Report: Márty Brza vyrazil do Kolumbie na Urban Downhill Manizales

Autor: Keli, kategorie: Report, vydáno: 13.1.2023

Jestli je nějaká oblast městským sjezdům zaslíbená, tak je to rozhodně Jižní Amerika. Pořádají zde spoustu velkých závodů a na jeden takový, Urban Downhill Manizales, vyrazil i Márty Brza. Jak se mu dařilo popíše v reportu!

Jsem v Praze na letišti a čekám na letadlo do Madridu, odkud mám přímý let do Bogoty a mimo jiné se tam mám potkat s Benem Moorem. Přistávám v Madridu, jdu si vyzvednout kolo a potom už mířím na místo srazu s Benem. Poté se jdeme společně odbavit a jdeme na večeři tzv. race food a to v Burger Kingu.. čekáme cca čtyři hodiny než budeme moct do letadla. Konečně jsme se dočkali a nastupujeme na desetihodinový let...
V letadle sedíme tři lidi vedle sebe, tak že nebylo místo skoro ani na helmu pod nohama. Po příletu do Bogoty jsme úplně rozlámaný a čekáme na další letadlo do Pereiry.

Po příjezdu na letiště do Pereiry na nás čekal organizátor Jorge, který nás nabral do svého auta a jeli jsme směr - Manizales. 
Během cesty se nás zeptal, zda nemáme po desetihodinovém letu hlad, já se samozřejmě ozval jako první, že zastávka na snídani rozhodně nebude na škodu! Měl jsem tu možnost ochutnat typickou kolumbijskou snídani tzv. Arepu se sýrem, míchaná vajíčka s nejlepší horkou čokoládou. Po snídani jsme pokračovali v cestě do Manizales. V Manizales nás Jorge vysadil před hotel Benidorm, mimochodem opravdu hezký hotel s velmi příjemným personálem. 

Já a Ben jsme si vyložili věci na pokoji a šli jsme smontovat kola... Po té jsme si dali dvě hodiny spánku a pak nás na hotelu vyzvedli lokální rideři, vzali jsme kola a jeli projet lokální Urban spoty. Když jsem viděl jak moc skvělé mají tréninkové místo, lehce jsem jim to záviděl! Na první pohled jsem byl z jejich spotů lehce zaskočen, nebylo to nic jednoduchého a na určité věci jsem se musel pomalu odhodlávat. 

Po ježdění nás tato skvělá parta vzala do jejich oblíbené restaurace abychom ochutnali jejich jídlo. Dal jsem si skvělé Nachos a jako dezert velmi chutnou zmrzlinu s limonádou. V přepočtu na naše peníze to stálo asi 150,- Kč. Tímto jsme den uzavřeli a šli odpočívat na hotel. 

Druhý den ráno nás u hotelu vyzvedává celá parta s pick-upem, že nám ukáže jejich Downhillové tratě, kde se i mimo jiné jezdí kolumbijský pohár.  Za volantem sedí Stevenův táta, který nás celé dopoledne vyvážel na trať. Když přijíždíme k trati, která je v krásné jungli začínám se těšit ještě více! 

A po první jízdě jsem se do této lokality opravdu zamiloval!
Po ježdění nás vzali na další skvělý oběd do jedné z vyhlášených restaurací v Manizales a já samozřejmě otestoval jak moc dobré burgery mají. A rozhodně nezklamali! 

Další den nás čekal track-walk a meeting před závod. Meeting proběhl ve Specialized Concept Storu, kde proběhl riders meeting, představili nám kudy povede trať, představení jezdců apod. Poté už jdeme na samotný track walk! 

Jsme na trati, která už se na tomto místě před pár lety jela znal jsem ji jen ze záznamu odkud mi to nepřišlo ani zdaleka tak prudké! Opět musím říct, že z pár věcí jsem měl lehce strach, ale to se v druhý den po první jízdě velmi rychle změnilo. Na to, že jsem měl asi z dvou úseků malé obavy, tak mi v tréninku vše vycházelo a já se v ten den cítil opravdu skvěle!  

Co musím říct, že mě překvapilo bylo to, když jsme před startem čekali na odstartování kvalifikace, kolik lidí se semnou chtělo fotit, podpisy apod.. To stejné v cíli, kdy jsem dolů přijel s bouchlým kolem, nechápal jsem... 

Abych okomentoval moji kvalifikační jízdu - hned co jsem odstartoval jsem měl v jízdě opravdu flow, vše vycházelo naprosto skvěle, cítil jsem, že jsem byl rychlý! 
Nicméně uprostřed trati na rovině před nájezdem na další schody mi bouchla zadní guma a tím pádem jsem se mohl rovnou rozloučit s postupem do finále. V tu chvíli jsem byl opravdu naštvaný, jelikož jsem věděl, že na postup bych úplně v pohodě měl a i celkový výsledek by byl bez této komplikace pro mě velmi dobrý! 

Ale je to sport a nabral jsem tu spousty dalších zkušeností, zážitků a přátel! Každý tu byl velmi obětavý, přátelský a toto jsem asi nikdy nezažil, jak tady při sobě každý drží, pomáhají se apod. Prostě jedna velká rodina! 

Má příprava pokračuje a už teď se připravuji na další závody v Jižní Americe!