu, která má stejné vlastnosti a geometrii, jen nestojí takovou raketu. Cenovky si najdi na webu českého dovozce Protocycles.

A komu Devinci Spartan doporučit? Nikomu, nechal bych si ho sám! Ale ne, Spartan je pro zkušeného jezdce, do těžkého terénu, na závody. Lítat na něm okolo baráku po XC cestičkách je škoda, jeho sílu poznáš v rozsekaném, prudkém terénu, na náročných erzetách, ve velkých horách, ale i v bikeparku, všude tam tě Spartan podrží. A pokud je na tebe Spartan moc, tak Troy nabídne skoro to samé, ale v méně ultimátním provedení.