Report: Blinduro podzim 2022 - buď ho miluješ nebo nenávidíš, ale stejně ho pojedeš zase!

Autor: Dan Klimeš, kategorie: Report, vydáno: 10.10.2022

S blížícím se prvním říjnovým víkendem se z většiny bajkerů stávají zaříkávači počasí. Všichni, kteří již v beskydské Karolince kdy startovali ví, jaký zážitek horší počasí z tohoto závodu dokáže udělat. Ale stejně jako loni nám to vychází na jedničku a tak někteří optimisticky přezouvají na suché vzorky, dlouhý rukáv s sebou nebalí vůbec a přihazují padesátku opalovák. No, né že by nebyl potřeba, ale slovy klasika - noci jsou již chladné, to abych si vzal teplé spodní prádlo - což platilo i o těchto říjnových dnech, byť byly více než milostivé. 

 

Kempingové městečko ve skiareálu Karolinka se rozrůstá již od pátečního odpoledne a úderem osmé, kdy začíná první vlna prezentace, je již téměř plné. Čísla máme v kapsách, tak teď chybí jen naladit tělo a mysl. První večer se s partou nejde spát nikdy brzy! Ráno některé probírá koupání v místním Balatonu, jiné káva a všechny svorně slunce na obloze. Pecka, to pude. 

Rozlosování do skupin, potažmo volba časů byla letos ponechána náhodě, respektive náhodné volbě organizátorů. Na naši partičku #moravianeagles vychází čas až po obědě, tak žádný stres. Máme dost času si prohlédnout stánky Rock Machine, Rocky Mountain a kouknout na dresy a čepice Daien, případně doladit kolo u Kolofix servisu. Poslední kafe a jdeme na to. 

Kdo chce z kopce, musí nejdřív kam? Do kopce! A to do pořádnýho. Jako fakt to nejde jinak?! Vím, že kopce být musí, ale většina transferů byla do takových kopců, že pro většinu  byla nejetelná. Tlačí se tolik, že to nebaví a bolí. Přivítal bych transfer jetelný i za cenu větších kilometrů. Tento první nás přes Soláň dovede k tomu asi nejlepšímu, co podzimní Blinduro nabízí. Dlouhá technická erzeta, plná hrabanky, kamenů, pastí a pastiček. Jo a taky hadů! Takových hnědých slizkých, který se nám furt motají pod koly a děsně kloužou. Potvory! Poslední tři týdny zde vydatně pršelo, tak se sen o jízdě v přeschlé hrabance rychle rozplývá. Jako toto je fakt na rozjetí moc. Jako moc dobrý, ale kéž by to byla až druhá nebo třetí erzeta. Nepsal jsem to už minule?! Stejně jako jsem psal, že jsem se zde válel, a zase stejně jako velká část startovního pole. 

Otáčíme kola opět proti vrstevnicím a tlačenka na ten stejný hřeben, průjezdem přes Kotlovou a start kousek nad ní. Na dvojce si spravujeme lehkou frustraci z nepříliš povedené jedničky. Delší hrabanková erzeta, několik hodně utažených zatáček, kamenitý pole, místy slušná dupačka. Plíce dojíždí až dlouho za námi. Nyní nás čeká bufet. Ovoce, tyčky od Nutrendu, Birell, jonťák, Redbull, ale základní v podobě chleba se škvarkovou nebo něco podobného chybí. Je už pokročilé odpoledne, tak by něco takového bodlo. Není není, tak dál směr cíl. 

Následující transfer by nejspíš většina závodníků ze své mysli ráda vytěsnila. Předlouhá tlačenka nekonečnou šotkou do 820 m. n. m., na kterou navazuje kratší erzeta. Částečně tvořená zbytky nějakého trailu. Jen 500 metrů zábavy a opět nahoru. Před sobotní poslední erzetou jsme trochu oddychli na pohodovém kochacím transferu. Závěr je již tradiční s lehkou obměnou a dojezdem v areálu Karolinka. Tou obměnou je dojezd po sjezdovce, která je po deštích jako mýdlo. Takže diváci se sice náramně baví, ale pro enduristy to taková prd*l není. Ale co, v cíli vše zapomenout, úsměv, panáček slivovice, frgál a klobáska. Je čas na regeneraci před druhým dnem. 

V neděli startujeme ve stejném pořadí, jen o hodinu dříve. Hned z první dobré otevíráme plicní komůrky v tlačence na jedničku. Už zase, achjo. I tuto erzetu již z předchozího ročníku známe, jen jsme zapomněli kolik slizkých kořenů na ni bylo. Pár set metrů koloběžkování a cíl. Život je hořký, bohudík nebo spíš Michal Prokop a Zdeněk Pól dík!

Nedělní druhá je lehce pozměněná sobotní druhá. Což vůbec nevadí, protože ta baví, takže nic proti. Bufet dnes přidal chybějící chleby se škvarkovou, tak hladovcům zatnul tipec. 

Třetí dnešní erzeta se jede v bývalém bikeparku Kyčerka a skoro mám pocit, že se jela v každém ročníku. Na začátku pár klopenek, dupačka, odklon, kořeny, dupačka do kopce, přes strom, hrabanka a jsem v cíli. Funfactor tak 5 z 10. Ten se ovšem výrazně zvedá na závěrečném trailu, kdy trasér překvapil. Start na sjezdovce nad cílem již chronicky všichni známe, tak jaké bylo překvapení, když pár desítek metrů za ním nás zavedl do vedlejšího lesa, kde namotal pár pěkných zatáček. Poté nás opět přes sjezdovku poslal do již známějších lesů a strání. Tady se ten funfactor výrazně zvýšil. 

V cíli umyjem kola v Kärcher mycí zóně, hodíme jedno vyprošťovací pivo. Lehce po čtvrt na pět dojíždí poslední závodník a chvíli po té již známe jména vítězů. (Pokud chceš znát jména vítězů a nepoznáš je z fotek, tak klikej zde.)

Blinduro podzim - 2022

Blinduro podzim v Karolince je závod, který buď miluješ nebo nenávidíš. Rád bych některé erzety delší, výšlapy jetelnější. Naštěstí je lidská paměť milosrdná, takže až se za pár měsíců budeme s partou rozhodovat, zda do Karolinky opět (samozřejmě otázka, kdy se zde Blinduro bude konat), tak nejspíš pojedeme, protože vše špatné bude zapomenuto a v mysli zůstanou jen ty rohlíky od ucha k uchu. 

Foto: Patrik Procházka
Video: Rob Trnka