Kill the Trail - škola jízdy na horském kole

Report: Mollau na mokru, to chceš! Oskarovo dobrodružství z alsaského endura

Autor: Oskar Jančík, kategorie: Report, vydáno: 13.8.2021

Když jsem uviděl Mollau v kalendáři na rok 2021 začal jsem se strašně těšit. Už jsem tu párkrát závodil a pokaždé to bylo se silnými zážitky. Naposledy na jaře 2017 jsem plachtil 4 patra a odnesla to nějaká biomasa, dvě moje žebra a měl jsem důvod koupit si novou helmu a batoh. Jindy jsem se zase vrátil z pracovní cesty do Moskvy a přivezl si sebou hosta, který mě na každém transferu poslal na pár minut do křoví. Z kopce to docela šlo, to jsem měl půlky stažený.

Dáváme si double event a v sobotu závodíme ve slalomu na nedalekém kopci. Mathieu pojede příští rok Dakar a tenhle závod je jednou z forem poděkování sponzorům. Zapomeňte na 30 vteřin vyhlazené bikrosky na louce. Kvalda se jede ke třem minutám. Jak louka vysychá a trať se vyjíždí, časy se zkracují. Nemám morál čekat na sluníčku a jedu kvaldu ještě dokud trať drncá. Díry na sjezdovce od kravských kopyt někdy polknou celý zdvih, někdy ne. Být celebrita na akci pro zvané je fajn, ale všichni jezdí hrozně rychle. Tu bedna z francouzského poháru, tu bedna z Megy. Vybrána společnost. Nahoru nás vozí seksakramentsky dlouhá poma. To je moje nejsilnější disciplína. Výjezd na kopec pomou. Slalom je prima, ale trvá to všechno hrozně dlouho. Manu došel k názoru, že se nekvalifikoval a dává víc než pár piv a ještě něco k tomu. Pak se dozvíme, že je poslední kvalifikant. Na úplný finálko zaprší, aby to rychlíci neměli zadara. 

A tak nám prší celou noc. Mollau na mokru. No hlavně, aby mě nechytila ambice. Máme docela dobrý čísla, ale ambice chytila parťáka a tak musíme ráno rychle nahoru. Zase jedeme do kopce rychlostí TdF. Nechápu proč jsme nepočkali na ostatní kámoše, kteří mají ještě lepší čísla. Mohli jsme jet ve větší skupince a nemuseli bychom nikoho předjíždět. Počasí je jako v tropech, vzdušná vlhkost veliká. Jsme na startu. Před námi minimum lidí a za námi fronta jako když na Václaváku otevřou levný textil. 

  

Až v cíli se dozvíme, že kluci čekali na start víc než hodinu, protože někam vyjížděla sanitka a startování se muselo přerušit. 

První RZ je známá BRACO Ligne. Když budeme mít štěstí tak se z ní možná ještě letos stane oficiální trail. Ke všem RZ dnes vyjíždějí Dustery Brigade Verte a zelení mužíčci vědecký měří, jak moc té přírodě ubližujeme. Po cestě dolů potkám pár závodících turistů. Až na jednoho, který se rozhodl při mém předjíždění brzdit to dopadlo docela dobře. Štěrkovku na hrubou až z toho nevidím. Nepokazit kořeny v rovině se mi úplně nedaří, ale tak do půlky asi dobrý. Potáhnout drop, jsou tam diváci, tak ať to trochu vypadá. Před cílem ještě dvojáček a rýho-klopenka co se vyjela v blátě. Byla to krása, ale bolelo to moc. Trvalo to sedm minut. 

 

Čeká nás docela kopec než vyjedeme na start Mine. Tropický deštík a sluníčko. Krásná kombinace, aby se náhodou neprášilo. Hned po startu velká chyba. No tak mám co vylepšovat. Jedu co mužů. Pár hezkých skoku. Dropík na cestu. Trať se nečekaně stačí doleva a pode mnou je "yard sale". Poházený kola těch co jeli moc rychle nebo moc pomalu. Klouže to parádně. Sem tam se někdo znovu snaží jet na kole. Křik a lavina kamení mi čistí cestu. Mokro tak akorát, ani moc ani málo. Tak Mine je za námi. Závod je v půlce. Občerstvení bez deštíku, sluníčko, závodníků hromady. Radost. Znovu na stejný kopec jako ráno. Pojede se Marathon DH. Délku má podobnou s Braco. Na startu vzpomínáme jak tu kdysi v lese ležela chcíplá kráva. To bývalo much, to už dneska není. No to bývalý časy. Mám před sebou dva juncky a slečnu. Vyjednávám o možnosti startovat o půl minuty později, ale nic. Máš smůlu, je tady teď moc lidí. No tak jo. Slečna mě poušti, tak něžně, jako by tam ani nebyla. Juncky už asi nedohoním. Na cestě džunglí vysekané křovinákem vidím v dálce oranžovou helmu. To je jak červenej hard, takže strašně dupu. Pochoutky z občerstvovačky se chtějí podívat ven. Konečné jsem u něj. Hul to nebo uhni. Já to sice moc nehulím, ale on uhýbá *tímto posíláme healing vibes Sehnymu*. Najednou mi někdo do tratě postavil zed. Uphill v kamenech. Přes skalku, přes cestu a najednou strašně moc světla. To nejlepší z Marathonu je teď. Držet to co nejvíc napřímo, moc nezatáčet. Dvakrát doraz na tlumiči a najednou je tu cíl. Manu na mě italský volá ať ještě výšlapu zatáčku, protože časomíra je až za ní. V cíli si tzv. na Ríšu sedám na zem a zkouším popadnout dech a najít sám sebe.

Cedric na nás mává, že prý máme jezdit pomaleji. Co blbneš, proč pomaleji? No to mě jsi předjížděl tam v těch šutrech. Bál jsem se o Tebe. Aha oranžová helma. No já myslel, že to byl ten juncek. Já a junior tos mě pobavil směje se Cedric. 

Čeká nás poslední RZ DMC. Je na ní tolik pěkných klopenek jako pod DMC lanovkou v Hujeru, podle toho má i jméno. Nepochopitelně nás, ale organizátoři posílají úplně na druhou stranu. Jedem strašně dlouho a míjíme jak Braco, tak i Marathon, dnešní 1 a 3 RZ, no a pak jsme konečně na startu DMC. 

 

Parťák už má zase starťák, takže vůbec nečeká až se nachystám a strašně spěchá do cíle. Kousek po startu co jsme okolo tlačili nahoru si pamatuju, drop za zatáčkou jsem už neviděl. Držet vnitřky, protože venky nedrží. Klouže to dnes tak nějak víc. Od zadního kola to stříká jako bych jel na ebiku. Nemá to konec a je to krása. Mávač ukazuje, že to bude do kopce, krásně jsem si nařadil a do kopce to dnes prostě jede super. Zase nějaká italština takže vím, že cíl je blízko, zadupat víc, ještě víc a je to. 

Mám smíšené pocity. Tolik chyb už jsem dlouho nenaskládal. Parťák mě uklidňuje, že ostatní taky chybovali. A že moc nečekal. To jen do doby kdy Jeromovi odevzdáme chipy. Vypadá to, že za celý den mi nadělil jen 25 vteřin. Někde jsme byli i ve stejně vteřině. Normálně mi Manu dává 30 sekund na každé RZ. Takže já dnes asi dobrý. Nakonec jsem 11. V MA40. 

 

V cíli je alsaská pizza čili flammenkuchen. Pivo Cabrio, hudba a konečně i kamarádi, které jsme celý den nebo i celou věčnost neviděli. Nechce se domů. 

Pořadatelé a místní klub prosí, nejezděte na traily v Mollau do doby než proběhne jejich legalizace. Mohlo by to uškodit. Pokud by se vám zachtělo alsaského závodění. Další dva závody série v Bussang a Saint Marie aux Mines se jedou v září.

Foto: bike-components.de

Podobné články

Komentáře

Publikovat jako anonymní uživatel - přihlášení, registrace


Přepnout barvu pozadí