Test: Transition Smuggler - méně zdvihu a to víc zábavy

Autor: Čert, kategorie: Test, vydáno: 27.11.2018

Trailová dvacetdevítka se 120mm zadního zdvihu. Uznávám, že normálně bych tenhle test, být na jakékoli jiné stránce, jenom tak rychle proletěl, protože se na první pohled jedná o další kolo pro postarší strejdy, kteří chtějí sedět hodiny v sedle, technice moc nedají, ale nechce se jim drncat na xc kole.

HA! A právě tahle teorie je velká chyba. Lidi v Transitionu chápou (naštěstí) cyklistiku výrazně jinak než většina evropských inženýrů a markeťáků. Ono taky když bydlíte(čti máte sídlo, centrálu a vývojové centrum Transitionu) ve městě Bellingham ve státě Washington, asi 100km od Vancouveru, máte ten přístup k ježdění fakt někde jinde.

Lidi z Transitionu se evidentně baví třemi okruhy činností. Ježděním na kole, natáčením božích videí a v neposlední řadě k bourání zažitých představ o kategoriích kol. A všechny tyhle tři okruhy se asi nejlíp spojují ve Smugglerovi.

Můj tradiční podzim. Následkem globálního oteplování, plastů v moři, skleníkových plynů a ozonové díry je říjen a listopad v našich končinách už pár let nečekaně teplý a tím pádem vhodný k ježdění na kole. Takže se logicky snažím nahonit co nejvíc testů kol na zimu, aby bylo z čeho čerpat a já nemusel mrznout na kole v lednu při zoufalém pokusu nafotit enduro kolo na hromadě zmrzlého kamení. Za což samozřejmě obratem dostanu kartágo v komentech, že fotíme kola na trailech, kde nic nepoznám (pozor, zákulisní info – na testbiku jezdím i jindy, než při focení, fotky jsou hlavně ilustrační). A do tohohle rozjímání o zimě, lidech a planetě zvoní telefon. Filip z KrabCycles… „Hele, chtěl sem ti zavolat, mám tady testbike Transitionu Smuggler… Je to jakože nízkozdvihová dvacet devítka, ale podle mě je to strašně univerzální a skvělý kolo… hele musíš to zkusit, to se po telefonu blbě popisuje… .“

… Dostat tak desetikačku pokaždé, když slyším jak je něco univerzální a přitom boží ve všem…

Slovo dalo slovo a já si jedno říjnové odpoledne vezu z Prahy v kufru trailového šviháka skorokanadského.

Ačkoli už nám zase začali na trailech zhasínat poměrně brzo, teoreticky stíhám urvat ještě nějakou tu hodinku ježdění na svých hrabankovo-kořenitých sjezdech „za domem“. Samozřejmě pokud D1 pojede nějak smysluplně a kolo bude dostatečně ready, nějak to stíhám.

D1 jela překvapivě dobře. Vyskakuju z auta, tahám Tráňo z kufru, montuju pedály. Nastavení posedu – představec narazit na hlavové složení, brzdové páky do rovna. Nastavení podvozku – 1,8 do pneumatik (snad to duše vydrží), napráskat tabulkový tlak do Revelationu vepředu a když se ohýbám k tlumiči… HA! Dobře kluci Wošingtonští… Přímo na horní kyvce u tlumiče je nalakovaný doporučený základní SAG v milimetrech, v tomto případě 16–17mm. Foukám, měřím, sedám, dobrý, zamykám auto, zamykám tlumák, jedu na kopec.

Už jsem jel na spoustě trailových 29 a spousta z nich jela do kopce určitě líp, než Smuggler. Částečně nese vinu poměrně nízké osazení testovačky, nikde žádný karbon, všechno pěkně ze železa a obuté 2,3 Miniony na širokých a ne zrovna lehkých ráfcích WTB.

Ano, spousta trailbiků jede do kopce rychleji. Ale na žádném jiném se do kopce nejede tak strašně POHODLNĚ. Kombinace úhlů a rozměrů je prostě… tip ťop! Reach v Mku je „spíš delších“ 450 milimetrů, to je ale při jízdě v sedle vynahrazeno 76,3 stupni na sedlové trubce. Každopádně čísla jsou jedna věc. Ale skvělá, pohodlná a přitom efektivní vzpřímená pozice ve výjezdu, kterou tyhle čísla znamenají. To je prostě absolutní paráda. Ano, nevyletím do kopce jak na „chrtokole s dvěma cenťákama navíc“. Ale na kopec dojedu mega pohodlně. A vlastně docela „odpočatý“.

A díky tomu mám dost síly a chuti na to, pro co tohle kolo vzniklo. Na ježdění z kopce. Dávám dvě jízdy. Vlastně jenom abych doladil posed, tlumení a tak.

A místo ladění ze Smuggleru se*u Maggi v kostkách. Přece není možný, aby kolo co má 120mm zdvihu vzadu, 140mm zdvihu vepředu a „XC rozměr“ ráfků bylo tak… Tak strašnej motokros. To je to slovo. Čekal jsem leccos, hravost, slušné sjezdové vlastnosti… ale rozhodně jsem nečekal, že druhý den půjdu na svoje traily s hráběma, lopatou a šestipivem abych na dva skoky přiházel větší odpaly a ze dvou už dávno spadených a rozbořených skoků z roku 2009 udělal dva gapy s nájezdovou rychlostí tak 30 a dopady… no řekněme do mírně nakloněné roviny, úplná placka to není…

Tohle, abych si pořádně zajezdil na 120mm a 29 palcích… jenže 120mm a 29 palcích podle Transitionu.

Kolega Kopca psal v testu 160mm endura Sentinel (zde), že je pocitově jako Trophy Truck.
„Dôvod prečo sú však momentálne Trophy Trucks tak obľúbené v USA a to aj medzi nezávodníkmi, je ich schopnosť vystreliť z pieskovej duny do vzruchu a o 20+ metrov ďalej plesknúť za povzbudzujúcich výkrikov prizerajúcich sa na plochú zem. Následne predriftovať ďalšiu dunu a pokračovať v tomto blbnutí s úsmevom celý deň. To je tá druhá časť bicykla s nálepkou Transition ktorá mu dodáva nezameniteľný charakter.“

Sentinel byl jakože částečně závodní enduro a musel „odškrtnout“ nějaká políčka, aby se takhle dal prezentovat. A možná tím malinko utrpěla jeho „Engineered 2 Party“ osobnost.

U Smugglera nebylo žádné závodění potřeba. Tohle kolo je jenom na zábavu.
Skoky, zatáčky, prudké sjezdy.
A větší skoky, skoky bez dopadu, skoky, kde dřív skoky nebyly a asi ani stavitel trati by je takhle neplánoval. A zatáčky, ještě zavřenější, ještě rychlejší. S ještě nesmyslnější stopou na výjezdu. Najet do vnitřku, nechat zaseknout kolo a vystřelit ven. Tohle je Transition Smuggler. Pološílené kolo, které by prostě podle pravidel fyziky vůbec nemělo takhle dobře fungovat. Ale funguje.

Největší problém s testováním tohohle kola byl asi nedostatek světla. A tím nemyslím mlha a tma v lese při focení. Tím myslím, že než jsem si vzpomněl, že mám vlastně co nejobjektivněji zjistit vlastnosti tohohle kola, začíná se stmívat a já musím domů. Možná to ale říká to nejvíc. Od prvních metrů jsem byl se skvělou geometrií kola srostlý. A bylo jedno, jestli jedu na rovinatých xc trailech v Jedovnicích nebo těžkých a prudkých nesmyslech kdekoli jinde. Nasednete a řežete zatáčky, odlepujete se od země kde to jde a zase řežete zatáčky. Tlačíte kolo do hrabanky v odkloněném svahu. A všechno to je absolutní zábava..

Jaký je teda vědecký základ téhle „Párty mašiny“? Geometrie je skvělá. Jak skvělá? V Transitionu prostě vzali geometrii průměrného 160mm 27,5 palcového enduro/AM kola. A aplikovali je na devětadvácu s nízkým zdvihem. Upravili vlastně jenom výšku středu a přidali lepší úhel sedlovky, no posuďte sami.

Hlavový úhel 66°, reach 450mm v M, zadní stavba 430mm, 35mm bb drop, stack 615mm. Rád bych se vyhnul slovu univerzální… ale jo, tohle je podle mě (a spousty lidí, co holdují hlavně ježdění z kopce) takový ideální střed. Kolo není ani moc dlouhé, ani krátké, úhly nejsou ani moc položené, ani moc postavené. Prostě akorát, pokud pro vás akorát znamená rychle a zábavně z kopce.

Nejde jenom o geometrii, velkou roli hraje i vyvážení zdvihu a velikosti kol.
Zjednodušeně: Menší zdvih je sice rychlejší v akceleraci a na trailu obratnější, může ale způsobovat nestabilitu a horší chování v rychlých a rozbitých sekcích trailu.
Velká kola jsou sice méně obratné a hůř se rozjíždí, naopak při vyšších rychlostech dodají stabilitu a lepší průchodnost terénem. Větší pneumatika navíc jakoby „přidá zdvihu“.
Určitě už víte, kam tím mířím. Podle všeho je na trailové až allmountain ježdění ten ideální kompromis mezi velkými koly a zdvihem zadní zdvih 120mm a přední 140mm.

Díky menšímu zdvihu Smuggler slušně akceleruje, velmi obratně zatáčí a jde poslat do vzduchu na každé hromádce hlíny. Velká kola zase pomáhají lépe udržet rychlost když je to potřeba, zajišťují větší trakci a jistější průjezd přes nerovnosti na trailu. A v neposlední řadě jsou to právě dvacet devítky, které hodně pomáhají odpustit rány na dopadech a tím dělají ze Smugglera tak strašně zábavnou „narvi to tam a ať cvakají dorazy“ hračku.

Geometrie a velká kola samozřejmě nejsou řešení na všechno, jsou místa, kde se nižší zdvih projeví. U Smugglera je to v případě velmi technického a rychlého terénu kde se kombinují velké nerovnosti (díry, kameny, kořeny) s vysokou rychlostí. Nemůžete nechat kolo jenom tak jet a čekat že to vyřeší, jak jste na to zvyklí ze 160mm endur. I když k tomu geometrie trochu. svádí, pokud to přeženete, kolo vám rádo připomene, že zdvihu je vzadu prostě míň a vy musíte předvést trochu jezdeckého skillu. Prostě nemáte kolo co za vás všechno udělá. Něco holt musí předvést i jezdec.

Překvapivě, o menším zdvihu ale vůbec nevíte na dopadech (pokud něco extrémně neohraníte), zadní stavba má skvěle naladěnou progresivitu a kinematiku a i přes obyčejný tlumič vás s doporučeným sagem rozhodně nenechá mlátit všude dorazy. Já dal za týden aktivního ježdění maximálně jeden, dva.

Abych nezapomněl, i přes všechny tu divokost a motokrosovost je Smuggler pořád tak trochu 120mm dvacet devítka v původním slova smyslu. Není problém vzít kolo a vyrazit na padesátikilometrový (a víc) výlet. Velká kola se pěkně odvalují, tlumič stačí zamknout, díky skvělému a pohodlnému posedu vás nebudou bolet záda a jakmile vyjedete na první kopec, rozhodně si to dolů budete moct užít výrazně víc, než zbytek party na „běžných xc-trail kolech“.

Transition Smuggler je bez nadsázky největší překvapení několika posledních let mojí kariéry. Naprosto změnil můj názor na devětadvacítky, protože tohle kolo je vlastně víceméně stará dobrá freeridová geometrie oblečená do moderního obleku, využívající kouzlo velkých kol. Naštěstí tohle kouzlo využívá jenom ke konání dobra. Asi nejhezčí na tomhle kole je, že si tak trochu vybírá jezdce, ne naopak (jak hůlka v Harry Potterovi). Pokud na něj sednete a vadí vám že nejede jak xc kolo, sedíte moc vzpřímeně a pokud jedete z kopce pomalu a na brzdách, nedá se na něm zatáčet… na Smugglera nepatříte, kupte si něco epickýho třeba.

Pokud ale nasednete, od první chvíle jste nadšení:

• jak se na něm božsky sedí ve výjezdu
• Jak moc agresivní pozici nad předním kolem můžete mít a pořád jet „komfortně“
• kolik prostoru je nad horní rámovou trubkou
• A hlavně, JAK STRAŠNĚ DOBŘE SE NA TOM SKÁČE A ŘEŽOU KLOPKY, jste ideální majitel tohoto kola.

Protože vás zajímá hlavně zábava na kole, dá se předpokládat, že už „to máte trochu v paži“, tím pádem je pro vás rockgarden nebo prudký kořenovo-skalní trail na menším zdvihu spíš výzva, než utrpení. A buďte si jistí, že i když to na Smuggleru nemůžute do absolutního bordela „nas*at jako na kole s vyšším zdvihem, najdete si díky němu tak boží stopu, že by vás to nikdy nenapadlo. Pokud jste takovýhle jezdec, je možná škoda, plýtvat zábavou, energií a potenciálem, na kole s vyšším zdvihem. Smuggler si poradí s endurozávody u nás naprosto bez problémů i v základním olepu a pokud ho osázíte trochu "drsnějšími“ komponenty (ostré 2,5 gumy s DH casingem, pružinový podvozek nebo aspoň tlumák, čtyřpísty brzdy, vodítko asi už chápete..) tak nebude mít problém ani s ježděním někde v Alpách.

Ano, snažím se říct „Stodvacítková devětadvacítka je jedinné kolo, co doma potřebuju“… jakkoli nevěrohodně to na první poslech zní.

Pokud si myslíte, že se kecálista co si to vymyslel a malý zdvihy a velký kola jsou naprd.., Krabcycles nabízí možnost si Smugglera otestovat. A já bych vám doporučil to zkusit!